8 C 319/2021-60 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit 69 960 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7 285,37 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 42 441,75 Kč od 21.5.2020 až do zaplacení a úrokem z částky 39 000 Kč ve výši 12,17 % ročně od 21.5.2020 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že žalobu podává z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru č. 11 2017 ze dne 20.2.2017, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO]. Na základě smlouvy bylo právním předchůdcem žalobce poskytnuto žalovanému 39 000 Kč, které se zavázal uhradit ve splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 21 % ročně a dále spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 32 760 Kč v 16 měsíčních splátkách po 4 485 Kč. Jelikož žalovaný své platební povinnost řádně neplnil, právní předchůdce žalobce využil svého práva sjednaného ve smlouvě a dluh zesplatnil ke dni 20.6.2018. Dlužná částka pak sestává z nezaplacené jistiny ve výši 39 000 Kč, dlužného úroku ve výši 3 441,75 Kč a dlužných poplatků ve výši poplatku ve výši 7 018,25 Kč a smluvní pokuty ve výši 20 500 Kč. Dne 28.9.2018 byla část závodu shora uvedené společnosti převedena na společnost [právnická osoba], [IČO], jež pohledávku za žalovaným postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24.6.2020. 2. Žalobce následně k výzvě soudu, nechť doloží, že se jeho právní předchůdce při uzavírání smlouvy řádně zabýval schopností žalovaného splácet předmětný úvěr, zevrubně rozvedl informace získané z dokumentů za tímto účelem získaných od žalovaného při uzavírání předmětné smlouvy. Dále uvedl, že pokud by žalovaný konečně uvedl nepravdivé údaje, jednalo by se o trestný čin úvěrového podvodu, přičemž dle občanského zákoníku má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, činil tak v dobré víře. Dále odkázal na rozhodnutí Krajského soud v Českých Budějovicích, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kde bylo shledáno, že pro posouzení úvěruschopnosti klienta není rozhodné, zda má poskytovatel dané osvědčující listiny fyzicky k dispozici, ale postačuje postup, kdy tyto listiny byly prověřeny v rámci uzavírání smlouvy, což následně obě smluvní strany stvrdili svým podpisem. Dále odkázal na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], kde tento shledal správným, pokud spotřebitel neuvedl výdaje domácnosti, že poskytovatel úvěru správně přikročil k posouzení těchto výdajů dle ekonomického modelu. 3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 4. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobce při jednání soudu po seznámení s názorem soudu, že i přes doplnění žaloby je třeba mít otázku dostatečného zkoumání úvěruschopnosti za neprokázanou, žádné další důkazy nenavrhl, tvrzení nedoplnil. Závěrem navrhl žalobě v plném rozsahu vyhovět a přiznat žalobci náhradu nákladů řízení v plné výši. 5. Ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 20.2.2017 vyplynulo, že jejím předmětem byl úvěr ve výši 39 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem shora uvedeným a úrokem rovněž shora uvedeným v 16 měsíčních splátkách po 4 485 Kč. Žalovaný zároveň svým podpisem stvrdil, že zmíněné finanční prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzal. 6. Z výpisu splátek k předmětné smlouvě vyplynulo, že žalovaný v dané souvislosti uhradil celkem 22 300 Kč. 7. Z oznámení ze dne 24.7.2020 vyplynulo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], oznámila žalovanému, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobci a zároveň jej informovala o výši dluhu. 8. Z notářského zápisu [číslo jednací] sepsaného dne [datum rozhodnutí] notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] v [obec] vyplynulo, že společnost [právnická osoba] prodala společnosti [právnická osoba] část svého závodu tvořícího spotřebitelské úvěry. 9. Z předžalobní upomínky adresované žalovanému právním zástupcem žalobce dne 13.4.2021 vyplynulo, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva odeslána dne 13.4.2021. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24.6.2020 mezi žalobcem a společností výše specifikovanou bylo soudem zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobce, mj. včetně předmětné pohledávky za žalovaným. 11. Dále žalobce doložil listinu označenou jako Žádost o poskytnutí úvěru, kde žalovaný uvedl, že je zaměstnán s příjmem 21 269 Kč, náklady na bydlení činí 4 000 Kč, náklady na energie 4 155 Kč, náklady na stravování činí 5 000 Kč, ostatní výdaje činí 4 000 Kč, splátky úvěru činí 1 600 Kč, průměrné měsíční výdaje žadatele činí 9 377 Kč, průměrné měsíční výdaje celé domácnosti pak činí 18 755 Kč. Dále žalovaný uvedl, že je svobodný, žije u rodičů, v domácnosti jsou dvě výdělečně činné osoby a dále dvě vyživované osoby do 15 let. Dále zde bylo uvedeno, že příjmy byly doloženy čestným prohlášením, výplatními páskami a pracovní smlouvou, výdaje pak smlouvami a SIPO. 12. Z listiny označené jako [anonymizováno] analýza vyplynulo, že tuto podepsala třetí osoba ohledně majetkových poměrů žalovaného s tím, že tomuto zbývá měsíčně 10 892 Kč, počet výdělečně činných osob v domácnosti nebyl uveden, stejně tak nezaopatřené děti. 13. Z listiny označené jako [anonymizována dvě slova] vyplynulo, že tuto podepsala třetí osoba ohledně majetkových poměrů žalovaného s tím, že tomuto je možno poskytnout úvěr do 70 000 Kč s měsíční splátkou do 8 050 Kč. 14. Dále žalobce předložil kopii občanského průkazu žalovaného a doklad SIPO, z nějž je zřejmé, že [příjmení] [příjmení] v květnu 2016 hradil 4 155 Kč měsíčně na elektřinu, vodné, internet a TV. Dále také předložil pracovní smlouvu, jíž žalovaný uzavřel jako zaměstnanec s třetí osobou a výplatní pásky žalovaného z prosince 2016 a ledna 2017, z nichž vyplynula dobírka mzdy ve výši [částka]. 15. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaný obdržel 39 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil 22 300 Kč. Právní předchůdce žalobce se při uzavírání smlouvy zabýval schopností žalovaného úvěr splácet způsobem, který zaznamenal ve shora specifikovaných listinách. Pohledávka z předmětné smlouvy byla následně postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a následně mu také zaslána předžalobní výzva, jak je shora uvedeno. 16. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 18. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele neb