11 C 11/2021-281 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou z 8.1.2021 se žalobce domáhal na žalované, která je jeho dcerou, zaplacení 1,300.000,-- Kč jako bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout tím, že žalovaná darovala dne 9.9.2020 svému bratrovi (jenž je též synem žalobce) nemovitosti, které za 60.000,-- Kč poskytnutých žalobcem koupila od jeho insolvenčního správce (smlouvou ze dne 13.3.2017 s účinky vkladu ke dni 20.5.2020) za cenu sníženou oproti znaleckému posudku o 240.000,-- Kč. Žalobce dle svého tvrzení v mezidobí mezi koupí a darováním na nemovitostech prováděl práce na jejich dokončení, čímž je zhodnotil o 1,000.000,-- Kč, což plyne z porovnání znaleckého posudku z doby před prodejem, se znaleckým posudkem pořízeným cca 1 rok před darováním.2. Žalobce tvrdil, že žalovaná se bezdůvodně obohatila a obohacení je povinna vydat žalobci, neboť darováním bratrovi porušila dohodu s žalobcem, že mu umožní užívání těchto nemovitostí; tato ústní dohoda má závazkovou povahu (č.l. 80 p.v., č.l. 82 a 100 p.v.) a převodem nepřešla na obdarovaného, neboť se synem údajně žalobce nemá takový právní vztah, který by jej opravňoval k užívání nemovitostí, což má plynout z darovací smlouvy neobsahující žádné závazky nabyvatele k žalobci. Přitom jen díky porušené dohodě žalobce: a) poskytl žalované 60.000,-- Kč na koupi nemovitostí od insolvenčního správce, b) souhlasil s prodejem rozestavěných nemovitostí za částku o 240.000,-- Kč nižší oproti tržní ceně a c) investoval do nemovitostí svou práci a materiál a další plnění pořízená ze svých výlučných zdrojů, čímž se zhodnotily nejméně o 1,000.000,-- Kč.3. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi č.j. , spisová značka, z 15.2.2023 byla žaloba zamítnuta, neboť soud dospěl k závěru, že nejsou naplněny zákonné znaky bezdůvodného obohacení (viz bod 22 cit. rozh.). Tento rozsudek byl zrušen usnesením Krajského soudu v , adresa, , pobočky v , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne 30.5.2023 (dále též jen „usnesení odvolacího soudu“ či „kasační“ resp. „citované“ „usnesení“), v němž soud vyslovil následující právní názory a uložil okresnímu soudu níže uvedené pokyny, kterými je okresní soud vázán.4. Krajský soud konstatoval: „Okresní soud, veden svým nesprávným právním názorem ohledně vymezení skutku, jenž je předmětem žaloby, a možnosti jeho právního posouzení, se pak nijak nezabýval nejen žalovanou vznesenou námitkou promlčení, ale ani tím, jaké plnění žalobce žalované poskytl, zda žalovaná má nějaký právní, resp. spravedlivý důvod si toto plnění ponechat, a pokud ne, jaká náhrada (pokud nějaká) žalobci za poskytnuté plnění přísluší, pokud je nelze vydat in natura. Žalobce přitom k prokázání svých investic do nemovitostí označil důkazy, které okresní soud neprovedl, a krajský soud podotýká, že v daném případě by zřejmě mohlo být aplikovatelné i ustanovení § 136 o. s. ř. (bod 36 citovaného usnesení). Konkrétně krajský soud uložil okresnímu soudu tyto úkoly: „Okresní soud předně povede žalobce k vysvětlení, proč, resp. na základě čeho žádá po žalované vydání bezdůvodného obohacení za investice do nemovitostí provedené v době, kdy žalovaná nebyla jejich vlastnicí. Okresní soud se poté bude řádně zabývat námitkou promlčení vznesenou žalovanou. Za tím účelem, bude-li to potřebné, okresní soud vyzve žalovanou podle § 118a o. s. ř. k doplnění tvrzení ohledně toho, od kdy započala běžet promlčecí lhůta ohledně povinnosti žalované, vrátit to které plnění žalobci (nebo za ně poskytnout náhradu). Následně se pak okresní soud bude zabývat těmi nároky žalobce, u nichž dojde k závěru, že promlčeny nejsou. (bod 37 usnesení č.j. , spisová značka, ).5. Krajský soud konstatoval: „Okresní soud uvedl, že se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně neobohatila, protože sice nemovitosti nabyla za prostředky poskytnuté žalobcem (a zjevně byly nemovitosti (i) za prostředky žalobce a jeho prací zhodnoceny), avšak poté je bezplatně převedla na svého bratra, takže se její majetek nezvětšil. Tyto úvahy ovšem pomíjejí časové hledisko i hledisko subjektivní. Nebyla-li mezi účastníky uzavřena žádná právně relevantní dohoda, pak bezdůvodné obohacení vznikalo žalované již poskytnutím plnění ze strany žalobce, přičemž zjevně nejde o případ tzv. vnuceného bezdůvodného obohacení, protože žalovaná nepochybně první dvě plnění sama přijala a o plnění ve formě investic do nemovitostí v jejím vlastnictví přinejmenším musela vědět a netvrdí, že by s tímto počínáním žalobce vyslovila nesouhlas (srov. § 3001 odst. 2 o. z.). Krajský soud nicméně podotýká, že tyto závěry ohledně investic zjevně platí bez dalšího jen pro ty investice, které žalobce učinil v době, kdy byla žalovaná vlastnicí nemovitostí.“ (bod 32 cit. usn.) „…nemalá část žalobcem tvrzených investic, jak jsou popsány na č. l. 81 a 82 spisu, byla podle tvrzení žalobce provedena ještě předtím, než se žalovaná stala vlastnicí nemovitostí, nebo dokonce předtím, než vůbec byla žalobcem tvrzená dohoda s žalovanou uzavřena.“ (bod 25 cit. usn.) „Skutečnost, jak žalovaná posléze s nemovitostmi naložila, by sice mohla hrát roli ve smyslu § 3001 odst. 1 o. z. pro otázku povinnosti žalované k vydání bezdůvodného obohacení či rozsahu této povinnosti, avšak skutkové závěry okresního soudu neumožňují dovodit, zda je uvedené ustanovení aplikovatelné či zda bude na místě aplikovat ustanovení § 3003 o. z. Tato ustanovení rozlišují povinnosti poctivého a nepoctivého příjemce (obohaceného). Poctivým obohaceným je přitom nutno rozumět takového, který se může legitimně s ohledem na všechny okolnosti domnívat, že předmět obohacení nabyl na základě spravedlivého důvodu vůči konkrétnímu ochuzenému. (bod 33 cit. usn.)6. Krajský soud vyslovil tento právní názor: „Pokud by žalobce prokázal svá tvrzení o dohodě s žalovanou, pak by došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení žalované v důsledku odpadnutí důvodu, pro který žalobce plnění ve prospěch žalované poskytoval, a to nikoli v důsledku převodu nemovitostí jako takového, nýbrž v důsledku porušení dohody žalovanou, které mělo za následek ztrátu možnosti žalobce nemovitosti užívat“ (bod 34 usnesení č.j. , spisová značka, ). „Pokud žalobce neprokázal uzavření jím tvrzené 7dohody mezi účastníky (ani nevyšel najevo žádný jiný právní důvod plnění žalobce ve prospěch žalované), jak uzavřel okresní soud, pak by si žalovaná mohla žalobcem poskytnuté plnění ponechat, resp. neposkytnout mu za ně náhradu, předně tehdy, pokud by měla spravedlivý důvod, který by ji k tomu opravňoval; takovým spravedlivým důvodem přitom bývá takřka výhradně důvod právní. Žalovaná nepochybně může takový právní důvod tvrdit a prokazovat, avšak pokud tak neučiní, nebo takový důvod neprokáže, pak je nutno plnění, jež v její prospěch poskytl žalobce, považovat za její bezdůvodné obohacení na úkor žalobce. Tyto závěry odpovídají judikatuře Nejvyššího soudu, viz např. rozhodnutí ve věcech sp. zn. , spisová značka, , publikovaný pod č. 78/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, sp. zn. , spisová značka, nebo sp. zn. , spisová značka, , pro dobu po 31. 12. 2013 pak např. sp. zn. , spisová značka, . Dále by pak nebyla žalovaná povinna poskytnout náhradu žalobci, pokud by žalobce tvrdil a prokázal, že nebyla poctivým příjemcem ve smyslu § 3001 odst. 1 věta druhá o. z. V pochybnostech je totiž nutno předpokládat, že příjemce je poctivý (srov. § 7 o. z.). K doplnění tvrzení v tomto směru ovšem okresní soud ve smyslu § 118a o. s. ř. žalobce nevyzval.“ (bod 35 usn. , spisová značka, ).7. Veden právními názory a pokyny krajského soudu, vydal okresní soud usnesení, jímž účastníky vyzval podle § 118a odst. 1 o.s.ř. k doplnění jejich dosavadních tvrzení, konkrétně vyzval žalobce, aby k doplnění z něhož bude zřejmé: „a) na základě čeho žádá po žalované vydání bezdůvodného obohacení za investice do nemovitostí, které měl provést v době, kdy žalovaná nebyla jejich vlastnicí), kdy žalovaná nemovitosti nabyla kupní smlouvou z 13.3.2017 a návrh na udělení výjimky ze zákazu prodeje (obsahující dle žalobce důkaz dohody účastníků o bydlení žalobce), byl podán dne 31.10.2016 (žalobce v doplnění žaloby z 4.10.2021 uvádí investice 969 767,30 Kč zahrnující i investice z doby od října 2010 do března 2017 ve výši 629 185 Kč; žalobcem předložené doklady a nedatované a nepodepsané soupisy uvádějí celkovou částku 396 418,12 Kč, v době po březnu 2017 jde o 55 607,70 Kč).; „b) že provedl v nemovitostech zhodnocující investice v hodnotě uvedené v doplnění žaloby ze 4.10.2021, a to investice učiněné bez přispění dalších členů rodiny, tj. investice výlučné, mimo rámec vzájemné spolupráce běžných rodinných vztahů a vzájemných plnění. Tyto investice nutno konkretizovat co možná nejpřesnějším popisem (včetně rozlišení na práci a materiál) a datem uskutečnění. U dosud nevyslechnutých svědků, jejichž výslech žalobce navrhl v podání ze dne 4.10.2021 (svědkové , Anonymizováno, ) je třeba uvést datum či časové rozmezí činností, které mají dosvědčit“; „c) že uplatněná nepeněžitá plnění žalobce (viz výrazy „svépomoc“ v podání z 4.10.2021) skutečně prováděl v tvrzeném finančně vyjádř