8 C 322/2021-48 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 27 000 Kč spolu úrokem z prodlení ve výši 2 562,78 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 18 000 Kč od 22.12.2020 až do zaplacení, úrokem ve výši 3 060 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. V odůvodnění uvedl, že dne 15.5.2018 žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy bylo žalovanému poskytnuto v hotovosti 18 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit spolu se sjednaným úrokem a poplatky, tedy částku v celkové výši 30 420 Kč v měsíčních splátkách po 2 340 Kč, a to nejpozději do 15.6.2019. Žalovaný uhradil pouze 9 360 Kč, zbývá tedy uhradit 18 000 Kč na jistině a 3 060 Kč na úroku. Částku 9 000 Kč pak představuje sjednaná smluvní, dále žalobce zevrubně specifikoval náklady spojené s uplatněním pohledávky na jednotlivé položky. Ke dni 28.9.2018 byla část závodu původního věřitele tvořená divizí spotřebitelských úvěrů převedena na společnost [právnická osoba], [IČO]. V důsledku koupě části závodu se tak věřitelem pohledávky za žalovaným stala zmíněná společnost [právnická osoba], která následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2020 postoupila předmětnou pohledávku žalobci, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný ničeho neuhradil i přes upomínání ze strany žalobce a jeho právního předchůdce. 2. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (převzal osobně na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 15.5.2018 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným jako dlužníkem. Žalovaný se zde zavázal k úhradě shora uvedené, přičemž svým podpisem stvrdil, že při podpisu smlouvy obdržel 18 000 Kč a dále podepsal informace o úvěru. Z žádosti o poskytnutí úvěru podepsané žalovaným dne 15.5.2018 vyplynulo, že zde uvedl své kontaktní údaje a dále údaje o svých příjmech a výdajích s tím, že je zaměstnán s příjmem 25 584 Kč měsíčně, jeho výdaje činí 16 000 Kč, z toho 4 000 Kč na bydlení, 0 Kč na energie, 3 500 Kč na stravování, ostatní výdaje 2 000 Kč, splátky úvěrů jsou 6 500 Kč. V kolonce„ doklady k příjmům a výdajům“ je zaškrtnuto: výplatní pásky a čestné prohlášení. Z oznámení ze dne 19.1.2021 vyplynulo, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení předmětné pohledávky. Dle poštovního archu byla tato písemnost odeslána dne 22.1.2020. Z předžalobní výzvy ze dne 8.2.2021 a 15.3.2021 vyplynulo, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě v žalobě uplatněného dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého poštovního podacího archu byla tato písemnost žalovanému odeslána dne 17.3.2021. Z notářského zápisu [číslo jednací] sepsaného dne [datum rozhodnutí] notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] v [obec] vyplynulo, že společnost [právnická osoba] prodala společnosti [právnická osoba] část svého závodu tvořícího spotřebitelské úvěry. Žalobce rovněž doložil smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi ním a společností [právnická osoba] svědčící o postoupení předmětné pohledávky žalobci. 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: [právnická osoba] poskytla dne 15.5.2018 v hotovosti žalovanému 18 000 Kč oproti podpisu smlouvy o úvěru. Před uzavřením smlouvy žalovaný ve spolupráci s žalobcem vyplnil žádost o úvěr, jak je shora specifikována. Žalovaný v dané souvislosti uhradil 9 360 Kč [právnická osoba] následně prodala část závodu spočívajícím ve spotřebitelských úvěrech společnosti [právnická osoba], jak je shora uvedeno. Tato společnost následně postoupila pohledávku z předmětné smlouvy žalobci, což bylo žalovanému oznámeno, ten následně dne 17.3.2021 odeslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění. 5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Dle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 11. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti 18 000 Kč při podpisu smlouvy o úvěru. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou z dále uvedených důvodů, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný netvrdil a tím méně prokázal, že by žalobci či jeho právnímu předchůdci uhradil více, než žalobce tvrdí. 13. Je nepochybné, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o peněžitou zápůjčku (úvěr) poskytnutou spotřebiteli. Žalobce pak argumentoval tím, že se jeho právní předchůdce schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabýval (§ 86 odst. 1 zákona o úvěru), tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Právní předchůdce žalobce sice po formální stránce učinil určitá šetření, nicméně tyto v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotil. Je dále zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné relevantní informace, ale je pro naplnění smyslu zákona nutné tyto ověřit a z těchto také učinit kvalifikovaný závěr. 14. Fakticky žalobce doložení listin prokazujících doložení výdajů neprokázal, v žádosti o úvěr je zaškrtnuto, že žalovaný měl doložit výplatní pásky. I kdyby soud vycházel z fikce jejich doložení, tak je třeba shledat, že nebyly nijak dále doloženy výdaje žalovaného. Není zřejmé, co má znamenat položka„ čestné prohlášení“, pokud byly výdaje žalovaného zjišťovány pouze jeho prohlášením, je takové zkoumání nedostatečné, jak je již shora uvedeno. Tento závěr je pak dále umocňován tím, že výdaje uvedené v žádosti nejsou věrohodné. Není bez dalšího vůbec pravděpodobné, že by žalovaný v souvislosti s nájemním bydlením neměl žádné výdaje za energie, které jsou v žádosti dále specifikovány jako elektřina, plyn a voda. Rovněž není bez dalšího