23 C 123/2021-27 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 19 685 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“) uzavřené dne 10. 10. 2016 mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Zápůjčka ve výši 14 000 Kč spolu s poplatkem ve výši [částka] měla být žalovaným splácena v 60 týdenních splátkách po 436 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4.12.2017. Žalovaný však porušil svou smluvní povinnost, když řádně splátky nehradil, celkem žalovaný předchůdkyni žalobkyně uhradil částku 1 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn. Přes upomínku žalobkyně žalovaný dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Žalovaný se nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jeho souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy uzavřené dne 10.10.2016 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč v hotovosti, když žalovaný převzetí této částky potvrdil ve Smlouvě. Žalovaný se zavázal, že předchůdkyni žalobkyně tyto prostředky zaplatí spolu s poplatkem ve výši 12 129 Kč v 60 týdenních splátkách po 436 Kč. 6. Ze zákaznické karty ze dne 10.10.2016 soud zjistil, že tato byla použita ke kalkulaci spotřebitelského úvěru ve výši 17 000 Kč, žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, je svobodný, má základní vzdělání, má 1 vyživovací povinnost, pracuje jako operátor s čistým příjmem [částka] (ověřeno pracovní smlouvou a 3 výplatními páskami). Žalovaný uvedl, že má další čisté příjmy ve výši [částka] a měsíční výdaje [částka], tato tvrzení však nebyla ověřena žádnými dokumenty. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi předchůdkyní žalobkyně, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, ze dne 24. 6. 2019 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. 9. Z tabulky umoření k číslu smlouvy [číslo] ze dne 4.8.2019 soud zjistil, že žalovaný na předmětnou zápůjčku uhradil celkem 1 000 Kč. 10. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 3. 2020 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě pohledávky ve výši 31 874,02 Kč. 11. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 10. 10. 2016 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 129 Kč v 60 týdenních splátkách po 436 Kč Žalobkyně ve své žalobě a doplnění žaloby ze dne 6.5.2021 tvrdila, že předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím zápůjčky řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného dle záznamů v zákaznické kartě. Z předložených důkazů přitom nevyplývá, že by žalobkyně vycházela kromě pracovní smlouvy a výplatních pásek z jakýchkoliv jiných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné, zejména s ohledem na její tvrzené další čisté příjmy ve výši [částka] a měsíční výdaje [částka], a spokojila se tak pouze s prohlášeními žalovaného. Žalovaný na předmětnou zápůjčku uhradil celkem 1 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 12. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 29.12.2016, (dále jen„ o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30.11.2016, (dále jen,, ZSÚ“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 14. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Dle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 17. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnosti žalovaného plánovaný úvěr splatit z pohledu jeho dalších příjmů domácnosti a jeho měsíčních výdajů, dospěl soud k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o zápůjčce dle § 2390 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 9 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z. 20. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 9 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 9 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak došlo toliko k ryze