12 C 190/2021-36 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu podanou dne 31.7.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalované uloženo zaplatit na bezdůvodném obohacení částku 6 894 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 059,54 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 894 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05% ročně a na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč. Žalobkyně tvrdila, že v důsledku fúze sloučením se dne 30.9.2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO], tj. právní předchůdce žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne 28.2.2015 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalované 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 120 Kč, odměnu za administrativní činnost 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč, což žalobkyně dále souhrnně nazývá jako úhrady za služby. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč počínaje 7.3.2015, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9.4.2016. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, nejpozději měla žalovaná celkovou dlužnou částku zaplatit dne 9.4.2016, ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky i s úroky z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky až do úplného zaplacení. Pohledávka se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni 6.12.2019, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6.12.2019. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradila 1 106 Kč. Ke dni postoupení 6.12.2019 činila pohledávka za žalovanou 12 814 Kč, příslušenství pohledávky tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně, požaduje po žalované pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované 6 894 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 2 059,54 Kč od 10.4.2016 do data postoupení 6.12.2019 a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 6 894 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl pro nedoručení žalované zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná požádala 28.2.2015 o poskytnutí 8 000 Kč, žalovaná žila jako podnájemník, měla příjmy 15 500 Kč ze mzdy a 13 600 Kč jako další příjmy, výdaje na bydlení 5 000 Kč, výdaje domácnosti 7 000 Kč, na telefon 500 Kč, žalovaná podle karty předložila výplatní pásky, výpis z účtu, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a SIPO. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti bylo zjištěno, že 28.2.2015 uzavřela žalovaná s [právnická osoba], smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč při pevném úroku 1 120 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativního poplatku 1 600 Kč, při hotovostním inkasu splátek 3 200 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 13 920 Kč, který měla žalovaná splatit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy, zápůjční úroková sazba je uvedena 23,72%, RPSN byla 75,72%. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené 6.12.2019 mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalobkyní bylo zjištěno, že byla pohledávka původního věřitele za žalovanou tímto věřitelem postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeně zaslaným dopisem 7.1.2020 byla žalovaná informována o postoupení pohledávky na žalobkyni. 5. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 7.1.2020 byla žalované doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 25 368,27 Kč do 9.3.2021 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. Žalované bylo připomenuto i již oznámené postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 7. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] smlouvu o úvěru 28.2.2015, na jejímž základě bylo tímto subjektem žalované poskytnuto 8 000 Kč, úvěr s poplatky měl být splacen v 58 splátkách po 240 Kč týdně. Ve smlouvě byl uveden pevný úrok 1 120 Kč na dobu trvání splácení, zároveň bylo uvedeno, že je úrok 23,72% ročně, při sjednání administrativního poplatku 1 600 Kč, při hotovostním inkasu splátek 3 200 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 13 920 Kč, RPSN byla 75,72%. Za dočasný úvěr 8 000 Kč měla žalovaná za 58 týdnů uhradit celkem 13 920 Kč, tedy za 58 týdnů o 5 920 Kč více, což ročně činí 5 308 Kč, což odpovídá 66% O nákladnosti úvěru vypovídá i uvedená RPSN. Nezáleží na tom, jak věřitel označí jednotlivé druhy plateb, které vyžaduje za dočasné umožnění dispozice prostředky. Podstatou úplatou za poskytnutí peněz jsou i veškeré poplatky, nejen úrok, který právní předchůdce žalobkyně uvedl ve smlouvě. Žalovaná přes výzvu soudu netvrdila ani neprokazovala skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku žalobkyně, tedy, že by podle smlouvy zaplatila či že by zaplatila více, než tvrdí žalobkyně, či že by byly dány okolnosti vylučující existenci žalovaného nároku. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně jako právního nástupce původního věřitele o tom, že žalovaná uhradila 1 106 Kč. Původní věřitel následně postoupil svou pohledávku vůči žalované žalobkyni k 6.12.2019. 8. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl., § 2991 a násl. a § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a shledal, že žaloba byla podána důvodně v celém rozsahu. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru, u smlouvy byly sjednány takové podmínky, pro které by soud nemohl žalobě vyhovět, pokud by se žalobkyně domáhala zaplacení všech sjednaných částek. Toho si byla patrně žalobkyně vědoma, a proto už samotná žaloba byla podána pouze v rozsahu tzv. bezdůvodného obohacení, kdy se žalobkyně domáhá pouze vrácení peněz, které její právní předchůdce žalované zapůjčil a ona mu je nevrátil. V případě tohoto úvěru bylo poskytnuto 8 000 Kč, žalovanou vráceno 1 106 Kč, žalováno je o 6 894 Kč, tedy o rozdíl těchto dvou částek. Není žalováno o sjednané úroky, poplatky, smluvní pokuty ani jiné sjednané sankce. Předmětem žaloby je pouze doplacení jistiny žalovanou a úrok z prodlení, který je zákonnou sankcí za nesplnění povinnosti plnit řádně a včas své dluhy, jak jej stanoví § 1968 a násl. občanského zákoníku. Co se týče kapitalizovaného úroku z prodlení, to je lapidárně řečeno zákonný úrok z prodlení spočítaný za nějaké konkrétní období, to je ona kapitalizace. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení naprosto po právu od doby, kdy měla být smlouva splacená, ale žalovanou splacena nebyla. Původní věřitel smluvně postoupil pohledávku za žalovanou žalobkyni, to je jeho zákonné právo. Protože žalobkyně existenci žalovaného nároku prokázala, přičemž žalovaná přes výzvu soudu s poučením o následcích nečinnosti netvrdila ani neprokazovala, že by žalo