7 C 302/2021-37 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 14. 3. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 7 504 Kč s příslušenstvím uvedeným v I. výroku tohoto rozsudku. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 25. 6. 2020 uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] za použití prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím své webové stránky [webová adresa]. Na základě smlouvy o úvěru byla žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč, jež byla žalovanému zaslána dne 25. 6. 2020 na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal k úhradě jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 459 Kč, obojí splatné do 16. 7. 2020. Žalovaný však ničeho neuhradil. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost zaplatit též úroky z prodlení z částky 5 000 Kč od 18. 8. 2020 do zaplacení. Celková dlužná částka tak činí 7 504 Kč. 2. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno fikcí dne 29. 10. 2021). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 25. 6. 2020 plyne, že tato smlouva není opatřena vlastnoručními podpisy smluvních stran. Z obsahu textu této listiny vyplývá, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu, na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnuté peníze, včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 459 Kč, přičemž doba trvání úvěru byla stanovena na 28 dnů. 6. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vytvořené dne 31. 1. 2021 společnosti [právnická osoba] vyplývá, že žalobkyně dne 25. 6. 2020 uhradila na účet [bankovní účet] částku 5 000 Kč. 7. Z interní databáze žalobkyně vyplývá, že žalobkyně disponovala osobními údaji žalovaného, a to adresou, telefonním číslem, e-mailem a dále bankovním účtem. Dále z interní listiny označené jako REPI Credit Report Pool + ze dne 25. 6. 2020 vyplývá, že žalobkyně evidovala na jméno žalovaného jeden spotřebitelský úvěr, který byl veden na částku 10 000 Kč s datem vzniku 30. 11. 2019 a datem ukončení 2. 12. 2019, částka po splatnosti činila 0 Kč. Z interní listiny žalobkyně nazvané EUCB REQUEST: 2020 [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně disponovala e-mailem, číslem mobilního telefonu žalovaného. 8. Z výzvy ze dne 21. 2. 2021 plyne, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 9. Žalobkyně dále doložila kopii občanského průkazu žalovaného včetně fotografie žalovaného. 10. Dle § 2395 obč. zák., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11.Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 25. 6. 2020 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do 16. 7. 2020. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu písemnou smlouvu o úvěru ze dne 25. 6. 2020. Žalobkyně však řádně tímto předloženým listinným důkazem neprokázala, že by mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. obč. zák. a § 1824 a násl. obč. zák.), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když ze smlouvy neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložená listina, a to písemná smlouva ze dne 25. 6. 2020, není opatřena podpisem žalovaného. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Žalobkyně tvrdila, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila listinu – potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady společnosti [právnická osoba], v níž je vyznačena bankovní transakce ve výši 5 000 Kč ze dne 25. 6. 2020, která měla být provedena na účet č. [bankovní účet] ([variabilní symbol]). Z této listiny vyplývá, že účet, na který byly peníze poukázány, je účtem žalovaného, neboť shora specifikovaný bankovní účet je uveden mimo jiné ve smlouvě o úvěru. Soud proto uzavřel, že v daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč vyplatila žalovanému, a žalovaný se tudíž na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, bylo mu tedy plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tedy absentuje právní titul, nemohla být sjednána doba plnění a žalovaný byl povinen obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tak řádně a včas neučinil, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyně má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, která se dostala do sféry dispozice žalovaného dne 29. 10. 2021, následující den, tj. 30. 10. 2021, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne 31. 10. 2021 do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Soud proto žalobě s ohledem na výše uvedené vyhověl, a to co do částky 5 000 Kč spolu s úroky z prodlení, jak jsou shora specifikovány a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. 16. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř., v daném případě nákladů za uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po [datum], které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH, jehož je advokát zastupující v této věci dle ověření soudem plátcem, v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 5 000 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 5 015,14 Kč, žalovaný byl úspěšná ohledně zaplacení částky 2 504 Kč, dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 235,77 Kč a úroku z prodlení z částky 5 000 Kč za dobu od 15. 3. 2021 do 30. 10. 2021, tedy celkem 2 999,70 Kč (2 504 Kč + 235,77 Kč + 259,93 Kč).