30 C 44/2021 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 8.1.2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že poskytla žalované dne 18.12.2019 na její žádost ze dne 18.12.2019 spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč splatný původně dne 20.1.2020. Žalovaná využila svého práva prodloužit splatnost v souladu s článkem 5.3 Smlouvy, v důsledku čehož splatnost úvěru nastala dne 10.5.2020. Před poskytnutím úvěru posoudila žalobkyně schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to s řádnou pečlivostí v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., a to vyžádáním potvrzení o jeho příjmech formou výplatní pásky vydané zaměstnavatelem / daňovým přiznáním / výpisem z bankovního účtu. Výdaje žalované žalobkyně získala jejím čestným prohlášením. V případě, že tyto byly nižší, než jsou částky životního minima stanovené zákonem č. 110/2006 Sb. a nákladů na bydlení stanovené s přihlédnutím ke statistickým údajům Ministerstva práce a sociálních věcí, bylo z důvodu vyšší míry jistoty počítáno s náklady stanovenými na základě životního minima a statistických nákladů zveřejňovaných ČSÚ. Na základě porovnání příjmů žalované a sumy nákladů dospěla žalobkyně k výpočtu, že žalované zbydou volné prostředky pro úhradu úvěru. Za účelem zjištění dosavadního plnění závazků ze strany žalované provedla žalobkyně lustraci centrální evidence exekucí, insolvenčním rejstříku a registru dlužníků [právnická osoba] (do jiných registrů nemá žalobkyně přístup) - to vše s negativním výsledkem, tedy s 0 záznamů. Také vzala v úvahu fakt, že žalovaná s žalobkyní uzavřela v minulosti jiné úvěrové smlouvy, které řádně splatila. Dále byl proveden propočet volných prostředků žalované ve vztahu k její schopnosti úvěr splácet metodou zátěžového testování negativních scénářů na schopnost splácet úvěr (např. ztráta zaměstnání, záporná amortizace úrokových sazeb apod.), a to s kladným výsledkem. Totožnost žalované žalobkyně ověřila pomocí ověřovací platby ve výši 1 Kč, kterou žalovaná zaslala ze svého bankovního účtu a z kopie jejího občanského průkazu. Po odeslání žádosti o úvěr ze strany žalované prostřednictvím prostředků komunikace na dálku přes internet žalobkyně žalovanou vyzvala k registrační a ověřovací platbě ve výši 1 Kč ze svého bankovního účtu spolu s vygenerovaným variabilním symbolem, což žalovaná učinila. Ověřovací platba ve výši 1 Kč byla odeslána dříve z toho důvodu, že žalovaná s žalobkyní v minulosti uzavřela více úvěrových smluv, které řádně splatila. Ověřovací poplatek tedy žalobkyně požadovala před první poskytnutou smlouvu a pak případně při každé změně čísla bankovního účtu. Touto platbou dle podmínek žalobkyně žalovaná potvrdila svou totožnost, kdy jméno vlastníka bankovního účtu se shodovalo se jménem v žádosti a v zaslaném OP. Do dne podání žaloby žalovaná ničeho neuhradila. 2. Žalobkyně dále uváděla, že dle smlouvy o spotřebitelském úvěru a jejího článku 7.4., žalované doporučeně odeslala dvě upomínky k úhradě. S těmito upomínkami vznikly prokazatelné náklady na jejich odeslání - administrativní zátěž, poštovné, doručení upomínek přepravci apod. Za tyto upomínky byla dle smlouvy naúčtovaná náhrada vynaložených nákladů s nimi spojených stanovená paušální částkou ve výši 450 Kč resp. 650 Kč. Dále byla pohledávka předána k inkasnímu řízení a za to byla žalované naúčtována dle čl. 7 smlouvy o spotřebitelském úvěru náhrada nákladů na toto pověření ve výši 1500 Kč. Částka představuje především poplatek inkasní agentuře na úhradu jejích nákladů - korespondence, telefonáty, administrativa, služby dodavatelům a inkasní pracovníci v terénu. Z procesní opatrnosti žalobkyně uvedla, že žádné z těchto nákladů by nebyly vznikly, kdyby žalovaná jednak předně dodržel podmínky smlouvy, případně dlužnou částku uhradila po několikanásobném (opakovaném) upomínání prostřednictvím SMS, emailů a telefonátů - všechny tyto činnosti byly uskutečněny ještě v době před odesláním písemných upomínek, resp. předáním věci inkasní agentuře, kdy k těmto krokům byla žalobkyně přinucena v důsledku nečinnosti žalované. Žalovaná svůj dluh neuhradila, nedodržela převzatý závazek, kdy v důsledku porušení smlouvy vznikly náklady navíc, které žalobkyně musela vynaložit výhradně v důsledku porušení povinnosti ze strany dlužníka a nyní je tedy požaduje po dlužníkovi zpět. 3. Žalovaná k věci uvedla, že je pravdou, že uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které od ní obdržela na svůj účet částku ve výši 10 000 Kč, nebylo však pravdou, že by úvěr nesplatila. Částku, kterou převzala, zaplatila pěti splátkami ve výši 2000Kč od 3.2.2020 do 19.4.2020, tedy ještě předtím, než se dluh stal splatným, neboť si jeho splatnost prodlužovala. Žalovaná se vyjádřila ke zkoumání své úvěruschopnosti ze strany žalobkyně a uvedla, že po ní byla vyžadována jen kopie občanského průkazu, vzhledem k tomu, že už jednu půjčku od žalobkyně měla a splatila ji, nepožadovali žádné doklady další. 4. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že dne 18.12.2019 byla mezi účastnicemi tohoto řízení uzavřena smlouva o úvěru prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku, na základě které žalobkyně nejprve obdržela od žalované dne 2.10.2018 částku 1Kč, jak vyplynulo z potvrzení o obdržení tuzemské platby ze dne 7.1.2021 a následně dne 18.12.2019 jí žalobkyně zaslala na účet č. [bankovní účet] platbu ve výši 10 000Kč. Předmětem smlouvy se stalo poskytnutí úvěru ve výši 10000Kč z úrokem ve výši 39% ročně. Žalovaná potvrdila, že je majitelkou účtu č. [bankovní účet]. Spolu s vrácením částky ve výši 10 000Kč měla žalovaná zaplatit rovněž jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 679Kč dle č. 4. Smlouvy. Pokud by však byl úvěr zaplacen řádně a včas, činila by výše poplatku pouze 2 479Kč. Splatnost úvěru měla nastat do 30 dnů ode dne poskytnutí. Smluvní pokuta měla podle čl. 7 písm c) Smlouvy činit 0,1% denně z částky ohledně níž byl úvěrovaný v prodlení. Z výpisu internetového bankovnictví žalované získaného prostřednictvím snímku obrazovky mobilního telefonu soud zjistil, že žalovaná zaslal žalobkyni pod variabilním symbolem [číslo] od 3.2.2020 do 19.4.2020 5 x 2 000 Kč. Žalobkyně dne 13.10.2020 zaslal žalované upomínku. Dne 26,11, 2020 poslední výzvu před žalobou a dne 27.10.2020 poslední upomínku před vymáháním. Podacími lístky ze dne 13.10.2020, 27.10.2020 a 26.11.2020 měl soud za prokázáno, že žalobkyně žalované uvedené upomínky rovněž odeslala. Žalovaná ohledně těchto upomínek uvedla, že měla za to, že dluh vyrovnala, a že další nároky žalobkyně jsou bezpředmětné. Z žádné provedené listiny nebylo možné dovodit splnění povinnosti žalobkyně, že úvěruschopnost žalované posuzovala s odbornou péčí. Přílohou podané žaloby se nestaly ani pracovní smlouva, ani výplatní pásky ani samotné prohlášení žalované o jejích příjmech a výdajích. Provedené lustrace ze strany žalobkyně zůstaly pouze v rovině tvrzení. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10 000Kč bez předchozího zkoumání její úvěruschopnosti, ale za situace, kdy žalovaná již jeden úvěr poskytnutý od žalobkyně splatila, ale neví se kdy ani v jaké výši ji byl poskytnut ani za jakých podmínek. Žalovaná tuto skutečnost, že využila možnosti poskytnutí úvěru od žalobkyně, opakovaně potvrdila. Tvrzení stran se neshodovalo ve skutečnosti, jakým způsobem a zda vůbec, žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Skutečnosti tvrzené žalobkyní nebyly nijak prokazovány a žalovaná potvrdila pouze skutečnost, že poskytla žalobkyni kopii svého občanského průkazu. Soud tedy učinil závěr, že žalobkyně úvěruschopnost žalované nezkoumala a spolehla se na předchozí zkušenosti, kdy jí žalovaná úvěr splatila. Žalovaná v první čtvrtině roku 2020 částku 10 000Kč žalobkyni zaplatila poskytnutím pěti splátek ve výši 2000Kč. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli, spotřebitelským úvěrem. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnosti spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivý, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel