34 C 237/2021-28 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 165,42 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 6. 9. 2018 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti (dále jen„ Smlouva“) na částku 37 000 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tento spotřebitelský úvěr spolu s úrokem za poskytnuté prostředky ve výši 15,10 % ročně splatit formou pravidelných měsíčních splátek. Součástí Smlouvy byl i závazek žalovaného hradit předchůdkyni žalobkyně poplatky za poskytnuté bankovní služby a pojištění žalovaného. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil řádně a včas, pročež předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 20. 10. 2019. V souladu se smluvním ujednáním předchůdkyně žalobkyně uplatnila i své právo na smluvní pokutu ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 28 600,42 Kč, poplatky a smluvní pokuty ve výši 1 565 Kč, kapitalizované úroky z úvěru ke dni 20. 10. 2019 ve výši 1 835,43 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni 20. 10. 2019 ve výši 131,04 Kč, úrok ve výši 15,10 % ročně z částky 28 600,42 Kč od 21. 10. 2019 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30 165,42 Kč, což je dlužná jistina 28 600,42 Kč a dlužné poplatky a smluvní pokuty ve výši 1 565 Kč od 21. 10. 2019. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinnosti ke dni 20. 8. 2020 O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn dopisem. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání svým přípisem ze dne 25. 8. 2021. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 3. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 4. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne 6. 9. 2018. Na základě Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 37 000 Kč, který se žalovaný zavázal předchůdkyni žalobkyně uhradit spolu s úrokem ve výši 15,10 % ročně, RPSN 19,59 %, a to celkem ve 30 měsíčních splátkách ve výši 1 488,39 Kč. Finanční prostředky byly poskytnuty žalovanému bezhotovostním převodem na číslo účtu [bankovní účet] Součástí Smlouvy bylo i pojištění [anonymizováno] [číslo] s měsíčním poplatkem 133 Kč Celkem tak měsíční splátka žalovaného dle Smlouvy činila 1 621,39 Kč a celkové částka uhrazená žalovaným měla být 46 147,41 Kč. 5. Ze žádosti o úvěr ze dne 6. 9. 2018 soud zjistil, že žalovaný měl střední vzdělání, byl svobodný, bydlel v nájmu, pracoval ve [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] v pracovním poměru na dobu neurčitou. Požadovaná výše úvěru měla činit 25 000 Kč. Jeho průměrný čistý příjem za tři měsíce měl být 25 966 Kč, jeho nezbytné měsíční náklady měly činit 0 Kč. 6. Ze sjetiny [anonymizováno] člena [anonymizováno] soud zjistil, že žalovaný měl ke dni žádosti o úvěr dle Smlouvy další dva spotřebitelské úvěry, a to u předchůdkyně žalobkyně. 7. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 20. 10. 2019 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr č. [bankovní účet] ke dni 18. 10. 2019 a tímto datem zaniklo i pojištění žalovaného ze Smlouvy. Nesplacená jistina činila 28 600,42 Kč, celkem pak dluh činil 32 131,89 Kč. 8. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2020 soud zjistil, že ke dni 20. 8. 2020 předchůdkyně žalobkyně evidovala za žalovaným pohledávky ve výši 28 600,42 Kč na jistině, smluvním úroku 1 835,43 Kč, úrok z jistiny 2 138,92 Kč, úrok z úroku 162,83 Kč a poplatky, pojištění a pokuty 1 565 Kč, celkem tedy částku 34 302,60 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020, včetně její přílohy, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 28. 8. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení svých pohledávek za žalovaným na žalobkyni. 11. Z předžalobní upomínky ze dne 10. 11. 2020, včetně podacího lístku ze stejného dne, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 42 187,96 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení spolu. 12. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 13. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 14. Dne 6. 9. 2018 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr – spotřebitelský úvěr ve výši 35 000 Kč. Daný úvěr poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému bezhotovostním převodem na jím uvedený účet. Žalovaný se opak zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet formou 30 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 621,39 Kč včetně pojištění. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 15,10 % ročně, celkem tedy 46 147,41 Kč. 15. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 13. 8. 2021 tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak k tomuto svému tvrzení nedoložila žádnou relevantní dokumentaci. Žalobkyně sice uvádí, že žalovaný deklaroval svůj čistý měsíční příjem 25 966 Kč, avšak tato tvrzení ničím nepodložila vyjma česného prohlášení žalovaného. Stejně tak není zřejmé, jak předchůdkyně žalobkyně ověřila výdajovou stránku žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně sice identifikovala závazky žalovaného s měsíční splátkami 3 083,14 Kč a 314,82 Kč, které měl žalovaný u předchůdkyně žalobkyně na základě jiných úvěrů, avšak není nic zřejmé o jeho nákladech na bydlení, energie, služby, jídlo, dopravu atd. Vycházet přitom pouze z historických dat z ČSÚ považuje soud za nedostatečné, protože takový postup nemůže zohlednit individuální hlediska daného žadatele o úvěr, tedy žalovaného. Liknavý přístup předchůdkyně žalobkyně k ověření úvěruschopnosti žalovaného pak ještě podtrhuje skutečnost, že žádost o úvěr byla posuzována pro částku 25 000 Kč, avšak úvěr byl ve výši 35 000 Kč. Soud tak shledal posouzení úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyní žalobkyně jako nedostatečné. Předchůdkyni žalobkyně přitom nic nebránilo v tom si od žalovaného vyžádat např. výpisy z účtů, z nichž by bylo velmi lehce zjistitelné, kolik činí jeho skutečný měsíční příjem a kolik činí jeho skutečné měsíční náklady. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by předchůdkyně žalobkyně vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné a to i napříč tomu, že z předložených dokumentů jasně vyplývá, že údaje uvedené žalovaným v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru dle všeho neodpovídají skutečnosti, minimálně na výdajové stránce. Předchůdkyně žalobkyně převedla své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020. Žalovaný byl o postoupení pohledávek na žalobkyni informován dopisem ze dne 28. 8. 2020. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 10. 11. 2020 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 16. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelsk