34 C 26/2021-61 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 182 277,17 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 2. 2. 2017 Smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na částku 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni tento úvěr splatit v pravidelných 97 měsíčních splátkách ve výši 3 200 Kč, a to počínaje dnem 16. 3. 2017. Jednotlivé splátky se měly započítávat anuitně na jistinu, úroky i poplatky. Úvěr dle Smlouvy měl být úročen sazbou 11,50 % ročně a součástí Smlouvy byl i Sazebník poplatků žalobkyně a [anonymizováno] podmínky žalobkyně. Úvěr byl žalovanému žalobkyní poskytnut dne 2. 2. 2017 bezhotovostním převodem. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil, pročež žalobkyně dopisem ze dne 22. 6. 2018 úvěr zesplatnila. Vedle jistiny ve výši 182 277,17 Kč žalobkyně žalobou dále požaduje zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 131,60 Kč od data zesplatnění do 25. 9. 2019 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 189 408,77 Kč od 26. 9. 2019 do zaplacení. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení již v žalobě. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 2. 2. 2017. V rámci Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit formou 97 pravidelných měsíčních anuitních splátek ve výši 1,6 % z úvěrového rámce, tedy v částce 3 200 Kč. V rámci Smlouvy bylo sjednáno i pojištění s pojistným ve výši 258 Kč měsíčně. Výše anuitní splátky bez pojištění pak činila 3 200 Kč. Roční úroková sazba činila 11,50 %. V článku IV odst. 11. a 12. byly sjednány případy porušení Smlouvy a z nich plynoucí následky. Jedním z nich byl případ, kdy žalovaný přestane úvěr splácet a jedním z možných následků bylo okamžité zesplatnění úvěru. 6. Ze žádosti o úvěr žalovaného ze dne 2. 2. 2017 soud zjistil, že tento má základní vzdělání, bydlel v družstevním bytě od roku 2007, byl rozvedený, pracovní poměr měl na dobu neurčitou a jeho ostatní nezbytné měsíční náklady byly 0 Kč. Zaměstnání měl u společnosti [právnická osoba] Průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce měl činit 22 937 Kč a celkový čistý měsíční příjem domácnosti pak 25 000 Kč, ačkoliv domácnost měla jen jeden zdroj příjmů. Výše požadovaného úvěru měla činit 200 000 Kč. 7. Z potvrzení o výši příjmů ze dne 2. 2. 2017 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] potvrdila, že žalovaný pracuje u této společnosti jako zámečník-montér, jeho průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 mědíce byl 22 937 Kč, má jedno vyživované dítě. Celkový roční příjem žalovaného měl být přitom 22 595 Kč. 8. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2019 soud zjistil, že žalovaný dne 9. 4. 2019 uhradil na úvěr částku 18 384,49 Kč. 9. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2019 soud zjistil, že žalovaný dne 18. 3. 2019 uhradil na úvěr částku 4 663,75 Kč a dne 26. 3. 2019 částku 1 138 Kč. 10. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2018 soud zjistil, že žalovaný dne 16. 7. 2018 uhradil na úvěr částku 6 941,07 Kč. 11. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2018 soud zjistil, že žalovaný dne 14. 3. 2018 uhradil na úvěr částku 2 608,29, dne 14. 3. 2018 částku 391,71 Kč, dne 16. 3. 2018 částku 3 137,50 Kč a dne 16. 3. 2018 částku 1 962,50 Kč. 12. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2018 soud zjistil, že žalovaný dne 17. 1. 2018 uhradil na úvěr částku 3 000 Kč. 13. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2017 soud zjistil, že žalovaný dne 12. 12. 2017 uhradil na úvěr částku 3 500 Kč. 14. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2017 soud zjistil, že žalovaný dne 15. 11. 2017 uhradil na úvěr částku 5 000 Kč. 15. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2017 soud zjistil, že žalovaný dne 18. 8. 2017 uhradil na úvěr částku 3 486,42 Kč. 16. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2017 soud zjistil, že žalovaný dne 17. 7. 2017 uhradil na úvěr částku 3 485 Kč. 17. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2017 soud zjistil, že žalovaný dne 16. 6. 2017 uhradil na úvěr částku 3 485 Kč. 18. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2017 soud zjistil, že žalovaný dne 16. 5. 2017 uhradil na úvěr částku 3 485 Kč. 19. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2017 soud zjistil, že žalovaný dne 16. 4. 2017 uhradil na úvěr částku 3 485 Kč. 20. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2017 soud zjistil, že žalovaný dne 16. 3. 2017 uhradil na úvěr částku 3 485 Kč. 21. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2017 soud zjistil, že žalovaný dne 2. 2. 2017 čerpal úvěr ve výši celkem 200 000 Kč. 22. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 22. 6. 2018 soud zjistil, že žalobkyně v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek zesplatnila poskytnutý úvěr ze Smlouvy a celková dlužná částka ke dni 22. 6. 2018 činila 201 787,20 Kč. 23. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 9. 2019, včetně podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 189 452,88 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení spolu. 24. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 25. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 26. Dne 2. 2. 2017 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se opak zavázal poskytnutý úvěr splácet včetně úroků a případných poplatků formou 97 pravidelných měsíčních anuitních splátek ve výši 3 200 Kč. Žalovaný načerpal úvěr ze Smlouvy dne 2. 2. 2017 formou bezhotovostních převodů na jeho běžný účet. Soud nezjistil, že by žalovaný na úhradu svého cokoliv uhradil vyjma částky 71 638,73 Kč v období od 16. 6. 2017 až 9. 4. 2019. Žalobkyně sice v doplnění žaloby ze dne 11. 6. 2021 tvrdí, že dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, avšak tato tvrzení podložila pouze potvrzením o příjmech žalovaného. V ostatním byla tato tvrzení pouze v obecné rovině. Soud má tak za to, že ze strany žalobkyně nebyla dostatečně zkoumána výdajová stránka věci, když dle názoru žalobkyně měsíční výdaje domácnosti žalovaného činit 6 622,80 Kč, což žalobkyně dovodila z historických dat z ČSÚ, sám žalovaný deklaroval své náklady na 0 Kč. Žalovaný přitom v žádosti o úvěr sice uvedl, že žije v družstevní nemovitosti, tedy musí hradit bytovému družstvu nájem, resp. splátku ceny bytu. Přihlédne-li soud k tomu, že dle vyjádření žalovaného má jednu vyživovací povinnost, tak se částka měsíčních nákladů 6 622,80 Kč jeho domácnosti jeví jako extrémně podhodnocená s ohledem na ceny energií, telekomunikačních služeb, léků, jídla, dopravy, oblečení atp. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by žalobkyně vycházela z jakýchkoliv dokumentů, které jsou nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti na výdajové straně. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 26. 9. 2019 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 27. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 28. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 29. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměře