16 C 358/2021-25 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky 10.960,38 Kč s úrokem ve výši 10.751,85 Kč, s úroky z prodlení ve výši 1.216,15 Kč a 10% ročně z částky 10.960,38 Kč od 22.12.2020 do zaplacení, částky 217 Kč - náklady spojené s uplatněním pohledávky a částky 4.438,95 Kč. Svůj nárok opíral o skutečnost, že žalovaná uzavřela dne 21.8.2018 s právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce příslušenství úvěru ve výši 12.888 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 27.888 Kč se žalovaná zavázala uhradit v měsíčních splátkách po 1.992 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 21.10.2019. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila částku 8.000 Kč. Splatnost závazku nastala nejpozději ke dni 21.10.2019. Od 22.10.2019 je žalovaná v prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2020 uzavřenou mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem byla předmětná pohledávka postoupena žalobci s účinností ke dni 21.12.2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 18.1.2021. Ke dni postoupení pohledávky činila pohledávka 33.541,33 Kč. Po zhodnocení situace žalobce požaduje nesplacenou jistinu 10.960,38 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 766,52 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 5.241,56 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 994,06 Kč, nesplacený inkasní poplatek 1.925,48 Kč. Účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši 217 Kč a smluvní pokutu ve výši 4.438,95 Kč. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalované upomínku. Soud z dokladů předložených žalobcem zjistil, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2020 společnost [právnická osoba] převedla pohledávky specifikované v Příloze [číslo] to se všemi právy s nimi spojenými. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 18.1.2021. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena dne 24.11.2021. Žalovaná se v dané lhůtě nevyjádřila a na výzvu soudu nereagovala. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. K dotazu soudu žalobce uvedl, že souhlasí, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaná se ve lhůtě dané soudem nevyjádřila, soud tedy předpokládal, že žalovaná dle § 101 odst.4 o.s.ř. vyslovila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání V podání ze dne 1.2.2022 žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalované splácet úvěr především na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, kde uvedla mimo jiné své příjmy, výdaje a zaměstnání. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru, původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splacení poskytnutého úvěru. Dle údajů uvedených žalovanou jí měsíčně zbývala k úhradě ostatních závazků částka 6.900 Kč. Výše měsíční splátky dle smlouvy činila částka 1.992 Kč a žalované tak mělo po odečtení této splátky zůstat měsíčně cca 4.900 Kč, kterými mohla volně disponovat. Předchůdce žalobce ověřil tvrzení žalované z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Žalovaná nemá jediný záznam v insolvenčním rejstříku. Žalobce má za to, že nade vší pochybnost prokázal řádné posouzení a prověření bonity žalované pro účely poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 15.000 Kč. <b>Soud má za prokázané tyto skutečnosti:</b> V listině označené jako žádost o úvěr žalovaná uvedla své osobní údaje (není uveden rodinný stav, není uveden počet vyživovaných dětí do 26 let ani dokončené vzdělání), sociální status – zaměstnaná, příjmy žadatele – 14.807 Kč (doloženo pracovní smlouvou, výplatní pásky). Měsíční výdaje: bydlení, energie – 4.000 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 3.410 Kč, jiné 500 Kč, celkové měsíční výdaje 7.910 Kč. Žádost o úvěr je dne 21.8.2018 podepsaná žalovanou a je uveden zástupce právního předchůdce žalobce. Z pracovní smlouvy ze dne 20.4.2018 soud zjistil, pracovní poměr žalované byl uzavřen dne 20.4.2018 na dobu určitou do 20.10.2018. Podle výplatní pásky z 4/2018 činila čistá mzda žalované 7.857 Kč. Podle výplatní pásky z 5/2018 činila čistá mzda žalované 15.456 Kč a byla provedena srážka ve výši 2.558 Kč. Podle výplatní pásky z [číslo] činila čistá mzda žalované 14.377 Kč a byla provedena srážka ve výši 2.198 Kč. Podle výplatní pásky z 7/2018 činila čistá mzda žalované 15.086 Kč a byla provedena srážka ve výši 2.434 Kč. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 21.8.2018 a předpisu splátek má soud za prokázané, že dne 21.8.2018 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce uzavřena smlouva o úvěru, kdy právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s úvěrem úrok ve výši 1.444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7.350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.394 Kč a za hotovostní inkaso plateb v bydlišti poplatek ve výši 2.700 Kč. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala na základě smlouvy zaplatit, činí 27.882 Kč, které žalovaná splatí v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Strany se dohodly, že v případě porušení povinnosti dlužníka zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% za každý den prodlení z příslušné dlužné částky. Nezaplacením jakékoliv splátky řádně a včas se stává okamžitě splatnou dlužníkem dosud neuhrazená část celkové dlužné částky, nedohodnou-li se dlužník a věřitel písemně jinak. Dle tvrzení žalobce žalovaná uhradila ve splátkách celkem částku 8.000 Kč. Právní předchůdce žalobce oznámil žalované dopisem ze dne 18.1.2021, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2020 byla pohledávka včetně příslušenství postoupena na žalobce. Právní zástupce žalobce vyzval žalovanou výzvou k plnění ze dne 15.3.2021 k zaplacení pohledávky v aktuální výši 33.541,33 Kč nejpozději do 14.4.2021. <b>Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> Dne 21.8.2018 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce uzavřena smlouva o úvěru, kdy právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky úrok ve výši 1.444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7.350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.394 Kč a za hotovostní inkaso plateb v bydlišti poplatek ve výši 2.700 Kč. Žalovaná se zavázala na základě smlouvy zaplatit celkem částku 27.882 Kč v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala v hotovosti celou částku. Dle tvrzení žalobce žalovaná uhradila celkem částku 8.000 Kč. Následně bylo žalované dopisem ze dne 18.1.2021 oznámeno postoupení pohledávky na žalobce. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsle