30 C 35/2020 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] poskytla žalované úvěr ve výši 4 500 Kč dne [datum], který měl být splacen dne 10.1.2015. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala úvěry prostřednictvím své webové stránky [anonymizováno], na které se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů a následně odsouhlasila návrh smlouvy i Všeobecné podmínky poskytnutí úvěru. Po této registraci a následných kontrolních úkonech byl žalované zřízen její uživatelský účet s jedinečným přístupovým jménem a heslem. Tím byla registrace dokončena a žalované vzniklo právo žádat o poskytnutí konkrétního úvěru přes uživatelský účet žalované. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky a úvěr byl převeden z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalované číslo [bankovní účet]. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně dluh neuhradila, a to ani částečně. Předmětem žalobního návrhu byla pohledávka, která se skládala z nesplaceného úvěru ve výši 4 500 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru, ve výši 1 013 Kč. Žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení až ode dne 11. ledna 2015. Žalobkyně nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] se [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa]. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, své stanovisko k věci soudu nesdělila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalovaná sdělila právní předchůdkyni žalobkyně své jméno a příjmení, adresu svého bydliště, datum narození, rodné číslo, číslo občanského průkazu, číslo mobilního telefonu, emailovou adresu, číslo bankovního účtu a požádala o poskytnutí úvěru ve výši 4 500 Kč, který měl být splacen do 10. ledna 2015. Spolu s jistinou úvěru měla být zaplacena částka poplatku ve výši 1 013 Kč. 5. Výpisem z účtu číslo [bankovní účet] ze dne 1.12.2014 až 31.12.2014 soud zjistil, že dne 2. 12. 2014 byla na účet číslo [bankovní účet] převedena částka 4 500 Kč. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 11. 2019 soud zjistil, že [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], oznamovala žalované, že pohledávka postoupená na ni dříve z původního věřitele [právnická osoba], v celkové výši 19 638 Kč, byla postoupena [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], žalobkyni. Žalovaná byla vyzývána, aby pohledávku v uvedené výši zaplatila do třech dnů po obdržení tohoto oznámení. 7. Z podacího lístku ze dne 18. 11. 2019 soud zjistil, že tohoto dne byla na adresu žalované odesílána doporučená pošta. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] a její přílohy soud zjistil, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka ze žalovanou. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2 písm. e) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč. 10. Podle § 3028 odst. 1. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále již jen „o.z.“) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne jeho účinnosti. 11. Podle §§ 1820 a násl. o.z. mohou být pro uzavření smlouvy použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. 12. Podle ust § 1827 o.z. uzavírá-li se smlouva za použití elektronických prostředků, poskytne podnikatel spotřebiteli v textové podobě kromě znění smlouvy i znění všeobecných obchodních podmínek. 13. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle ust. § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 15. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 16. Podle ust. § 559 má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. 17. Podle ust. § 560 o.z. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší. 18. Podle ust. § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 19. Podle ust. § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Předmětem půjčky byla částka 4 500Kč, tudíž vztah mezi účastníky nepodléhá úpravě zákona o spotřebitelském úvěru (§ 2 písm. e) zákona o spotřebitelském úvěru). Na danou věc je tak nutno aplikovat obecná ustanovení o zápůjčce obsažená v občanském zákoníku, a to vzhledem k datu uzavření smlouvy o půjčce ve znění účinném od 1.1.2014. 20. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 21. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 22. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí obohacení vydat. 23. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. 24. Soud má za to, že žalované byly poskytnuty na účet peněžní prostředky ve výši 4500Kč, ale na základě skutkových zjištění se tak nestalo podle sjednané smlouvy o zápůjčce. Na základě tvrzení poskytnutých žalobkyní totiž nelze dospět k závěru, že smlouva sjednaná prostřednictvím prostředků komunikace na dálku byla platně elektronicky podepsána, a že tak je možné jednoznačně usuzovat, že ji sjednala právě žalovaná. Peněžní prostředky jí však byly poskytnuty na její účet, a protože je nevrátila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem, neboť vyplývá z ustanovení o vydání bezdůvodného obohacení. Veškerá další ustanovení vyplývající ze smlouvy o zápůjčce tak nemohla být žalobkyni přiznána, protože nebylo postaveno na jisto, že se k nim žalovaná zavázala. Tím je odůvodněn výrok II. rozsudku. 25. Žalobkyně požadovala po žalované placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídala ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, soud žalobě vyhověl, pokud šlo o období ode dne 11.1.2015, neboť již dnem následujícím od připsání částky na účet žalované žalovaná musela vědět, že se jedná o plnění bez právního důvodu. 26. Výrok III. rozsudku má oporu v ust. § 4 odst. 1 písm. j) z.č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, podle kterého vzniká poplatková povinnost, jde-li o poplatek za řízení, uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím o věci samé. V daném případě nebyl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, neboť smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla uzavřena písemně. Žalobkyně tak namísto poplatku ve výši 400Kč je povinna zaplatit poplatek ve výši 1 000 Kč dle Sazebníku soudních poplatků položky 1 písm. a). 27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 336,96 Kč, po zaokrouhlení na platné oběživo částku ve výši 1 337 Kč, přičemž tato částka představuje 64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82 % a úspěchu žalované v rozsahu 18 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.