8 C 186/2020-24 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit shora uvedenou částku se shora uvedeným příslušenstvím. V odůvodnění uvedl, že žalovaný dne [datum] před budovou Policie ČR na [ulice] v [obec] slovně napadl příslušníky policie a následně úderem pěstí úmyslně poškodil zde stojící služební vozidlo žalobce [značka automobilu] [anonymizováno], u nějž způsobil promáčklinu na pravé straně bočního blatníku o velkosti 18 cm a 20 cm, čímž žalobci způsobil škodu ve výši žalované částky, jíž žalobce vynaložil na nutnou opravu vozidla. Žalovaný byl za své jednání odsouzen trestním příkazem zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jenž nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě předmětné částky dopisem ze dne [datum], avšak marně. Soud vyzval účastníky řízení k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby byla věc projednána bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě 15 dnů od doručení výzvy nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Účastníci řízení v daném ohledu zůstali bez reakce, soud tedy věc v souladu s ust. § 101 odst. 4 a § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) projednal bez nařízení jednání. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud provedl důkaz shora specifikovaným trestním příkazem zdejšího soudu, z nějž vyplynulo, že žalovaný byl tímto odsouzen pro spáchání trestného činu poškození cizí věci a výtržnictví spočívajícího v jednání popsaném žalobcem v žalobě. Z fotodokumentace žalobce vyplynu vizuální specifikace způsobené škody na předmětném vozidle. Z posudku – kalkulace škody a vyčíslení škody zpracovaného PČR KŘP [anonymizováno] kraje – skupina autoopravárenství vyplynulo, že náklady na opravu předmětného vozidla po předmětném incidentu odpovídaly žalované částce. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že tuto adresoval žalobce žalovanému, tohoto zde vyzval k úhradě dlužné částky s výstrahou jejího soudního vymáhání do 15 dnů od doručení výzvy. Dle přiložené dodejky byla výzva dne [datum] žalovanému odeslána na adresu jeho trvalého pobytu označenou shora. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalovaný byl shora uvedeným rozhodnutím soudu odsouzen pro spáchání trestného činu spočívajícího mj. v poškození majetku žalobce, jak je shora specifikováno. Náklady na uvedení majetku žalobce do původního stavu odpovídají žalované částce. Žalobce vyzval žalovaného k plnění, jak je shora uvedeno, avšak marně. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Dle § 2951 odst. 1 občanského zákoníku se škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když žalovaným porušil svou povinnost danou zákonem, čímž způsobil žalobci újmu zásahem do jeho absolutních vlastnických práv a je tak povinen žalobci jako poškozenému nahradit, co tím způsobil (§ 2910 občanského zákoníku) O samotném skutkovém ději spočívajícím v poškození majetku žalobce již konečně rozhodoval soud v trestním řízení a soudu již nyní ani nepřísluší jeho závěry revidovat. Výše škody byla žalobcem dostatečně prokázána, přičemž je zřejmé s ohledem na povahu žalobce a poškozenou věc, že nebylo možné po žalovaném požadovat uvedené v předešlý stav a po tomto je požadována škoda v penězích (§ 2951 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaný netvrdil a tím méně tedy prokázal, že by provedl jakoukoliv úhradu žalobci, jenž nemůže prokazovat negativní skutečnost spočívající v tom, že mu někdo něco neuhradil, tuto platební povinnost tedy žalovanému s odkazem na shora uvedené uložil soud. Již z povahy právního vztahu mezi žalobcem a žalovaným je zřejmé, že doba plnění mezi nimi nemohla být dohodnuta, žalovaný tedy byl povinen dluh splnit k výzvě žalobce (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku), odeslané mu dne [datum] s tím nechť dluh uhradí do 15 dnů od doručení výzvy. Tuto je třeba považovat za doručenou třetí pracovní den od jejího odeslání (§ 573 občanského zákoníku), tedy dne [datum] a žalovaný tedy měl plnit nejpozději do [datum]. Jelikož tak ke shora uvedené výzvě žalobce neučinil, nesplnil tak dluh řádně a včas, je se splněním dluhu v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobce může požadovat úhradu úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci plný úspěch a zároveň doložil splnění podmínky dané § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy). Náklady řízení na straně žalobce pak spočívají v nákladech nezastoupeného účastníka za podání žaloby a zaslání předžalobní výzvy, které dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. činí částku [částka] za jeden takový úkon, zda úkony tedy ve výši [částka]. Žalobce je s odkazem na § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozen od soudního poplatku z řízení, který by jinak dle položky 1 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků a § 6 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. činil [částka]. Návrhu žalobce bylo vyhověno, povinnost k zaplacení poplatku z řízení tedy přechází na žalovaného podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.