12 C 40/2022-32 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu podanou dne 18.11.2020 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalovanému uloženo zaplatit částku 23 160 Kč, kapitalizovaný úrok 5 768,57 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 159 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 17 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 9% ročně, úrok z částky 17 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 23,72% ročně a na náhradu nákladů řízení 9 724,80 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 22.5.2017 s právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i smlouva, jejímž podpisem žalovaný stvrdil ujednání v čl. 7 podmínek:„ Zákazník potvrzuje, že úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 podmínek žalovaný dále prohlásil, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že má plnou způsobilost smlouvu uzavřít a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve se žalovaným uzavřena smlouva. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka. Žalovaný by se navíc v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 trestního zákoníku. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Žalobkyně poukazuje na § 6 odst. 1 a § 7 občanského zákoníku, která říkají, že„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“ a že„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“ vychází se tedy ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému 17 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit úrok zapůjčené peněžní prostředky 2 380 Kč a odměnu za administrativní činnost 3 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek 6 800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 510 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2.7.2018. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil celkem 6 420 Kč, z toho si žalobkyně započetla na úrok 2 380 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 515,88 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 524,12 Kč Poslední platba byla uhrazena 12.11.2018. Nejpozději měl podle smlouvy žalovaný zaplatit vše do 2.7.2018, pak již byl v prodlení. Pro neuhrazení v tomto termínu požaduje žalobkyně i úrok 23,72% podle čl. 1 podmínek a k tomu úrok z prodlení. Ke dni postoupení 29.11.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 23 160 Kč sestávajících z dlužné jistiny 17 000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 884,12 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 5 275,88 Kč. Žalobkyně jako právní nástupkyně žalobkyně žaluje o úhradu 23 160 Kč a dále na příslušenství o úhradu 5 768,57 Kč na kapitalizovaném úroku z dlužné jistiny 17 000 Kč při 23,72% ročním úroku od 3.7.2018 do 29.11.2019, na kapitalizovaném úroku z prodlení 2 159 Kč z jistiny 17 000 Kč od 10.7.2017 do 29.11.2019 a dále pak úrok 23,72% ročně z jistiny 17 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 17 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení. 2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný žádal 22.5.2017 o zápůjčku 17 000 Kč, uváděl, že je zaměstnán se mzdou 16 789 Kč a vedlejším příjmem 7 500 Kč, s výdaji 4 000 Kč na bydlení, 7 500 Kč na osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení), 2 200 Kč na splátky. Žalovaný byl vlastníkem svého bydlení, žil s partnerkou, která měla nezaopatřené dítě. Žalovaný předložil jako dokumenty výplatní pásky, pracovní smlouvu a občanský průkaz. 4. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že 22.5.2017 uzavřel žalovaný s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí 17 000 Kč při pevném úroku 2 380 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání poplatku 3 400 Kč, při hotovostním inkasu splátek 6 800 Kč, tj. celkem měl žalovaný uhradit 29 580 Kč, který měl žalovaný splatit v 58 týdenních splátkách po 510 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy. Vedle pevnou částkou uvedeného úroku 2 380 Kč v textu podepsané smlouvy je uveden v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách úrok 23,72%, RPSN byla 195% Součástí smlouvy je i ujednání, že žalovanému bude vyplacen pouze rozdíl mezi jistinou 17 000 Kč a refinancovaným spotřebitelským úvěrem č. 285528 ve výši 1 683 Kč tj. 15 317 Kč. 5. Podle přehledu plateb žalovaný uhradil celkem 6 420 Kč do 12.11.2018. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeně zaslaným dopisem 13.12.2019 byl žalovaný informován o postoupení pohledávky 23 160 Kč bez příslušenství na žalobkyni, kde na příslušenství se má žalovaný informovat telefonicky. 7. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 10.5.2020 byla žalovanému doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 33 467,04 Kč do 7.5.2020 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. Žalovanému bylo připomenuto i již oznámené postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni. 8. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 9. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaný uzavřel