7 C 164/2020-53 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit 56 194,20 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 29 312,85 Kč od 24. 1. 2019 do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne [datum] byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem smlouva o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo bezhotovostně a jednorázově převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 111,33 % ročně ve 30 měsíčních splátkách po 2 992 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje květnem roku 2018. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil řádně a včas, čímž se dostával do prodlení se splácením úvěru. Dle čl. VI. odst. 2 písm. a) podmínek byla žalobkyně oprávněna při prodlení s jakoukoli úhradou pravidelné měsíční splátky úvěru účtovat poplatek za každou upomínku, jež byla žalovanému odeslána, a to ve výši 450 Kč. V souladu s čl. VI odst. 3 písm. a) podmínek byla žalobkyně dále oprávněna požadovat po žalovaném uhrazení smluvní pokuty ve výši 499 Kč. Dále byla žalobkyně oprávněna dle čl. VI odst. 3 písm. b) podmínek při prodlení žalovaného s jakoukoli úhradou pravidelné měsíční splátky úvěru požadovat po žalovaném zaplacení zákonných úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s placením úvěru, došlo k zesplatnění úvěru k datu 23. 1. 2019. Žalovaný po zesplatnění pohledávky ničeho neuhradil. Ke dni podání žaloby činila dlužná jistina celkem 29 312,85 Kč, dlužné úroky z úvěru ke dni zesplatnění pohledávky činily 16 003,99 Kč, dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu v celkové výši 499 Kč, a to za prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, dlužné úvěrové poplatky činí 1 350 Kč (poplatky za odeslání tří upomínek), žalobkyně po žalovaném rovněž požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, počítané ze zůstatku jistiny úvěru ode dne následujícího po dni zesplatnění pohledávky do okamžiku sepisu návrhu v celkové výši 9 028,36 Kč. Žalovaný shora uvedené částky žalobkyni neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalobkyně zaslala dne 12. 1. 2021 soudu vyjádření, v němž uvedla, že před poskytnutím úvěru důkladně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy prověřovala doklady a informace získané od žalovaného, zejména se jednalo o doklady o příjmech, z nichž je patrné, že žalovaný nezaměstnán na hlavní pracovní poměr u [právnická osoba], kdy žalobkyni doložil tři výplatní pásky, z nichž je patrné, že v prosinci roku 2017 mzda žalovaného činila 25 080 Kč, v lednu roku 2018 činila čistá mzda 30 098 Kč a v únoru roku 2018 žalovaný pobíral mzdu ve výši 23 962 Kč, dále výpisy z bankovního účtu a prohlášení žalovaného. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích BRKI a NRKI, rovněž v centrální evidenci exekucí. 3. Žalovaný při jednání soudu k věci uvedl, že část dlužné částky žalobkyni uhradil. Dále uvedl, že se ocitl ve finanční nouzi, tudíž nemohl splácet ani výživné. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní bylo soudem zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit celkem 89 760 Kč, a to ve 30 měsíčních splátkách splatných po 2 992 Kč. Úroková sazba činila 111,33 % ročně. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a ze Smluvních podmínek ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka podepsaných žalovaným dne [datum] vyplynulo, že žalovaný obdržel uvedené informace o poskytovaném úvěru, kdy oba tyto formuláře žalovaný podepsal. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný měl hradit celkem 30 splátek po 2 992 Kč měsíčně. 5. Z emailové zprávy odeslané žalovaným žalobkyni vyplývá, že žalovaný požádal o vyplacení úvěru na bankovní účet č. [bankovní účet]. 6. Z výpisu z běžného účtu za období od 1. 4. 2018 do 30. 4. 2018 [právnická osoba] [příjmení] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na shora účet žalovaného (č. [bankovní účet]) odeslána částka 30 000 Kč. 7. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že na shora uvedený úvěr byla uhrazena dne 6. 6. 2018 částka 4 000 Kč, dne 2. 7. 2018 byla uhrazena částka 4 000 Kč a dne 17. 7. 2018 částka 3 000 Kč Celkem tedy bylo uhrazeno 11 000 Kč. 8. Z listiny předložené žalobkyní vyplývá, že celkový dluh činí 38 341,21 Kč, kdy dlužná jistina činí 29 312,85 Kč, úroky 9 028,36 Kč. 9. Z výzev k zaplacení ze dne 25. 8. 2018, 9. 9. 2018, 21. 9. 2018 a 21. 10. 2018 vyplývá, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. 10. Z oznámení ze dne 25. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že s ohledem na jeho prodlení s plněním povinností z předmětné úvěrové smlouvy tuto zesplatňuje a požaduje okamžité zaplacení celého dluhu. 11. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 4. 2019 bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dluhu z předmětné smlouvy s výstrahou jeho soudního vymáhání. Z poštovního podacího archu vyplývá, že tato výzva byla žalovanému před podáním žaloby odeslána, a to dne 29. 4. 2019. 12. Z výplatní pásky za měsíc prosinec 2017 vyplývá, že žalovanému byla vyplacena zaměstnavatelem ([právnická osoba]) čistá mzda ve výši 25 080 Kč. Dále z výplatní pásky za měsíc únor 2018 vyplývá, že žalovanému byla vyplacena čistá mzda ve výši 23 962 Kč a z výplatní pásky za měsíc leden 2018 vyplývá, že žalovanému byla vyplacena čistá mzda ve výši 30 098 Kč. 13. Z výpisu z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že ke dni 20. 4. 2018 nebyly na žalovaného vedeny žádné exekuční tituly. 14. Z výpisu z běžného účtu [právnická osoba] (č.ú. [bankovní účet]) vedeného na jméno žalovaného bylo zjištěno, že za období od 19. 2. 2018 do 16. 3. 2018 byl počáteční zůstatek na účtu - 1 202,79 Kč a konečný zůstatek – 4 500 Kč, kdy roční kreditní obrat činil 149 612 Kč a debetní obrat činil 154 152,38 Kč. 15. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s žalobkyní úvěrovou smlouvu, jak je shora specifikována, a to ohledně předmětu úvěru ve výši 30 000 Kč. Na jejím základě obdržel žalovaný na bankovní účet od žalobkyně shora uvedenou částku. Žalobkyni se zavázal vrátit předmět úvěru ve splátkách, jak je shora uvedeno, přičemž žalovaný uhradil žalobkyni celkem 11 000 Kč. Žalobkyně při zkoumání schopnosti žalovaného řádně úvěr splácet provedla šetření v registru Centrální evidence exekucí. Ze strany žalobkyně byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 16. Dle § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20. Dle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 21. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 22. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 23. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském