7 C 219/2021-100 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí částku shora uvedenou spolu s příslušenstvím shora rovněž specifikovaným z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru ze dne 24. 9. 2018, kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]), [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), jako věřitelem. Na základě smlouvy bylo právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuto žalované 20 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet ve splátkách po 1 087,48 Kč měsíčně při úrokové sazbě 18 % ročně, a to vždy k 8. dni v měsíci, počínaje 8. 10. 2018. Ve smlouvě byl rovněž sjednán nárok předchůdkyně žalobkyně na smluvní pokutu v případě prodlení s úhradou splátek, a to dle platného sazebníku. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky předchůdkyně žalobkyně. Dne [datum] uzavřela předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek. Předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávek plynoucí ze shora uvedené smlouvy. Postoupení pohledávek bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 29. 6. 2020. Žalovaná na základě smlouvy čerpala úvěr ve výši 20 000 Kč, s úhradou smluvních závazků se však dostala do prodlení. Předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila, a to k datu 12. 4. 2019. Žalobkyně tedy požaduje po zaplacení 18 441,75 Kč (dlužná jistina úvěru), 1 420,41 Kč (dlužné smluvní úroky), 680,92 Kč (smluvní poplatky) a 83,21 Kč (úroky z prodlení). Žalovaná po postoupení pohledávky neuhradila ničeho. Dne 29. 6. 2020 byla žalované zaslána výzva k plnění, avšak bezvýsledně. 2. Dne 20. 10. 2021 zaslala žalobkyně soudu doplnění žaloby, v němž uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr, a to na základě údajů poskytnutých žalovanou v sekci„ žádost o úvěr“ internetového bankovnictví. Žádost o úvěr předchůdkyně žalobkyně hodnotila individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. Předchůdkyně žalobkyně kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, a další. Předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmů žalované ve výši 24 074 Kč, které žalovaná deklarovala předchůdkyni žalobkyně. Žalovaná dále uvedla měsíční příjem domácnosti v celkové výši 60 000 Kč. Banka následně porovnávala příjem žalované a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Z interních zdrojů předchůdkyně žalobkyně zjistila, že vůči bance neměla žalovaná v době podání žádosti o úvěr žádné další závazky. 3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 4. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (převzala osobně na adrese [adresa žalované]) bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 5. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – [anonymizováno] půjčka ze dne 24. 9. 2018 uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, a to na běžný účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně hradit úvěr formou splátek v celkové výši 1 087,48 Kč měsíčně, roční úroková sazba činila 18 %. Celková částka, kterou měla žalovaná uhradit, činila 25 033,24 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] a dále Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od 1. 4. 2013. Z prohlášení o sjednaném pojištění vyplývá, že měsíční úhrada za pojištění činila 89 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobkyni, a to včetně předmětné pohledávky za žalovanou. 7. Z oznámení ze dne 25. 6. 2020 vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobkyni. 8. Z výpisu z úvěrového účtu č. [rok] ze dne 17. 6. 2020 vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně žalovanou informovala o zůstatku (jistině) na úvěrovém účtu, jež činil 18 441,75 Kč, splatno celkem 20 626,29 Kč. 9. Z poštovního podacího archu ze dne 29. 6. 2020 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně doručovala žalované písemnost. 10. Z oznámení ze dne 13. 4. 2019 vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 12. 4. 2019, celková dlužná částka činí 20 626,29 Kč. 11. Z předžalobní upomínky adresované žalované právním zástupcem žalobkyně dne 29. 6. 2020 vyplynulo, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky s výstrahou soudního vymáhání. 12. Z žádosti o úvěr ze dne 24. 9. 2018 vyplývá, že žalovaná v žádosti uvedla, že má základní vzdělání, bydlí u rodičů, je zaměstnána u společnosti [právnická osoba], kdy její průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce činí 24 074 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 60 000 Kč, přičemž ostatní nezbytné měsíční náklady jsou nulové. Jakožto předložený doklad o hlavním příjmu je uveden příjem zjištěný na základě běžného účtu. 13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, jak je shora uvedeno, na jejímž základě obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky v částce 20 000 Kč. Žalovaná na základě této smlouvy uhradila celkem 1 558,25 Kč (celkem se zavázala uhradit 25 033,24 Kč, dle tvrzení žalobkyně zbývalo ke dni podání žaloby uhradit na jistině, smluvním úroku, poplatku a úroku z prodlení 20 626,29 Kč). Právní předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované splácet úvěr způsobem, který zaznamenala v žádosti o úvěr. Pohledávka z předmětné smlouvy byla následně postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna a následně jí byla také zaslána předžalobní výzva. 14. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 19. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 20. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 21. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti, když žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, na jejímž základě obdržela 20 000