12 C 185/2021-35 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu podanou dne 31.7.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalovanému uloženo zaplatit na bezdůvodném obohacení částku 11 470 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 175,25 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11 470 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05% ročně a na náhradu nákladů řízení 2 252 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 6.6.2015 s právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru, nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky podle žalobkyně se nacházející na další straně smlouvy. V důsledku fúze sloučením se dne 30.9.2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni úrok zapůjčené peněžní prostředky 1 960 Kč, odměnu za administrativní činnost 2 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek 5 600 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaný ve smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek 348 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 426 Kč počínaje 13.6.2015, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16.7.2016. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil celkem 2 530 Kč. Ke dni postoupení 6.12.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným 22 178 Kč, příslušenství pohledávky tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného 11 470 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 3 715,25 Kč od 17.6.2016 do data postoupení 6.12.2019 a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny 11 470 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. 2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalovanému do vlastních rukou zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z karty zákazníka/žádosti o zápůjčku bylo zjištěno, že 6.6.2015 žalovaný žádal o hotovostní zápůjčku 14 000 Kč. Žalovaný uvedl, že žije ve vlastním, má aktivní půjčku u právního předchůdce žalobkyně. Jako své příjmy uvedl 22 000 Kč ze zaměstnání a 10 500 Kč další příjem, v rámci výdajů na bydlení uvedl žalovaný výdaje 2 300 Kč na bydlení, výdaje domácnosti 10 000 Kč, 300 Kč na telefon, splátky úvěru 2 320 Kč, celkové výdaje 14 920 Kč, použitelný příjem 17 580 Kč. Žalovaný měl předložit jako dokumenty výplatní pásky, pracovní smlouvu a SIPO. 4. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že 6.6.2015 uzavřel žalovaný s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 14 000 Kč při pevném úroku 1 960 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativním poplatku 2 800 Kč, při hotovostním inkasu splátek 5 600 Kč, za životní pojištění 348 Kč, tj. celkem měl žalovaný uhradit 24 708 Kč, který měl žalovaný splatit v 58 týdenních splátkách po 426 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy. Vedle pevnou částkou uvedeného úroku 1 960 Kč je uvedeno, že jde o 23,72%, RPSN byla 75,72%. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené 6.12.2019 mezi původním věřitelem [právnická osoba], [IČO] a žalobkyní bylo zjištěno, že byla pohledávka původního věřitele za žalovaným tímto věřitelem postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeně zaslaným dopisem 7.1.2020 byl žalovaný informován o postoupení pohledávky 22 178 Kč na žalobkyni. 6. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 23.2.2021 byla žalovanému doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 42 937,19 Kč do 9.3.2021 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. Žalovanému bylo připomenuto i již oznámené postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni. 7. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 8. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o úvěru 6.6.2015, na jejímž základě bylo tímto subjektem žalovanému poskytnuto 14 000 Kč, úvěr s poplatky měl být splacen v 58 splátkách po 426 Kč týdně. Ve smlouvě byl uveden pevný úrok 1 960 Kč na dobu trvání splácení, zároveň bylo uvedeno, že je úrok 23,72% ročně, při sjednání administrativního poplatku 2 800 Kč, při hotovostním inkasu splátek 5 600 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 24 708 Kč, RPSN byla 75,72%. Za dočasný úvěr 14 000 Kč měl žalovaný za 58 týdnů uhradit celkem 24 708 Kč, tedy za 58 týdnů o 10 708 Kč více, což ročně činí 9 600 Kč, což odpovídá 69% O nákladnosti úvěru vypovídá i uvedená RPSN. Nezáleží na tom, jak věřitel označí jednotlivé druhy plateb, které vyžaduje za dočasné umožnění dispozice prostředky. Podstatou úplatou za poskytnutí peněz jsou i veškeré poplatky, nejen úrok, který právní předchůdce žalobkyně uvedl ve smlouvě. Žalovaný přes výzvu soudu netvrdil ani neprokazoval skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku žalobkyně, tedy, že by podle smlouvy o zápůjčce zaplatil či že by zaplatil více, než tvrdí žalobkyně, či že by byly dány okolnosti vylučující existenci žalovaného nároku. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně jako právního nástupce původního věřitele o tom, že žalovaný uhradil 2 530 Kč. Původní věřitel následně postoupil svou pohledávku vůči žalované žalobkyni k 6.12.2019. 9. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl., § 2991 a násl. a § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a shledal, že žaloba byla podána důvodně v celém rozsahu. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru, u smlouvy byly sjednány takové podmínky, pro které by soud nemohl žalobě vyhovět, pokud by se žalobkyně domáhala zaplacení všech sjednaných částek. Toho si byla patrně žalobkyně vědoma, a proto už samotná žaloba byla podána pouze v rozsahu tzv. bezdůvodného obohacení, kdy se žalobkyně domáhá pouze vrácení peněz, které její právní předchůdce žalovanému zapůjčil a on mu je nevrátil. V případě tohoto úvěru bylo poskytnuto 14 000 Kč, žalovaným vráceno 2 530 Kč, žalováno je o 11 470 Kč, tedy o rozdíl těchto dvou částek. Není žalováno o sjednané úroky, poplatky, smluvní pokuty ani jiné sjednané sankce. Předmětem žaloby je pouze doplacení jistiny žalovaným a úrok z prodlení, který je zákonnou sankcí za nesplnění povinnosti plnit řádně a včas své dluhy, jak jej stanoví § 1968 a násl. občanského zákoníku. Co se týče kapitalizovaného úroku z prodlení, to je lapidárně řečeno zákonný úrok z prodlení spočítaný za nějaké konkrétní období, to je ona kapitalizace. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení naprosto po právu od doby, kdy měly být obě smlouvy splacené, ale žalovaným splaceny nebyly. Původní věřitel smluvně postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni, to je jeho zákonné právo. Protože žalobkyně existenci žalovaného nároku prokázala, přičemž žalovaný přes výzvu soudu s poučením o následcích nečinnosti netvrdil ani neprokazoval, že by žalovaný nárok uhradil či že by tento nárok neexistoval 11 470 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 175,25 Kč, zákonný úrok z prodlen