23 C 213/2021-45 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 23.9.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 27 935,46 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její předchůdkyně ([právnická osoba], [IČO]) se žalovaným uzavřela dne 15.3.2019 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, (dále jen,, Smlouva“), na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 16,90 % ročně splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splatit na základě žalovaným deklarovaného čistého měsíčního příjmu ve výši 25 953 Kč a celkového měsíčního příjmu domácnosti ve výši 27 000 Kč a závazků s celkovou výší měsíčních splátek 16 847,25 Kč zjištěných z interních zdrojů předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto došlo k datu 20. 10. 2019 k zesplatnění celého úvěru. Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.8.2020 s účinností ke dni 20.8.2020, ke dni postoupení činila jistina úvěru 25 575,46 Kč, poplatky a smluvní pokuta 2 360 Kč (1 800 Kč poplatek za upomínky, 260 Kč poplatek za pojištění, 300 Kč poplatek za prohlášení úvěru za splatný). Žalovaný přes výzvu žalobkyně dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jeho souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Ze Smlouvy ze dne 15.3.2019 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 16,90 % ročně splácet v 72 měsíčních splátkách po 576,95 Kč spolu s poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši 52 Kč měsíčně počínaje dnem 15.4.2019. 5. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 19.8.2020 soud zjistil, že žalovaný dlužil na jistině úvěru částku 25 575,46 Kč. 6. Z upomínek předchůdkyně žalobkyně ze dne 29.6.2019, 25.7.2019, 14.10.2019 soud zjistil, že žalovaný byl upomínán k úhradě splátek, úroku, poplatků a pokut. 7. Postoupení pohledávky za žalovaným z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.8.2020 a oznámením o postoupení pohledávek ze dne 28.8.2020. 8. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 11. 2020 podané na poště dne 10.11.2020 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 39 427,58 Kč. 9. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 15. 3. 2019 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 26 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 16,90 % ročně splácet v 72 měsíčních splátkách po 576,95 Kč spolu s poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši 52 Kč měsíčně počínaje dnem 15.4.2019. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splatit na základě žalovaným deklarovaného čistého měsíčního příjmu ve výši 25 953 Kč a celkového měsíčního příjmu domácnosti ve výši 27 000 Kč a závazků s celkovou výší měsíčních splátek 16 847,25 Kč zjištěných z interních zdrojů předchůdkyně žalobkyně., žalobkyně však tato tvrzení nedoložila žádným relevantním důkazem. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto došlo k datu 20. 10. 2019 k zesplatnění celého úvěru. Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.8.2020 s účinností ke dni 20.8.2020, ke dni postoupení činila jistina úvěru 25 575,46 Kč, poplatky a smluvní pokuta 2 360 Kč (1 800 Kč poplatek za upomínky, 260 Kč poplatek za pojištění, 300 Kč poplatek za prohlášení úvěru za splatný). Žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne 10.11.2020 dluh nezaplatil. 10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30.6.2020, (dále jen„ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23.4.2020, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, 14. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Dle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 17. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem prověřila schopnost žalovaného plánovaný úvěr splatit z pohledu jeho měsíčních příjmů ani výdajů, dospěl soud k závěru, že smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z. 20. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu. 21. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze