7 C 105/2021-38 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 10 624 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO], se žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce, a to dne 8. 1. 2020. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 8 000 Kč se splatností do 29. 1. 2020. Žalovaná o zápůjčku zažádala prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]), peněžitá částka byla žalované poskytnuta bankovním převodem na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná ve smlouvě o zápůjčce výslovně potvrdila, že je schopna zápůjčku řádně a včas splatit. Žalovaná však poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátila. Součástí žalované částky je dále poplatek za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 2 624 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Předžalobní upomínka byla žalované zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne 23. 9. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Z potvrzení o provedené platbě (the pay) bylo zjištěno, že dne 8. 1. 2020 byla na účet číslo [bankovní účet] převedena z účtu společnosti [právnická osoba] částka 8 000 Kč. 5. Žalobkyně rovněž předložila smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne 8. 1. 2020, která obsahuje identifikační údaje žalované včetně čísla účtu ([bankovní účet]), přičemž tato smlouva není žalovanou podepsána. 6. Dále žalobkyně předložila Standardní informace o zápůjčce [anonymizováno] rovněž s absentujícím podpisem žalované. 7. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a shora uvedenou společností a ze Smlouvy o postoupení pohledávek č. 3 má soud za prokázané, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 9. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalované, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Zároveň byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. 8. Žalobkyně rovněž doložila listinu adresovanou žalované, a sice předžalobní upomínku ze dne 23. 9. 2020. Dle přiloženého poštovního podacího lístku byla žalované odeslána dne 23. 9. 2020. 9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované celkem 8 000 Kč. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. 10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 12. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 16. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Pro smlouvu o zápůjčce není zákonem předepsaná zvláštní forma, může být uzavřena ústně, písemně nebo konkludentně. Smlouva o zápůjčce má při tom reálnou (nikoliv jen konkludentní) povahu. Vznik zápůjčky tedy předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 8. 1. 2020 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžité prostředky v celkové výši 8 000 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem ve výši 2 624 Kč vrátit nejpozději do 29. 1. 2020. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o zápůjčce ze dne 8. 1. 2020 bez podpisu žalované a listinu označenou jako Standardní informace o zápůjčce [anonymizováno] bez podpisu žalované. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2390 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z žádného z nich neplyne vůle žalované smlouvu uzavřít. Předložené listiny nejsou opatřeny podpisem žalované. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila listinu – potvrzení o provedené platbě (the pay), v níž je vyznačena bankovní transakce ve výši 8 000 Kč ze dne 8. 1. 2020, která měla být provedena na účet č. [bankovní účet]. Z potvrzení o provedené platbě je možné dovodit, že účet, na který byly peníze poukázány, je účtem žalované, neboť shora specifikovaný bankovní účet je uveden mimo jiné ve smlouvě o zápůjčce. Proto soud uzavřel, že v daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč vyplatila žalované, a žalovaná se tudíž na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, bylo jí tedy plněno bez právního důvodu a je povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaná byla tedy povinna bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalovaná sice byla dle tvrzení žalobkyně k zaplacení dluhu vyzvána předžalobní výzvou ze dne 23. 9. 2021, avšak žalobkyně neprokázala, že tato výzva byla žalované doručena a že ta měla možnost se s ní seznámit. Žalovaná byla tak k vrácení bezdůvodného obohacení poprvé prokazatelně vyzvána až žalobou, která jí byla doručena dne 18. 11. 2021. Bez zbytečného odkladu, tedy nejpozději následujícího dne, měla žalovaná bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit, a protože tak neučinila, octla se ode dne následujícího (20. 11. 2021) v prodlení. K prvnímu dni prodlení byla dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. sazba úroku z prodlení 8,5 % ročně. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1879 nového občanského zákoníku). 17. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 8 000 Kč a úroku z prodlení z této částky jdoucích od 20. 11. 2021 do zaplacení a žalobě v této části výrokem I. rozsudku vyhověl. Co do poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 2 624 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od 30. 1. 2020 do zaplacení a dále úroku z prodlení z částky 8 000 Kč za období od 30. 1. 2020 do 19. 11. 2021 nezbylo soudu než žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnout. 18. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla ve věci většinově úspěšná a má dle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na poměrnou náhradu nákladů řízení vůči žalované, když zároveň doložila splnění podmínky dané ustanovením § 142a o. s. ř., tedy zaslání předžalobní upomínky. V daném případě náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a