ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2021:28.C.33.2021.1 Datum: 2021-11-02 Předmět: zaplacení 4 149 Kč s příslušenstvím (úvěr) Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", ["neplatnost právního jednání""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 4 149 Kč s příslušenstvím (úvěr) (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 8)
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 9. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal k zaplacení částky 4 149 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 1. 10. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím zprostředkovatele úvěru, [právnická osoba] a. s., žalovanému poskytla hotovostní úvěr ve výši 3 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s příslušenstvím do 31. 10. 2018. Žalovaný svou povinnost nesplnil, pročež mu vznikla povinnost uhradit předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky od 1. 11. 2018 do 19. 11. 2019, tj. 1 149 Kč, i náklady upomínání ve výši 100 Kč. Původní věřitel pohledávku za žalovaným postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 žalobkyni.
2. Žalovaný se po celé řízení k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil jednání na 2. 11. 2021, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti stran dle § 101 odst. 3 o.s.ř.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:
5. Z výpisu z obchodního rejstříku k žalobkyni soud zjistil, že je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl C, vložka [číslo].
6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2020 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] adresovala žalovanému sdělení, jímž ji uvědomila o tom, že pohledávku za žalovaným na zaplacení částky 4 252 Kč s příslušenstvím postoupila žalobkyni.
7. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 7. 9. 2020 vyplývá, že zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k zaplacení částky 4 252 Kč s příslušenstvím s tím, že po marném uplynutí dodatečné lhůty k plnění se žalobkyně s nárokem obrátí na soud.
8. Z podacího archu je zřejmé, že [právnická osoba] [příjmení] spol. s r. o. podala za žalobkyni dne 8. 1. 2020 k České poště doporučenou zásilku adresovanou žalovanému.
9. Z podacího archu je zřejmé, že [právnická osoba] [příjmení] spol. s r. o. podala za zástupce žalobkyně dne 9. 9. 2020 k České poště doporučenou zásilku adresovanou žalovanému.
10. Z potvrzení o přijetí platby ze dne 19. 12. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce písemně potvrdil přijetí platby za prodané portfolio dne 12. 12. 2019.
11. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 12. 12. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného upomenula o zaplacení částky 3 273 Kč sestávající z dlužné jistiny 3 000 Kč, smluvní pokuty 123 Kč a poplatku za upomínku 150 Kč.
12. Z karty zákazníka vyplývá, že ke smlouvě [číslo] původní věřitel eviduje pohledávku za žalovaným ve výši 3 000 Kč, pokutu 1 152 Kč, poplatek 100 Kč a celkový dluh k vymáhání 4 252 Kč.
13. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný podepsal písemnou dohodu, jíž se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované spotřebitelský, neúčelový úvěr ve výši 3 000 Kč výplatou v hotovosti v prodejnách (trafikách) [právnická osoba], a. s. a žalovaný se zavázal jej žalobkyni vrátit do 30ti dnů ode dne poskytnutí úvěru s tím, že může za poplatek požádat o prodloužení doby splatnosti vždy o dalších 30 dnů.
14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek v české jazykové verzi soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila soubor pohledávek a v něm i pohledávku za žalovaným žalobkyni dne 19. 12. 2019.
15. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vyplývá, že žalovaný byl informován, že mu je poskytován úvěr ve výši 3 000 Kč, peníze mu budou buď zaslány na sdělený účet nebo vyplaceny v hotovosti, splatnost úvěru je 30 dnů s možností prodloužení až na 360 dní, přičemž při prodloužení bude třeba zaplatit až 10 590 Kč. Roční procentní sazba nákladů je 0%, při prodloužení splatnosti až na 360 dní však činí 1 081,60 %. V případě opožděných plateb bude účtována smluvní pokuta 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, poplatek 50 Kč za každou jinou písemnou upomínku, poplatek 300 Kč za uzavření splátkového kalendáře, paušální poplatek na úhradu nákladů v částce 1 200 Kč za první upomínku…
16. Z obchodních podmínek se podává, že vysvětluje jednotlivé pojmy užívané smlouvou a duplicitně upravuje způsob poskytnutí úvěru, prodloužení jeho splatnosti a další práva a povinnosti smluvních stran.
17. Z upomínky ze dne 10. 11. 2018 vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně žalovaného upomenula o zaplacení částky 3 077 Kč a vyzvala k její okamžité úhradě.
18. Z opakované výzvy k úhradě ze dne 1. 12. 2018 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně žalovaného upomenula o zaplacení částky 3 190 Kč a vyzvala ji k okamžité úhradě.
19. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému dne 1. 10. 2018 prostřednictvím pracovníku [právnická osoba] a. s. v hotovosti částku 3 000 Kč, kterou se žalovaná zavázal vrátit do 30ti dnů.
20. Z žádného tvrzení žalobkyně nevyplynulo, a soud uvedenou skutečnost nezjistil ani z provedených důkazů, že předchůdkyně žalobkyně jakýmkoli způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného, ovšem tím, že se žalobkyně k jednání soudu nedostavila, zbavila se možnosti být poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o doplnění tvrzení stran způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a označení důkazů k jejich prokázání.
21. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
22. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výši spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
23. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
25. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
26. Ve světle shora citovaných ustanovení dospěl soud na základě zjištěného skutkového stavu k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o úvěru, ale s ohledem na postavení žalované coby spotřebitele bylo třeba smluvní vztah účastníků poměřovat ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., dle kterého má poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
27. Povinnost věřitele poskytující spotřebitelský úvěr posuzovat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele byla stanovena již v předchozí právní úpravě v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Tento postup zahrnoval povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006, ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 32 Cdo 241/2009, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č. j. 1 Afs 94/2009 – 56), a věřitel tak byl povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Rozhodovací praxe se přitom sjednotila v názoru, že nesplnění této povinnosti věřitele podle předchozí právní úpravy vedla k absolutní neplatnosti právního jednání (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Soud si je vědom, že s účinností nové právní úpravy § 87 odst. 1 ZÚS a podle jeho striktně jazykového výkladu by lze na první pohled dospět k závěru, že došlo ke změně v následku porušení této povinnosti (z absolutní neplatnosti právního jednání na relativní neplatnosti právního jednání). Koncepce ochrany spotřebitele jakožto subjektu, který nemá znalost oboru, dostatek profesionálních zkušeností, právní poradenství, účinný marketing a ekonomickou sílu je pevně zakotvena v českém právním řádu (mj
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.