23 C 47/2023-42 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 11.4.2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku ve výši 176 214 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela dne 16.12.2016 smlouvu o úvěru [číslo] ve znění dodatků ze dne 18.8.2017 a ze dne 15.5.2018, (dále jen,, Smlouva“), na jejímž základě jí byl poskytnut dne 16.12.2019 úvěr ve výši 480 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 6,90 % ročně splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 8 254 Kč (resp. 8 279 Kč, resp. 8 355 Kč). Před poskytnutím úvěru žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalované úvěr splatit na základě jejího čistého měsíčního příjmu z pracovního poměru na dobu neurčitou za období posledních 12 měsíců ve výši [částka] a za posledních [částka] [anonymizováno] (ověřeno potvrzením o výši pracovního příjmu ze dne 14.12.2016). Pokud jde o výdaje žalované, žalovaná uvedla, že náklady na bydlení činí měsíčně [částka], ostatní výdaje [částka] měsíčně, nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalobkyně však vycházela z výdajů žalované v celkové výši [částka], kdy k výdajům uvedeným žalovanou připočetla částku životního minima ve výši 3 410 Kč, závazky žalované u jiných poskytovatelů úvěrů ve výši [částka] a výdaje na závazky u žalobce ve výši [částka]. Žalovaná byla prověřena v bankovních, Nebankovních a Ostatních registrech, přičemž z lustrace vyplynulo, že žalovaná měla jeden další dluh mimo žalobkyně. Žalovaný se dostal do prodlení úhradou splátek, proto došlo k zesplatnění celého úvěru s tím, že ve výzvě k jeho zaplacení žalobkyně stanovila pro zaplacení celé úvěrové pohledávky ve výši 176 214,80 Kč sestávající z jistiny úvěru ve výši 172 374,80 Kč a poplatků ve výši 3 840 Kč (8 poplatků za pojištění úvěru ve výši 480 Kč měsíčně za období od 20.11.2021 do 20.6.2022) lhůtu do 13.7.2022. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila, a to ani přes zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Ze Smlouvy soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 480 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 6,90 % ročně splácet v 72 měsíčních splátkách po 8 254 Kč nejpozději do 20.6.2023 s tím, že byl sjednán poplatek za pojištění ve výši 480 Kč měsíčně. V dodatku ze dne 18.8.2017 bylo sjednáno splácení úvěru v 61 měsíčních splátkách po 8 355 Kč nejpozději do 20.11.2023 Z interního účetního dokladu žalobkyně soud zjistil, že dne 16.12.2016 byl žalobkyní na běžný účet žalované vyplacen úvěr ve výši 480 000 Kč. Ze žádosti o poskytnutí osobního úvěru ze dne 15.12.2016 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu a od roku 2013 je zaměstnána u [právnická osoba] Z potvrzení o výši pracovního příjmu ze dne 14.12.2016 soud zjistil, že žalovaná byla zaměstnána u [právnická osoba] na dobu neurčitou s průměrným měsíčním čistým příjmem za posledních 3 měsíců ve výši [částka], za posledních 12 měsíců ve výši [částka]. Příjem žalované byl ověřen otisky z běžného účtu žalované za období od 6.6.2016 do 21.11.2016. Z historického výpisu k úvěru žalované soud zjistil, že žalovaná dne 16.12.2016 čerpala úvěr ve výši 480 000 Kč a celkem uhradila žalobkyni částku ve výši 415 417,80 Kč s poslední platbou dne 4.3.2022. Z Výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 25.5.2022 a poštovní dodejky soud zjistil, že výzva byla žalované doručena do vlastních rukou dne 27.5.2022 a žalovaná byla vyzvána k úhradě částky po splatnosti 4 831,14 Kč s tím, že pokud tato nebude uhrazena do 13.7.2022, dojde k zesplatnění celého úvěru ke dni 13.7.2022. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne 23.8.2022 a poštovního podacího archu ze dne 23.8.2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši 186 967,98 Kč. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 16. 12. 2016 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 16.12.2016 úvěr ve výši 480 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem výši 6,90 % ročně splácet v 72 měsíčních splátkách po 8 254 Kč nejpozději do 20.6.2023 s tím, že byl sjednán poplatek za pojištění ve výši 480 Kč měsíčně. V dodatku ze dne 18.8.2017 bylo sjednáno splácení úvěru v 61 měsíčních splátkách po 8 355 Kč nejpozději do 20.11.2023 Před poskytnutím úvěru žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalované úvěr splatit, kdy údaje od žalované ověřila potvrzením o výši jejího pracovního příjmu, který činil za posledních 3 měsíců částku ve výši ve výši [částka], za posledních 12 měsíců částku ve výši [částka]. Příjem žalované byl ověřen otisky z běžného účtu žalované za období od 6.6.2016 do 21.11.2016. Žalovanou deklarované měsíční výdaje žalobkyně neověřila žádnými dokumenty. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, proto došlo k datu 13.7.2022 k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná celkem uhradila částku ve výši 415 417,80 Kč. Žalovaná přes výzvu žalobkyně ze dne 23.8.2022 dluh nezaplatila. 5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, 9. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Dle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k žalobkyni vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala pouze měsíční příjem žalované, a to potvrzením zaměstnavatele a otiskem z běžného účtu žalované, nikoliv však měsíční výdaje žalované (např. nájemní smlouvou,