CS · EN DE FR brzy

7 C 211/2020-62 — Okresní soud v Chomutově

ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2021:7.C.211.2020.1
Datum: 2021-02-19
Předmět: zaplacení 1 400 Kč s příslušenstvím (úvěr)
Ustanovení: ["§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160
["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 1 400 Kč s příslušenstvím (úvěr) (["§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012)
1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 1 400 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru č. B0002 [číslo], na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 1 400 Kč. Žalovaná se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 1 528,94 Kč a smluvní úrok z úvěru ve výši, jež byla vypočtena z poskytnuté jistiny s’v sazbě dle smlouvy o úvěru za dobu trvání úvěru se splatností do 12. 4. 2018 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě pomocí komunikačních prostředků na dálku (prostřednictvím internetu). Žalovaný však dlužnou částku nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, ke dni postoupení pohledávky činila její hodnota 3 852,65 Kč (1 400 Kč jistina, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 528,94 Kč, 636,71 Kč smluvní úroky za poskytnutí úvěru). 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 3. 2020 a připojeného podacího lístku je zřejmé, že právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzval k plnění dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] výstrahou jeho soudního vymáhání, přičemž tato výzva byla žalovanému před podáním žaloby odeslána dne 11. 3. 2020. Žalobkyně rovněž předložila potvrzení o provedené platbě ze dne 22. 2. 2018, z něhož vyplývá, že z účtu [právnická osoba] byla odeslána částka 1 400 Kč na účet [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Žalobkyně rovněž předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru č. B0002 [číslo] ze dne [datum], kdy tato smlouva není žalovaným podepsána. Ze shora uvedené smluv vyplývá, že žalobkyně disponuje osobními údaji o žalovaném. Dále žalobkyně předložila standardní informace o spotřebitelském úvěru rovněž s absentujícím podpisem žalovaného. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, ze dne [datum] byla mezi žalobkyní jako postupníkem a [právnická osoba] jako postupitelem postoupena pohledávka za žalovanoým žalobkyni. Žalobkyně dále předložila oznámení o postoupení pohledávek ze dne 26. 7. 2019, z něhož je zřejmé, že žalobkyně oznámila postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Shora uvedené oznámení bylo žalovanému zasláno dne 29. 7. 2019. 5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně 1 400 Kč, žalobkyně disponuje identifikačními údaji žalovaného. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet dne [datum] částku 1 400 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru ze dne [datum]. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložená smlouva o úvěru není opatřena podpisem žalovaného. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy, když se svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). Soud shledal plnění právního předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ze strany žalovaného nebylo nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedl jakoukoli úhradu žalobkyni či její právní předchůdkyni. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Co se týče počátku běhu úroků z prodlení, nebylo v řízení prokázáno, kdy žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění, za takovou výzvu je tedy třeba považovat až předžalobní výzvu, která byla žalovanému odeslána dne 11. 3. 2020. Tuto je tak dle § 573 občanského zákoníku třeba považovat za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 16. 3. 020. Bez zbytečného odkladu, tedy nejpozději následujícího dne, měl žalovaný bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit, a protože tak neučinil, octl se ode dne následujícího (18. 3. 2020) v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1879 občanského zákoníku). 10. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 1 400 Kč a úroku z prodlení z této částky jdoucích od 18. 3. 2020 do zaplacení a žalobě v této části výrokem I. rozsudku vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do úroku z prodlení z částky 1 400 Kč za období od 12. 6. 2019 do 17. 3. 2020, dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 125,52 Kč a dále kapitalizovaného úroku ve výši 2 270,65 Kč, nezbylo soudu než žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnout. 11. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 1 530,03 Kč (37,96 %), žalovaný byl úspěšný co do částky 2 500,88 Kč (62,04 %). Žalovaný by tak měl právo na poměrnou náhradu nákladů řízení (24,08 %). Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalovanému vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 12. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

Citovaná ustanovení

§ 1824 (89/2012 Sb.)§ 1879 (89/2012 Sb.)§ 1958 (89/2012 Sb.)§ 1968 (89/2012 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 573 (89/2012 Sb.)§ 118a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 151 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.