8 C 20/2023-67 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalované svou žalobou domáhal zaplacení žalovaných částek, úroků a úroků z prodlení s tím, že dne [datum] uzavřel se žalovanou úvěrovou smlouvu, na základě které jí poskytl úvěr 10.000 Kč, úvěr poskytl a žalovaná se zavázala úvěr splatit 24 splátkami a celkovou částkou 13.760 Kč. Žalovaná na uvedený dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce se zavázal žalované poskytnout úvěr 10.000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr řádně splatit až do celkové částky 13.760 Kč, byla dohodnuta roční úroková sazba 49,20 %, způsob čerpání i způsob splácení i právo žalobce od smlouvy odstoupit, pokud žalovaná nebude úvěr řádně splácet. 4. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že původní věřitel žalovanému poskytl informace ve smyslu § 90-93 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 5. Z opisu – výpisu účtu žalobce soud zjistil, že dne [datum] žalobce žalované na její účet uvedený v úvěrové smlouvě číslo [bankovní účet] poukázal částku 10.000 Kč pod variabilním symbolem, který byl též uveden v úvěrové smlouvě. Totéž zjištění soud učinil z potvrzení o provedené platbě vystavené [právnická osoba] 6. Ze zprávy [obec] spořitelny a. s. soud zjistil, že účet číslo [bankovní účet] vedou pro žalovanou [celé jméno žalované]. 7. Z potvrzení žalobce o provedení ověření bonity klienta soud zjistil, že žalobce vycházel z údajů poskytnutých žalovanou, tzn. že žalovaná je bezdětná, má příjem 20.500 Kč, její partner má příjem 17.500 Kč, dále žalobce ověřoval žalovanou v systémech ISIR, [příjmení] [příjmení] [jméno], vycházel z životního minima 3.910 Kč, splácí další tři dluhy (NRKI 5.706 Kč a další splátky 5.598 Kč), počítá s minimálními výdaji domácnosti na bydlení 7.208 Kč. 8. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřených údajů (§ 84 odst. 2 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru). 9. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru). 10. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru). 11. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). 12. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 13. Soud rozhodoval v řízení bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř.. 14. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se žalobcem smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalované žalobce poskytl úvěr 10.000 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaná na tento dluh ničeho neuhradila. 15. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k jejímu platnému uzavření. Jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, proto při posuzování právního vztahu je třeba aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele, musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření i dalších spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Žalobce na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalované nepředložil žádné důkazy, žádné listiny prokazující, že by provedl ověření příjmů a výdajů žalované, pouze se omezil na doplnění tvrzení, že právní předchůdce vyhodnotil aktuální finanční situaci žalované dle jím vyplněných podkladů a podle externích registrů. Soud má za to, že takto právní předchůdce žalobce řádně nezjistil úvěruschopnost žalované ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Tímto zákonem daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, je poskytovateli ukládána pod sankcí neplatnosti smlouvy. Pokud tedy žalobce nevyhověl ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je toho důsledkem absolutní neplatnost předmětné smlouvy. V daném případě žádné konkrétní příjmy a výdaje žalované nebyly blíže zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobce, respektive jeho právní předchůdce nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, to proběhlo formálně bez náležitých a dostatečných podkladů a z toho důvodu je předmětná smlouva absolutně neplatná a nárok žalobce vůči žalované se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnutého úvěru. V podstatě se tak jedná o vydání bezdůvodného obohacení žalované, které je třeba vypořádat v souladu s ustanovením § 2991 a § 2993 občanského zákoníku jako plnění z neplatného právního úkonu. Žalobce má právo na vydání částek poskytnutých žalované. Z toho důvodu soud žalobě vyhověl ohledně částky poskytnuté věřitelem. Jedná se o částku 10.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, protože [datum] byla odeslána první prokázaná výzva k úhradě žalované, která podle § 573 občanského zákoníku byla fikcí doručena [datum] a žalovaná měla plnit do [datum]. Pokud žalobce požadoval úhradu souhrnného poplatku a úroků vyšších než přiznaných, soud žalobu zamítnul. 16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal podle poměru úspěchu ve věci žalobci právo na 32% z důvodně účtovaných nákladů řízení účtovaných podle § 14b advokátního tarifu za zastoupení ve věci advokátem, za tři hlavní úkony právní pomoci po 300 Kč, 3x režijní paušál 100 Kč, soudní poplatek 800 Kč a 21% DPH. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupce žalobce.