30 C 3/2021 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 31. 8. 2020 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 18. 10. 2017 se společností [právnická osoba] [IČO] jako úvěrujícím (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) smlouvu o úvěru [číslo] [rok] [číslo]. Dne 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti [právnická osoba] zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů převedena na společnost [právnická osoba], [IČO]. Na základě smlouvy ze dne [datum] o postoupení pohledávek byla pohledávka vůči žalované postoupena společnosti [právnická osoba] [IČO], která jej následně smlouvou ze dne [datum] postoupila žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 10 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednanou na dobu určitou. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnutý úvěr zpět spolu s úrokem, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, poplatky za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasní poplatky za hotovostní výběr splátek ve svém bydlišti. Úvěr měl být žalovanou splacen ve 13 pravidelných rovnoměrných splátkách, že první splátka byla splatná v měsíci, jenž bezprostředně následoval po podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 18. 11. 2018. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek splnila, když žalované poskytla úvěr v hotovosti dne 18. 10. 2017 žalovaná svůj závazek vyplývající ze smlouvy o úvěru neplnila řádně a včas a ocitla se tak v prodlení. Z titulu smlouvy o úvěru byla žalovaná v prodlení s úhradou dlužné žalované částky ve výši 11 700 Kč. Vzhledem k prodlení žalované měla žalobkyně kromě práva na zaplacení dlužné žalované částky dle smlouvy o úvěru rovněž právo na zákonný úrok z prodlení v zákonné výši neuhrazené jistiny úvěru od 19. 1. 2018 o zaplacení a dále na dohodnutou smluvní pokutu, která je uplatňována jako samostatný nárok. Pro posouzení úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně byla podstatná výše jejího pravidelného a prokazatelného měsíčního příjmu. Žalovaná musela pro získání úvěru předložit občanský průkaz a případně i další platný úřední doklad. Dále musela žalovaná k ověření své úvěruschopnosti předložit další dokumenty, které právní předchůdkyně žalobkyně požadovala, například výpis z bankovního účtu, pracovní smlouvu či jiné potvrzení o výši příjmu. Smluvní pokuta byla žalobkyní uplatněna v souladu s článkem V. smlouvy o úvěru, a to ve výši 0,1 % denně z částky 11 700 Kč, ohledně které byla žalovaná v prodlení. Za dobu od 19. 11. 2018 20. 8. 2020. Délka prodlení rozhodná pro výpočet smluvní pokuty tedy činila 641 dnů. Výše smluvní pokuty byla stanovena takto 0,001 × 11700 × 641 tj. 7 499,70 Kč. Ke splnění svého dluhu byla žalovaná vyzvána právním zástupcem žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, své stanovisko k věci soudu nesdělila. 3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti má soud za to, že žalovaná uzavřela dne 18. 10. 2017 s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru [číslo] [rok] [číslo], na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala k zaplacení úvěru ve 13 měsíčních splátkách po 1300 Kč spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 6 900Kč. Celková dlužná částka, kterou měla žalovaná zaplatit činila 16 900 Kč. Úvěr měl být žalované poskytnut při podpisu smlouvy v hotovosti. 4. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru sepsané dne 18. 10. 2017 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že pracuje jako zaměstnanec, je rozvedená s vyživovací povinností k osobě do 26 let. Bydlí u rodičů, v nájmu, má standardní vybavení domácnosti a pracuje u zaměstnavatele [právnická osoba] jako pracovník distribučního centra na dobu neurčitou se mzdou ve výši 13 949 Kč měsíčně. Její výdaje za bydlení činí 14 000Kč plus energie, ostatní výdaje činí 15 000 Kč, když průměrné měsíční výdaje žadatelé celkem činí 9 666 Kč a průměrné měsíční výdaje celé domácnosti činí 29 000 Kč. Dále žalovaná uvedla, že má zkušenosti a znalosti týkající se spotřebitelských úvěrů. Z finanční analýzy žalované provedené [jméno] [příjmení] dne 18. 10. 2017 soud zjistil, že výše měsíčního příjmu žadatele činí 13 949 Kč, výše měsíčních výdajů žadatele 9 666 Kč a měsíční volné finanční zdroje tak činí 3 283Kč s připočtením rezervy na neočekávané výdaje ve výši 1 000 Kč. Počet výdělečně činných osob v domácnosti jsou 3 osoby a počet nezaopatřených dětí od 15 do 26 let v domácnosti je jedno dítě. Výsledkem finanční analýzy bylo, že žadatelce bylo možné poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky 3 283 Kč. 5. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 3. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná nastoupila do práce dne 1.3. 2017 na pozici pracovník distribučního a návratového centra s místem výkonu práce v obci [obec], v okrese [okres], za sjednanou hrubou mzdu ve výši 125 Kč/hod Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. 6. Z výplatní pásky za měsíc srpen 2017 bylo zjištěno, že ze mzdy jsou žalované prováděny srážky ve prospěch exekuce ve výši 7 995 Kč a že čistá mzda v srpnu činila 21 844 Kč. 7. Z výplatní pásky za měsíc září 2017 bylo zjištěno, že ze mzdy jsou žalované prováděny srážky ve prospěch exekuce ve výše 8 713 Kč a že čistá mzda v září 2017 činila 22 562 Kč. 8. Z čestného prohlášení žalované bylo zjištěno, že nájemní smlouvu má v držení její matka a žalovaná ji nemůže najít a nájemné plus energie činí cca 14 000 Kč, které jsou hrazeny z matčina účtu, což také nemůže žalovaná doložit. 9. Z tzv. Credit scoringu žalované soud zjistil, že v rámci svého věku, příjmu, rodinného stavu, druhu bydlení a posuzovací návštěvy i hodnocení žadatele zástupcem získala celkem 38 bodů, což znamenalo možnost poskytnutí úvěru až do výše 70 000 Kč. S ohledem na výši volných finančních prostředků pak bylo možné poskytnout žalované úvěr ve výši až 25 000 Kč s měsíční splátkou do 3 250 Kč. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postupuje pohledávky níže evidované na [právnická osoba] 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z [právnická osoba] na žalobkyni ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována. 12. Z předžalobní upomínky ze dne 27. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 25 882,20 Kč. 13. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 7. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] oznamovala žalované, že pohledávka z úvěrové smlouvy [číslo] [rok] [číslo] byla postoupena žalobkyni. 14. Podacím lístkem ze dne 27. 7. 2020 měl soud za zjištěné, že tohoto dne byla na adresu žalované odesílána doporučená pošta. 15. Na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta v hotovosti částka ve výši 10 000Kč, a to ke dni podpisu smlouvy o úvěru č. [číslo] [rok] [číslo] dne 18.10.2017. Ve smlouvě se žalovaná zavázala k vrácení celkové částky ve výši 16 900Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 1300Kč. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované jednak prostřednictvím údajů poskytnutých samotnou žalovanou a dále rovněž z dokladů, které jí žalovaná předložila. Byly to pracovní smlouva, a výplatní pásky za měsíc srpen a září 2017. Skutečnosti z nich zjištěné vyhodnotila žalobkyně tak, že žalovaná bude schopna splatit 10 000Kč úvěr. Resp. částku 16 900Kč. Žalovaná zaplatila první čtyři splátky, tj. částku ve výši 5 200 Kč. S následující splátkou a ostatními splátkami se ocitla v prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku z uvedené úvěrové smlouvy postoupila nejprve smlouvou ze dne [datum] na [právnická osoba] a tato společnost potom smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla upozorněna předžalobní upomínkou, aby přistoupila k dobrovolnému splnění. Předžalobní upomínka ji byla doručována doporučeně. 16. Na základě skutkového závěru učiněného o věci samé soud na danou věc aplikoval následující právní normy: Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli, spotřebitelským úvěrem. 18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnosti spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivý, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze u