23 C 187/2021-40 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 28.7.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 4 451,60 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její předchůdkyně ([právnická osoba], [IČO]) se žalovanou uzavřela dne 20.9.2018 Smlouvu o bankovních produktech a službách, (dále jen,, Smlouva“), v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalované úvěr splatit na základě žalovanou doloženého příjmu ze zaměstnání za poslední 3 měsíce ve výši [částka] měsíčně čistého, žalovanou uvedeného měsíčního příjmu domácnosti ve výši [částka] s přihlédnutím k tomu, že bydlí u rodičů a nemá žádnou vyživovací povinnost, jakož i z interních zdrojů zjištěných závazků s celkovou výši měsíčních splátek [částka] a z externích zdrojů zjištěných závazků s celkovou výší měsíčních splátek [částka]. V souladu se Smlouvou byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši 3 000 Kč. Žalovaná porušila své závazky tím, že překročila úvěrový limit, proto předchůdkyně žalobkyně žalované zrušila poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 2 959,22 Kč převedla dne 20.5.2019 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] a následně dopisem ze dne 19.11.2019 dlužnou částku zesplatnila ke dni 19.11.2019. Dlužná jistina se dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu úrokem s úrokovou sazbou ve výši 29% ročně. Pohledávka za žalovanou byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.8.2020 s účinností ke dni 20.8.2020, ke dni postoupení činila jistina úvěru [částka], poplatky a smluvní pokuta 1 500 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni 19.11.2019 ve výši 170,64 Kč. Žalovaná přes výzvu žalobkyně odeslanou dne 21.12.2020 dluh nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřily, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 29. 9. 2018 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalované úvěr splatit na základě žalovanou doloženého příjmu ze zaměstnání za poslední 3 měsíce ve výši [částka] měsíčně čistého, žalovanou uvedeného měsíčního příjmu domácnosti ve výši [částka] s přihlédnutím k tomu, že bydlí u rodičů a nemá žádnou vyživovací povinnost, jakož i z interních zdrojů zjištěných závazků s celkovou výši měsíčních splátek [částka] a z externích zdrojů zjištěných závazků s celkovou výší měsíčních splátek [částka]. V souladu se Smlouvou byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši 3 000 Kč. Žalovaná porušila své závazky tím, že překročila úvěrový limit, proto předchůdkyně žalobkyně žalované zrušila poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 2 959,22 Kč převedla dne 20.5.2019 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] a následně dopisem ze dne 19.11.2019 dlužnou částku zesplatnila ke dni 19.11.2019. Dlužná jistina se dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu úrokem s úrokovou sazbou ve výši 29% ročně. Pohledávka za žalovanou byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.8.2020 s účinností ke dni 20.8.2020, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 28.8.2020. Ke dni postoupení činila jistina úvěru 2 951,60 Kč, poplatky a smluvní pokuta 1 500 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni 19.11.2019 ve výši 170,64 Kč. Žalovaná přes výzvu žalobkyně odeslanou dne 21.12.2020 dluh nezaplatila. 5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30.11.2018, (dále jen„ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 3.1.2019, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, 9. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Dle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem prověřila schopnost žalovaného plánovaný úvěr splatit z pohledu jejích měsíčních výdajů, dospěl soud k závěru, že smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z. 15. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu. 16. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi N