30 C 128/2021-42 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném podáním ze dne 25. 2. 2021 u místně nepříslušného soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 10. 2018 uzavřené elektronicky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, poskytla žalovanému [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. [IČO] bezhotovostní úvěr ve výši 4 000 Kč. V rámci uzavřené smlouvy se žalovaný zavázal poskytnuté finanční prostředky splatit ve lhůtě do 2. 1. 2018. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla práva spojená s pohledávkou na žalobkyni. Do postoupení pohledávky žalovaný na úhradu dluhu ničeho neposkytl. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení pohledávky na základě výzvy ze dne 25. 9. 2020. Žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení jistiny ve výši 4 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny 4 0 Kč od 3. 11. 2018 do zaplacení, smluvní úrok ve výši zákonného úroku z prodlení z jistiny 4 00 Kč od 3. 10. 2018 o zaplacení smluvní pokutu z prodlení podle článku VIII. odst. 1 písm. d) úvěrové smlouvy ve výši 0,1 % denně z jistiny 4 000 Kč od 3. 11. 2018 do dne podání žaloby ve výši 2 000 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko k žalobě soudu nesdělil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Výpisem z účtu číslo [bankovní účet] za období od 1.10.2018 do 31. 10. 2018 soud zjistil, že dne 3. 10. 2018 odešla z tohoto účtu ve prospěch účtu číslo [bankovní účet] platba ve výši 4 000 Kč. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně získala jméno a příjmení žalovaného, jeho rodné číslo, číslo občanského průkazu, adresu trvalého pobytu, e-mailovou adresu, telefonní číslo a číslo účtu: [bankovní účet]. 6. V uvedené smlouvě o spotřebitelském úvěru se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 4 000 Kč s úrokovou sazbou 36 % ročně, jestliže úrok činil 118,36 Kč, a to s dobou splatnosti do 30 dnů. Jednorázová výše splátky měla činit 5 826 Kč celková výše poplatku za sjednání úvěru činila 1 826 Kč. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 4. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o tom, že dne [datum] došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávky vzniklé na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 3. 10. 2018 na žalobkyni. Zároveň žalovaného vyzvala k úhradu k úhradě jeho dluhu, aniž by uvedla jeho výši, na číslo účtu uvedené ve výzvě. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. [IČO] měl soud za prokázáno, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání této žaloby, jestliže převáděná pohledávka za žalovaným měla v seznamu pohledávek [číslo]. 9. Z nečitelné výplatní pásky za období 2/2018 vystavené společností [právnická osoba] soud nezjistil žádné údaje. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr. 11. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 3.10.2018 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle ust. § 104 z.č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Žalobkyně sama uvedla, že smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně. Zákon užívá za tím účelem termín:„ ..K uzavření smlouvy byly využity prostředky komunikace na dálku“. (§§ 1841-1851 o.z.). 12. Podle ust. § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 13. To však není tento případ, neboť k uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku vyplněním formuláře na internetových stránkách a osoba, která uvedené údaje žalobkyni poskytla, nemusí být vůbec totožná se skutečným majitelem účtu ani s osobou, jejíž údaje byly k vyplnění smlouvy o úvěru využity 14. Uvedená forma nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. 15. Podle ust. § 110 odst. 1 z.č. 257/2010 Sb. neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 16. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle ust. § 86 odst. 2, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle ust. § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v