12 C 206/2021-46 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu podanou dne 31.7.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalované uloženo zaplatit na bezdůvodném obohacení částku 4 560 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 954,41 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 560 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05% ročně, částku 2 220 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 511,31 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 220 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05% ročně a na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč. Žalobkyně tvrdila, že v důsledku fúze sloučením se dne 30.9.2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO], tj. právní předchůdce žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne 3.4.2016 uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě poskytl žalované 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 840 Kč, odměnu za administrativní činnost 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč, což žalobkyně dále souhrnně nazývá jako úhrady za služby. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč počínaje 10.4.2016, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14.5.2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, nejpozději měla žalovaná celkovou dlužnou částku zaplatit dne 14.5.2017, ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky i s úroky z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky až do úplného zaplacení. Pohledávka se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni 6.12.2019, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6.12.2019. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila 1 440 Kč. Ke dni postoupení 6.12.2019 činila pohledávka za žalovanou 9 000 Kč, příslušenství pohledávky tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně, požaduje po žalované pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované 4 560 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 954,41 Kč od 15.5.2017 do data postoupení 6.12.2019 a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 4 560 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. Žalobkyně dále tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne 31.12.2015 uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě poskytl žalované 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 840 Kč, odměnu za administrativní činnost 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč, což žalobkyně dále souhrnně nazývá jako úhrady za služby. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč počínaje 7.1.2016, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9.2.2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, nejpozději měla žalovaná celkovou dlužnou částku zaplatit dne 9.2.2017, ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky i s úroky z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky až do úplného zaplacení. Pohledávka se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni 6.12.2019, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6.12.2019. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila 3 780 Kč. Ke dni postoupení 6.12.2019 činila pohledávka za žalovanou 6 660 Kč, příslušenství pohledávky tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně, požaduje po žalované pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované 2 220 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 511,31 Kč od 10.2.2017 do data postoupení 6.12.2019 a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 2 220 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl pro nedoručení žalované zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná požádala 30.12.2015 o poskytnutí 6 000 Kč, žalovaná žila jako podnájemník, byla starobní důchodce, měla příjem 7 500 Kč bez uvedení z jakého zdroje a 7 000 Kč jako státní podporu, výdaje na nájem/inkaso 2 000 Kč, výdaje domácnosti 4 500 Kč, na telefon 200 Kč, žalovaná neuváděla žádný splácený úvěr, podle karty předložila nájemní smlouvu a výměr podpory. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru označovaném jako půjčka bylo zjištěno, že 30.12.2015 uzavřela žalovaná s [právnická osoba], smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč při pevném úroku 840 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativního poplatku 1 200 Kč, při hotovostním inkasu splátek 2 400 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 10 440 Kč v 58 týdenních splátkách po 180 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy, zápůjční úroková sazba je uvedena 23,72%, RPSN byla 75,72%. 4. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná požádala 3.4.2016 o poskytnutí 6 000 Kč, žalovaná žila jako podnájemník, byla starobní důchodce, měla příjem 6 462 Kč, výdaje domácnosti 4 000 Kč, žalovaná neuváděla žádný spláceny úvěr, žalovaná podle karty předložila nájemní smlouvu a výměr důchodu a výpis z účtu. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru označovaném jako půjčka bylo zjištěno, že 3.4.2016 uzavřela žalovaná s [právnická osoba], smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč při pevném úroku 840 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativního poplatku 1 200 Kč, při hotovostním inkasu splátek 2 400 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 10 440 Kč v 58 týdenních splátkách po 180 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy, zápůjční úroková sazba je uvedena 23,72%, RPSN byla 75,72%. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené 6.12.2019 mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalobkyní bylo zjištěno, že byly pohledávky původního věřitele za žalovanou tímto věřitelem postoupeny na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeně zaslaným dopisem 7.1.2020 byla žalovaná informována o postoupení obou pohledávek na žalobkyni. 6. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 4.9.2020 byla žalované doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 27 932,22 Kč do 18.9.2020 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. Žalované bylo připomenuto i již oznámené postoupení pohledávek z původního věřitele na žalobkyni. 7. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občansk