9 C 62/2021-23 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19.2.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 3 395 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO], s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] to dne 26.9.2019. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 2 500 Kč se splatností do 26.10.2019, kdy žalovaná smlouvu uzavřela v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. [právnická osoba], IČ: [číslo], kdy zároveň při podpisu smlouvy obdržela částku 2 500 Kč. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu v sazbě 0,1 % denně z dlužné jistiny pohledávky ve výši 895 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2020 s účinností ke dni 20.11.2020 postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna přípisem ze dne 4.12.2020. Celková částka 3 545 Kč sestává z jistiny ve výši 2 500 Kč, smluvní pokuty v částce 895 Kč, dále žalobkyně požadovala náklady na upomínání v částce 150 Kč a nesplacený úrok v částce 258,9 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46 a § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Z předžalobní výzvy ze dne 27.1.2021 a připojeného podacího lístku je zřejmé, že právní zástupce žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzval k plnění dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s výstrahou jeho soudního vymáhání. Žalobkyně rovněž předložila smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 26.9.2019 (částka jistiny úvěru 2 500 Kč), rovněž tak Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. Ze shora uvedené smlouvy vyplývá, že žalobkyně disponuje osobními údaji o žalované (rodné číslo, číslo OP, trvalý pobyt, e-mail, číslo mobilního telefonu,). Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že dne 16.11.2020 byla mezi žalobkyní jako postupníkem a společností [právnická osoba] jako postupitelem postoupena pohledávka za žalovanou žalobkyni. Žalobkyně dále předložila oznámení o postoupení pohledávek ze dne 4.12.2020, z něhož je zřejmé, že žalobkyně oznámila postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Soudu byla dále předložena předžalobní upomínka ze dne 27.1.2021. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně 2 500 Kč, žalobkyně disponuje identifikačními údaji žalované. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. 7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. [právnická osoba] při podpisu smlouvy předala žalované v hotovosti částku 2 500 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovanou byla dne 26.9.2019 uzavřena smlouva o úvěru, na jejichž základě se společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru ze dne 26.9.2019. Žalobkyně těmito předloženými listinnými důkazy prokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku). Soud proto žalobě vyhověl co do částky 2 500 Kč co do žalované jistiny a co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně od 21.11.2020, tedy od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky a v části týkající se kapitalizovaného zákonného z prodlení ve výši 258,9 Kč. 11. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalobkyně doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka] a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 500 Kč (2 x 200 + 1x100 +3 x 100). Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze shora uvedené částky, ve výši 168 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobkyně tedy činí celkem 1 368 Kč (400 + 100 + 300 + 168). 12. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.