7 C 241/2020-55 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou ze dne [datum], doplněnou podáním ze dne 13. 1. 2021 a 22. 2. 2021, se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 12 378 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum]. Na základě žádosti o spotřebitelský úvěr žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 7 450 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný byl dle smlouvy povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činila 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činila 300 Kč. Dle smlouvy byl žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem 1 490 Kč. Žalovaný byl dále povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobkyní poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě prodlení žalovaného se splácením dluhu či jeho části, byl žalovaný povinen hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Smluvní pokuta v daném případě činí 484 Kč. Žalobkyně od žalovaného obdržela celkem 3 478 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, a je tudíž od 1. 2. 2020 v prodlení. Žalovaný dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní upomínky žalobkyní, a to dne 8. 4. 2020. Žalobkyně v podání došlém soudu dne 13. 1. 2021 zevrubně popsala, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného zejména po nahlédnutí do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí vedených státními orgány, dále byla úvěruschopnost žalovaného posuzována dle údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěru. Výši příjmů si žalobkyně ověřila z výplatní pásky žalovaného. Vzhledem k tomu, že skutečné výdaje lze ověřit jen obtížně, ověřovala je žalobkyně s využitím průměrných nákladů průměrného klienta, kdy tento postup potvrzuje i odborná literatura. Žalobkyně shledala, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a že žalovaný je tak schopen splácet pravidelné splátky úvěru. Dále žalobkyně ve vyjádření uvedla, že smlouva byla mezi stranami podepsána elektronicky a podrobně se ve vyjádření zabývala uzavřením předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru. Ve vyjádření zaslaném soudu dne 22. 2. 2021 žalobkyně opětovně zevrubně zopakovala žalobní tvrzení s tím, že ze strany žalovaného došlo před podáním žaloby k částečným úhradám, kdy dne 30. 8. 2019 byla uhrazena částka 1 200 Kč a dne 25. 10. 2019 došlo k zaplacení částky 2 278 Kč, celkem tedy bylo uhrazeno ze strany žalovaného 3 478 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 4. 2020 a připojeného podacího archu je zřejmé, že právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzval k plnění dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] s výstrahou jeho soudního vymáhání, přičemž tato výzva byla žalovanému před podáním žaloby odeslána dne 8. 4. 2020. Žalobkyně rovněž předložila výpis z běžného účtu ze dne 29. 11. 2019, z něhož vyplývá, že z účtu [právnická osoba] byla dne [datum] odeslána částka 2 250 Kč na účet [bankovní účet]. Dále z výpisu z běžného účtu ze dne 31. 7. 2019 [právnická osoba] vyplývá, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] odeslána částka 5 000 Kč a dále z výpisu z účtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že na shora uvedený účet byla dne [datum] odeslána částka 200 Kč. Žalobkyně rovněž předložila smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], kdy tato smlouva není žalovaným podepsána. Ze shora uvedené smlouvy vyplývá, že žalobkyně disponuje osobními údaji o žalovaném. Dále žalobkyně předložila Smlouvu o uživatelském účtu ze dne [datum] rovněž s absentujícím podpisem žalovaného. Z žádosti žalovaného ze dne [datum] o poskytnutí úvěru vyplývá, že žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 22 200 Kč, bydlí v nájmu, kdy náklady na bydlení činí 5 000 Kč, náklady na obživu 4 000 Kč a ostatní náklady činí 1 000 Kč. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc červen 2019 bylo zjištěno, že jeho čistý měsíční příjem činil 21 393 Kč. Z výpisu k revolvingovému úvěru [číslo] ze dne 12. 8. 2019 vystaveného na jméno žalovaného vyplývá, že celková částka k úhradě činí 1 200 Kč. Z výpisu k revolvingovému úvěru [číslo] ze dne 11. 9. 2019 vystaveného na jméno žalovaného vyplývá, že celková částka k úhradě činí 960 Kč. Z výpisu k revolvingovému úvěru [číslo] ze dne 10. 10. 2019 vystaveného na jméno žalovaného vyplývá, že celková částka k úhradě činí 2 278 Kč. Z výpisu k revolvingovému úvěru [číslo] ze dne 11. 11. 2019 vystaveného na jméno žalovaného vyplývá, že celková částka k úhradě činí 984 Kč. Z výpisu k revolvingovému úvěru [číslo] ze dne 10. 12. 2019 vystaveného na jméno žalovaného vyplývá, že celková částka k úhradě činí 2 823 Kč. Z výpisu k revolvingovému úvěru [číslo] ze dne 10. 2. 2020 vystaveného na jméno žalovaného vyplývá, že celková částka k úhradě činí 7 475 Kč. Z výpisu k revolvingovému úvěru [číslo] ze dne 10. 3. 2020 vystaveného na jméno žalovaného vyplývá, že celková částka k úhradě činí 9 951 Kč. Žalobkyně rovněž soudu předložila kopii občanského průkazu žalovaného. 5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s žalobkyní úvěrovou smlouvu, jak je shora specifikována, na jejím základě obdržel žalovaný na bankovní účet od žalobkyně celkem 7 450 Kč. Žalobkyni se zavázal vrátit předmět úvěru ve splátkách, jak je shora uvedeno, přičemž žalovaný uhradil pouze částku v celkové výši 3 478 Kč. Žalobkyně při zkoumání schopnosti žalovaného řádně úvěr splácet vycházela z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, dále z doložené výplatní pásky a dále provedla šetření v dostupných registrech. Ze strany žalobkyně bylo žalovanému zaslána předžalobní výzva. 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Dle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 12. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochy