16 C 225/2021-53 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se domáhal zaplacení částky 27.450 Kč s úrokem ve výši 10,79% ročně z částky 15.000 Kč od 21.5.2020 do zaplacení a s úroky z prodlení ve výši 2.199,35 Kč a ve výši 9,75% ročně z částky 16.274 Kč od 21.5.2020 do zaplacení. Svůj nárok opřel o skutečnost, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 16.12.2017 smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Úvěr byl žalované poskytnut za úplatu, poplatky a za úrok ve výši 28% z jistiny. Celkové náklady úvěru splatné žalovanou činily 10.950 Kč. Celkovou částku ve výši 25.950 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 13 měsíčních splátkách po 1.950 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. V důsledku prodlení žalované právní předchůdce žalobce úvěr ke dni 16.1.2019 zesplatnil. Celkovou dlužnou částku činila jistina úvěru ve výši 15.000 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1.274 Kč, poplatky za uzavření ve výši 1.239 Kč, administrativní poplatek ve výši 1.437 Kč. Právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení úroku ve výši 10,79% ročně z jistiny ve výši 15.000 Kč od 17.1.2019, právo na zaplacení úroků z prodlení a na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve smlouvě. Ke dni 28.9.2018 byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena na společnost [právnická osoba] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020 společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku na žalobce s účinností ke dni 8.7.2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná pohledávka se skládá z jistiny ve výši 15.000 Kč, z úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1.274 Kč, poplatku za uzavření úvěru a uzavření smlouvy 1.239 Kč, administrativního poplatku a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.437 Kč, smluvní pokuty ve výši 8.500 Kč a z kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni 20.5.2020 ve výši 2.199,35 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Soud z dokladů předložených žalobcem zjistil, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek postoupila společnost [právnická osoba] na žalobce pohledávky specifikované v Příloze [číslo] smlouvy. Žalobce dále doložil, že pohledávka, která je předmětem tohoto sporu, je uvedena v seznamu pohledávek pod [číslo]. Dopisem ze dne 24.7.2020 bylo postoupení pohledávky na žalobce oznámeno žalované. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena dne 13.8.2021. Žalovaná se v dané lhůtě nevyjádřila a na výzvu soudu nereagovala. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce vyslovil souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání v případě, že soud shledá, že dokládané skutečnosti jsou dostatečné pro to, aby bylo žalobnímu návrhu vyhověno. Žalovaná se ve lhůtě dané soudem nevyjádřila, soud tedy předpokládal, že žalovaná dle § 101 odst.4 o.s.ř. vyslovila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání. V podání ze dne 15.10.2021 žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalované splácet úvěr především na základě zhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy o úvěru a jejich ověřením doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány proti dokladům vyžádaných od žalované a byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne 16.12.2017. Žalovaná uvedla, že je zaměstnaná jako operátor na dobu neurčitou, že výše jejích měsíčních příjmů činí celkem 11.223 Kč, že výše jejích měsíčních výdajů činí 5.441 Kkč, že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Tvrzenou majetkovou situaci žalované věřitel ověřil z dohody o změně pracovní smlouvy, výpisu z běžného účtu. Žalovaná svým podpisem stvrdila, že poskytnuté údaje jsou úplné, přesné a pravdivé. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla a které si věřitel ověřil, s ohledem na výši požadovaného úvěru dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet tento úvěr je dostatečná (právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, kdy v případě uvedení nepravdivých údajů by mohlo jít o trestný čin úvěrového podvodu dle ust. § 211 tr.zákoníku). <b>Soud má za prokázané tyto skutečnosti:</b> V listině označené jako žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru podepsané dne 16.12.2017 žalovaná uvedla své osobní údaje – je svobodná, ve společné domácnosti jsou dvě výdělečné osoby, bydlí v nájmu, uvedla zaměstnavatele. Její průměrný měsíční příjem činí 11.223 Kč, průměrné měsíční výdaje za poslední tři měsíce činí bydlení 5.882 Kč, stravování výživné 5.000 Kč, průměrné měsíční výdaje celé domácnosti jsou 10.882 Kč, průměrné měsíční výdaje žadatele jsou 5.441 Kč. U dokladů není nic uvedeno. Podle nájemní smlouvy žije žalovaná v nájmu, výše nájemného není uvedena, kdy žalobce předložil pouze první stranu nájemní smlouvy. Podle dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 3.8.2015 je žalovaná zaměstnaná na dobu neurčitou. Podle předložené historie transakcí pobírala žalovaná 22.9.2017 a 22.11.2017 nemocenskou ve výši 11.811 Kč, dne 23.10.2017 nemocenskou ve výši 11.430 Kč a dne 7.12.2017 mzdu ve výši 10.460 Kč. Dále pobírala každý měsíc výživné [jméno] ve výši 1.000 Kč. Podle credit scoring ze dne 16.12.2017 lze žadateli s ohledem na zjištěnou výši volných finančních zdrojů a s ohledem na výsledek credit scoringu poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 25.000 Kč s měsíční splátkou 3.250 Kč. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 16.12.2017 má soud za prokázané, že dne 16.12.2017 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce uzavřena smlouva o úvěru, kdy právní předchůdce žalobce poskytl žalované při podpisu hotovostní úvěr v celkové výši 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu ve výši 15.000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru ve výši 10.950 Kč. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala na základě smlouvy zaplatit, činí 25.950 Kč, kterou žalovaná splatí v hotovosti ve 13 měsíčních splátkách po 1.950 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala v hotovosti uvedené peněžní prostředky. Podle evidence splátek žalovaná zaplatila dne 16.12.2017 částku 600 Kč, dne 16.12.2017 částku 1.950 Kč, dne 15.1.2018 částku 2.000 Kč, dne 24.2.2018 částku 1.950 Kč a dne 22.8.2018 částku 500 Kč Celkem zaplatila 7.000 Kč. Právní předchůdce žalobce. oznámil žalované dopisem ze dne 24.7.2020, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.6.2020 byla pohledávka včetně příslušenství postoupena na žalobce. Právní zástupce žalobce vyzval žalovanou výzvou k plnění ze dne 18.12.2020 k zaplacení pohledávky ve výši 31.536,85 Kč do 2.1.2021. <b>Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> Dne 16.12.2017 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce uzavřena smlouva o úvěru, kdy právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s úvěrem celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 10.950 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala v hotovosti celou částku úvěru. Dle evidence splátek žalovaná zaplatila ve splátkách celkem částku 7.000 Kč. Následně bylo žalované dopisem ze dne 24.7.2020 oznámeno postoupení pohledávky na žalobce. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dn