11 C 223/2023-131 — Okresní soud v Chrudimi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 31. 5. 2023 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení: a) 8 462 Kč s úrokem z prodlení ve výši 325,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z 8 462 Kč od 26. 1. 2023 do zaplacení s úvěrovým úrokem 29,00 % ročně z částky 6 662 Kč od 3. 8. 2022 do zaplacení. b) 243 631,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 18 274,10 Kč s úvěrovým úrokem ve výši 11 554,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 243 631,50 Kč od 26. 1. 2023 do zaplacení s úvěrovým úrokem ve výši 11,20 % ročně z částky 239 601,50 Kč od 26. 5. 2022 do zaplacení c) 109 870,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 398 Kč s úvěrovým úrokem ve výši 8 220,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 109 870,84 Kč od 26. 1. 2023 do zaplacení, s úvěrovým úrokem ve výši 17,90 % ročně z částky 106 715,84 Kč od 26. 5. 2022 do zaplacení. To vše, z titulu dluhu tří smluv o spotřebitelském úvěru, na základě níž věřitel (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, a.s.) poskytl žalovanému: a) 5 000,-- Kč dne 2.7.2021, b) 264 000 Kč dne 19.8.2020 a c) 108 000 Kč dne 15.9.2021, které nesplácel řádně, a dluží tak vedle této jistiny i úvěrový úrok. Žalobce, na nějž byl nárok postoupen, marně vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky.2. Soud věc projednal a rozhodl poté, co účastníky seznámil s právním názorem (číslo listu soudního spisu, dále „č.l.“ 41), z něhož následně vycházel.3. Žalobce argumentoval (č.l. 50 a 102), že úvěruschopnost žalovaného posoudil věřitel řádně a náležitě posoudil všechny dostupné informace.4. Soud uvádí, že příslušnost a pravomoc soudu ve věci žalované, která neprochází centrální evidencí obyvatel opřel o výklad plynoucí z judikatury SDEU a českých vrcholných soudů (např. C-183/23.Credit , jméno FO, , jméno FO, S.A. v AB či rozhodnutí NS ČR , spisová značka, či KSHK , spisová značka, ), jehož aplikace se žalobce domáhal (č.l. 92).Dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti.5. Moneta Money , jméno FO, a.s. jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne:a) 2.7.2021 smlouvu o úvěru (č.l. 29 , Anonymizováno, ), na základě níž věřitel poskytl téhož dne (č.l. 29, 54) žalovanému 5.000,-- Kč, s úrokem 21,99% ročně, při RPSN 33,12%, ale žalovaný neplnil dohodnuté podmínky a dluh nevrátil, tj. ničeho nezaplatil (vyjádření na č.l. 119);b) 19.8.2020 smlouvu o úvěru (č.l. 20 , Anonymizováno, půjčka), na základě níž věřitel poskytl téhož dne (č.l. 20 a 54) žalovanému 264.000,-- Kč, s úrokem 11,2% ročně, při RPSN 11,93% s tím že žalovaný tuto částku vrátí ve 108 měsíčních splátkách po 3.890,47- Kč, což žalovaný nečinil řádně a zaplatil jen 69.023,52 Kč (vyjádření na č.l. 121);c) 11.10.2021 smlouvu o úvěru (č.l. 24 , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), na základě níž věřitel poskytl téhož dne (č.l. 24 a 54) žalovanému 108.000,-- Kč, s úrokem 17,9% ročně, při RPSN 20,8% s tím že žalovaný tuto částku vrátí v 96 měsíčních splátkách po 2.13356- Kč, což žalovaný nečinil řádně a zaplatil jen 7.003,68 Kč (vyjádření na č.l. 123).6. Žalobce vynaložení odborné péče při posouzení úvěruschopnosti doložil tvrzením, že věřitel úvěruschopnost posoudil řádně, na základě veřejně dostupných informací, statistických dat a údajů sdělených žalovaným, kdy v případě úvěrů označených výše:a) doložil žádost z 2.7.2021 (č.l. 52) o povolení debetního zůstatku, kde žalovaná uvedla čistý měsíční příjem 13 626 Kč a celkový příjem domácnosti 40 000 Kč. Dle potvrzení o čistém měsíčním příjmu z 15.9.2021 (č.l. 60) ve výši 16 760,70 Kč. Žalobce uvedl, zaměstnavatel potvrdil dne 28.6.2021 byl čistý měsíční příjem žalované za posledních 12 měsíců 144 665,-- Kč (č.l. 117)b) žalobce doplnil (č.l. 119), že dle potvrzení zaměstnavatele žalované z 17.8.2020, měla žalovaná v posledních 12 měsících čistý měsíční příjem 131 612,-- Kč. , jméno FO, při posouzení úvěruschopnosti údajně postupovala striktně v souladu se zákonem.c) vyjádřením banky z 25.1.2024 (č.l. 55) k posouzení úvěruschopnosti, podle níž měla žalovaná po odečtení všech současných a uvažovaných splátek mít k dispozici 5 370,39 Kč měsíčně, což banka vypočetla z matematických modelů; splácení dluhu bylo reálné a banka postupovala eurokonformě. Žalovaná měla čistý měsíční přijem 19 999 Kč a čistý měsíční příjem domácnosti měl být 40 000 Kč (č.l. 56 p.v.). Žalobce doplnil (č.l. 122), že dle potvrzení zaměstnavatele z 15.9.2021 měla žalovaná za posledních 12 měsíců čistý příjem 167 607,-- Kč7. Věřitel úvěry zesplatnil (č.l. 30-32) a postoupil nárok žalobci, což žalovanému oznámil (č.l. 33).Právní posouzení8. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 občanského zákoníku).9. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86 odst. 2 cit. zákona).10. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 občanského zákoníku). Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 občanského zákoníku).11. Posuzování schopnosti dlužníka splácet úvěr nesmí být formální. Soud si je vědom, že šíře a hloubka posuzování úvěruschopnosti a s tím souvisejících nákladů je spojena s výší poskytovaného úvěru, tzn., že závěr o řádném posouzení úvěruschopnosti, resp. vynaložení odborné péče musí být činěn s respektováním zásady proporcionality. Žalobce nepředložil ani žádnou z listin, z níž by bylo možné čerpat údaje o skutečné výdajové situaci dlužníka. Žalobce především nepředložil bilanci konkrétně zjištěných příjmů a výdajů žalovaného a nedoložil, jak žalovaný splácel dosavadní dluhy, ačkoli zákon věřiteli výslovně ukládá postupovat „na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů“. , jméno FO, poskytla žalovanému úvěr, jímž zvýšila jeho zadlužení, přičemž žalobce nebyl schopen doložit, zda banka vynaložila odbornou péči při posuzování toho, zda se žalovaný nechce dále zadlužit jen proto, aby splácel dosavadní závazky, což je vysoce rizikové dlužnické chování. Splátka pravděpodobně přes opticky malou výši neposkytovala dostatečné rezervy při výpadku příjmu či při nenadálých výdajích. Přitom žalovaný měl úvěr b) a c) splácet několik let. Bilance příjmů žalované bez dalšího uvádí celkové příjmy domácnosti 40.000,-- Kč, bez jakéhokoli dalšího popisu, natož doložení. , jméno FO, nebyla s to doložit, zda a jak prověřovala, zda se žalovaný nechce dále zadlužit jen aby dostál stávajícím závazkům, což je vysoce rizikové dlužnické chování při jehož indikaci je namístě žádné úvěry neposkytnout.12. Relevance posouzení úvěruschopnosti na základě kritického přístupu k údajům sděleným dlužníkem plyne ze směrnice EP a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském (čl. 22 odst. 1 a čl. 23, jakož i čl. 8: „Member States shall ensure that, before the conclusion of the credit agreement, the creditor assesses the consumer's creditworthiness on the basis of sufficient information, where appropriate obtained from the consumer and, where necessary, on the basis of a consultation of the relevant database“; 6), kterou je třeba užít (čl. 1 odst. 2 ve spojení s čl. 10a odst. 1 zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy ČR) při výkladu a aplikaci občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb. Evidentním důvodem neplatnosti tak bylo neprokázání vynaložení odborné péče posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle citovaného zákona, který je třeba vykládat mj. v souladu s čl. 8 a čl. 23 citované směrnice EP a Rady. Spotřebitel není ani jediným ani prvotním a ani dostatečným zdrojem informací pro posouzení úvěruschopnosti (srovnej výše citované anglické znění čl. 8 příslušné směrnice, dle něhož je spotřebitel zdrojem těch informací, kde je to vhodné). Dále platí, že získané údaje o příjmech a výdajích, opřené o konkrétní doložené informační zdroje, nutno vyhodnotit s odbornou péčí. Jiný výklad není možný. Sankce neplatnosti jednak chrání každého indi