23 C 106/2021-37 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu, ve znění částečného zpětvzetí ze dne 12.3.2021 a jejího doplnění ze dne 10.6.2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 20 168 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), s ním dne 10.10.2016 uzavřela smlouvu o půjčce [číslo], (dále též,, Smlouva“), na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Před uzavřením Smlouvy předchůdkyně žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní smlouvy, dokladů SIPO o výdajích žalovaného, kdy žalovaný byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr s měsíčním příjmem [částka] a pobíral podporu ve výši [částka], přídavky na děti ve výši [částka], alimenty ve výši [částka], nebylo proti němu vedeno insolvenční řízení, proto předchůdkyně žalobkyně dospěla k názoru, že schopnost žalovaného zápůjčku splácet je dostatečná. Žalovaný se zavázal, že vrátí nejenom poskytnuté peněžní prostředky, ale i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 820 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 348 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku uhradit v 58 týdenních splátkách po 396 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 11. 2017. Žalovaný do sepisu žaloby uhradil pouze částku 2 800 Kč, poslední platba byla ze strany žalovaného uhrazena dne 13.11.2016. Vzhledem k tomu, že žalovaný si řádně neplnil povinnosti ze smlouvy, vzniklo předchůdkyni žalobkyně dne 21.11. 2017 právo požadovat zaplacení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, jež se sestávala z poskytnutých, ale nezaplacených peněžních prostředků ve výši 13 000 Kč, nezaplaceného poplatku za administrativní činnost ve výši 2 317,62 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 546,14 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 304,24 Kč. Žalovaný pohledávku ze smlouvy ani přesto nezaplatil. Předchůdkyně žalobkyně poté postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn dopisem ze dne 6.12.2019. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu, ale bezúspěšně. 2. Žalovaný v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 8.3.2021 namítl promlčení pohledávky.. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy soud zjistil, že ji mezi sebou uzavřeli dne 10.10.2016 předchůdkyně žalobkyně a žalovaný, předchůdkyně žalobkyně se zavázala, že žalovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaný se zavázal, že vrátí nejenom poskytnuté peněžní prostředky, ale i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 820 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 348 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku uhradit v 58 týdenních splátkách po 396 Kč. V případě porušení závazků ze smlouvy si strany v odst. 8.1 smluvních podmínek sjednaly, že předchůdkyně žalobkyně má v případě prodlení s úhradou příslušné částky celkové dlužné částky právo na zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši. 6. Z karty zákazníka/žádosti o úvěr ze dne 10.10.2016 soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr s měsíčním příjmem [částka] (tato skutečnost byla ověřena z pracovní smlouvy a výplatních pásek), pobíral státní sociální dávky ve výši [částka] (tato skutečnost byla ověřena výměrou podpory/důchodu), pobíral přídavky na děti ve výši [částka] a ostatní alimenty ve výši [částka], platil nájemné ve výši [částka] a jeho měsíční výdaje na domácnost činily [částka], splácel úvěr u předchůdkyně žalobkyně měsíčními splátkami ve výši [částka] (tyto skutečnosti byly ověřeny nájemní smlouvou, doklady SIPO). 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že pohledávka předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 9. 2020 podané na poště dne 4.9.2020 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 20 168 Kč bez příslušenství. 10. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru ověřila pracovní smlouvou, výplatními páskami, výměrou podpory/důchodu, nájemní smlouvou, doklady SIPO majetkovou situaci žalovaného a dospěla k názoru, že schopnost žalovaného zápůjčku splácet je dostatečná, když žalovaný byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr s měsíčním příjmem 13 000, pobíral státní sociální dávky ve výši [částka], přídavky na děti ve výši [částka] a ostatní alimenty ve výši [částka], platil nájemné ve výši [částka] a jeho měsíční výdaje na domácnost činily [částka], splácel úvěr u předchůdkyně žalobkyně měsíčními splátkami ve výši [částka]. Předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela Smlouvu, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaný se zavázal, že vrátí nejenom poskytnuté peněžní prostředky, ale i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 820 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 348 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku uhradit v 58 týdenních splátkách po 396 Kč. V případě porušení závazků ze smlouvy si strany v odst. 8.1 smluvních podmínek sjednaly, že předchůdkyně žalobkyně má v případě prodlení s úhradou příslušné částky celkové dlužné částky právo na zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši. Žalovaný do sepisu žaloby uhradil pouze částku 2 800 Kč, poslední platba byla ze strany žalovaného uhrazena dne 13.11.2016. Vzhledem k tomu, že žalovaný si řádně neplnil povinnosti ze smlouvy, vzniklo předchůdkyni žalobkyně dne 21.11. 2017 právo požadovat zaplacení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, jež se sestávala z poskytnutých, ale nezaplacených peněžních prostředků ve výši 13 000 Kč, nezaplaceného poplatku za administrativní činnost ve výši 2 317,62 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 546,14 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 304,24 Kč. Žalovaný pohledávku ze smlouvy ani přesto nezaplatil. Předchůdkyně žalobkyně poté postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn dopisem ze dne 6.12.2019. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu, ale bezúspěšně. 11. Podle § 9 odst.1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30.11.2016, dále jen,, zákon o spotřebitelském úvěru“, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník znění účinném do 29.12.2016, dále jen„ o.z.“, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cennýc