7 C 7/2021-69 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky a dále náklady řízení. V odůvodnění uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], se sídlem: [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], jako věřitelem dne 5. 5. 2015 smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta žalovanému finanční částka ve výši žalované jistiny, kterou se zavázal uhradit spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do [datum]. Žalovaný zápůjčku ke shora uvedenému dni ani částečně nesplatil. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit zapůjčenou jistinu ve zmíněné výši, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně nepožaduje. Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že dne 5. 5. 2015 byla na účet číslo [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo], převedena částka 1 500 Kč. 5. Ze sdělení [právnická osoba] doručeného soudu dne 19. 10. 2021 bylo zjištěno, že majitelem účtu [číslo] je žalovaný, a dále že dne 5. 5. 2015 byla na účet připsána částka 1 500 Kč, která byla zaslána z účtu č. [bankovní účet]. 6. Dále žalobkyně předložila Standardní podmínky úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice právní předchůdkyně žalobkyně a Standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru, obojí bez podpisu žalovaného. 7. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vystavila na jméno žalovaného daňový doklad znějící na částku 2 220 Kč s datem splatnosti 21. 6. 2015. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a shora uvedenou společností má soud za prokázané, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 1. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 9. Žalobkyně rovněž doložila předžalobní upomínku ze dne 7. 5. 2018. Dle přiloženého poštovního podacího archu byla žalovanému odeslána dne 7. 5. 2018. 10. Z prohlášení pro nového klienta vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto věřitel poskytla klientovi - žalovanému úvěr ve výši 1 500 Kč, jakožto datum splatnosti je uvedeno 21. 6. 2015. V prohlášení jsou uvedeny identifikační údaje žalovaného, mimo jiné i číslo bankovního účtu ([bankovní účet]). Toto prohlášení neobsahuje datum a ani podpis žalovaného. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného celkem 1 500 Kč. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 12. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 14. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Pro smlouvu o zápůjčce není zákonem předepsaná zvláštní forma, může být uzavřena ústně, písemně nebo konkludentně. Smlouva o zápůjčce má při tom reálnou (nikoliv jen konkludentní) povahu. Vznik zápůjčky tedy předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 5. 5. 2015 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžité prostředky v celkové výši 1 500 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do 21. 6. 2015. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu nedatované prohlášení pro nového klienta, fakturu a obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2390 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z žádného z nich neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložené listiny, a to prohlášení a obchodní podmínky, nejsou opatřeny podpisem žalovaného. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 1 500 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila listinu – výpis z účtu, v němž je vyznačena bankovní transakce ve výši 1 500 Kč ze dne 5. 5. 2015, která měla být provedena na účet č. [bankovní účet] ([variabilní symbol]). Ze sdělení [právnická osoba] je prokázáno, že tento účet je účtem žalovaného. Proto soud uzavřel, že v daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 1 500 Kč vyplatila žalovanému, a žalovaný se tudíž na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, bylo mu tedy plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný byl tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalovaný sice byl dle tvrzení žalobkyně k zaplacení dluhu vyzván předžalobní výzvou ze dne 7. 5. 2018, avšak žalobkyně neprokázala, že tato výzva byla žalovanému doručena a že ten měl možnost se s ní seznámit. Žalovaný byl tak k vrácení bezdůvodného obohacení poprvé prokazatelně vyzván až žalobou, která mu byla doručena dne 21. 6. 2021. Bez zbytečného odkladu, tedy nejpozději následujícího dne, měl žalovaný bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit, a protože tak neučinil, octl se ode dne následujícího (23. 6. 2021) v prodlení. K prvnímu dni prodlení byla dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. sazba úroku z prodlení 8,25 % ročně. Soud žalobě s ohledem na výše uvedené vyhověl, a to co do částky 1 500 Kč spolu s úroky z prodlení, jak jsou shora specifikovány a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. 19. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla ve věci většinově úspěšná a má dle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na poměrnou náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, když zároveň doložila splnění podmínky dané ustanovením § 142a o. s. ř., tedy zaslání předžalobní upomínky. V daném případě náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž