1 C 176/2021-105 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku s příslušenstvím s tím, že nárok vznikl z titulu Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 19.11.2014 uzavřené mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba], nyní [právnická osoba]) [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen předchůdkyně žalobkyně), na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně zřídila a vedla žalované bankovní účet č. [bankovní účet] (dále jen Smlouva) a současně umožnila žalované na její žádost čerpat kontokorentní úvěr dle článku [anonymizováno] Smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (VOP). Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou svých smluvních závazků, a přestože byla vyzvána poté, co došlo k postoupení pohledávek žalobkyni a žalovaná o postoupení vyrozuměna, dosud ničeho neuhradila. 2. Podle žaloby žalovaná čerpala na základě Smlouvy kontokorentní úvěr v celkové výši 7 792, 380 Kč a s úhradou svých smluvních závazků se dostala do prodlení, přičemž došlo k zesplatnění pohledávky k 1. 10. 2018. Celkový dluh žalované tvoří: dlužnou jistinu 4 452,78 Kč, dlužné smluvní úroky 0 Kč, smluvní poplatky 0 Kč a úroky z prodlení 350,48 Kč. Pohledávka byla postoupena smlouvou uzavřenou mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 16. 6. 2020, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 29. 6. 2020. Přestože byla vyzvána výzvou k plnění ze dne 29. 6. 2020, neuhradila ničeho. 3. Žalovaná namítla promlčení dluhu a současně v případě, že by jí soud zavázal dluh uhradit, požádala o možnost splátek po 500 Kč měsíčně, neboť je na rodičovské dovolené, stará se o ročního syna, pobírá rodičovský příspěvek 1 000 Kč, z toho hradí nájem, energie, potraviny, hygienické potřeby, potřeby pro syna a věci osobní potřeby, splácí závazek vůči jinému věřiteli po 500 Kč a od 8/ 2021 má nově jednu exekuci, kterou řeší. 4. V replice k vyjádření žalované žalobkyně soudu sdělila, že pohledávky byla splatná ke dni 1. 10. 2018 a žalobkyně u soudu uplatnila pohledávku návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu již dne 25. 8. 2020, tedy v obecné tříleté promlčecí lhůtě a námitka promlčení tak důvodná, není, když od 25. 8. 2020 promlčení neběží. V případě možnosti splátek žalované na splácení dluhu však požádala umožnění splátkového režimu pod ztrátou výhody splátek. 5. Z jednání nařízeného na 3. 2. 2022 se žalobkyně i žalovaná omluvily s tím, že soud může jednat v jejich nepřítomnosti. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 6. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti byly zjištěny následující skutečnosti: Ze žádosti o úvěr ze dne 31. 8. 2016 soud zjistil, že žalovaná podala předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč na 14 měsíců s první splátkou v měsíci srpnu. Ke své osobě uvedla, že je na mateřské/rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč, což je jejím jediným příjmem. Jako výdaje uvedla, že na bydlení a energie měsíčně vynaloží částku 1 500 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady pak částku 2 500 Kč, celkem tak výdaje činí 4 000 Kč. Dále žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí ve vlastní nemovitosti má 3 a více dětí a má základní vzdělání. K doložení příjmu žalovaná předložila předchůdkyni žalobkyně oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory a periodický výpis z bankovního účtu za období od 13. 5. 2016 do 10. 6. 2016, které žalobkyně přiložila k žalobě. Dne 31. 8. 2016 uzavřela žalovaná s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 770 Kč, odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 3 200 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 576 Kč a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 14 546 Kč byla žalovaná dle smlouvy povinna předchůdkyni žalobkyně uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 039 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Dále žalobkyně předložila Standardní informace o spotřebitelském úvěru a Čestné prohlášení a souhlas se zpracováním osobních údajů. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zákona č. 40/2009 Sb., občanského zákoníku, dále jen “o. z.”). Mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období (§§1802, 1803 o. z.) obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost (§ 1751 odst. 1 o. z.). 8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně jakožto úvěrující a žalovanou jakožto úvěrovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované částku 8 000 Kč, které se žalovaná zavázala žalobkyni zaplatit ve sjednaných pravidelných splátkách. Žalovaná porušila své závazky z uzavřené smlouvy, když řádně a včas nehradila sjednané splátky. Jelikož žalovaná dlužnou částku neuhradila, postoupila předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni, z čehož má soud za prokázané, že žalobkyně byla k podání žaloby aktivně legitimována. Soud proto shledal žalobu důvodnou a uložil žalované zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně zákonného úroku z prodlení, jak je žalobkyně požadovala, neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaná již byla v prodlení a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. Námitka promlčení vznesená žalovanou důvodná není, když soud odkazuje na dostatečnou argumentaci žalobkyně v bodě 4. odůvodnění tohoto rozsudku shora, kterou lze jako odpovídací přijmout. 13. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Pokud jde o způsob určení nákladů řízení žalobkyně, soud zjistil namátkou, že pod sp.zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka] zažalovala u zdejšího soudu žalobkyně obdobnou pohledávku (kterou nabyla postoupením od původní věřitelky [právnická osoba]) z její smlouvy se žalovaným účastníkem a z kontokorentního úvěru, přičemž text těchto žalob je shodný pochopitelně s výjimkou konkrétních částek úvěrů, vzniklého dluhu, dat uzavření smlouvy a porušení povinností, data zesplatnění, okamžiku prodlení apod. V tomto směru se tedy soud přiklonil, že v této bagatelní věci lze uhájit názor soudu na to, ž