23 C 126/2022-21 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 5 068 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne 19.8.2013 společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o půjčce [číslo], (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši 4 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. Žalovaný se zavázal zápůjčku ve výši 4 000 Kč zaplatit předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 2 900 Kč ve 45 týdenních splátkách po 154 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30.6.2014 Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 11.11.2013, žalovaný celkem uhradil částku ve výši 1 832 Kč Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn. Přes upomínku žalobkyně žalovaný dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jeho souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela Smlouvu dne 19. 8. 2013, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že vrátí nejenom poskytnuté peněžní prostředky, ale i souhrnný poplatek za jejich poskytnutí ve výši 2 900 Kč, a to v pravidelných týdenních splátkách (45) ve výši 154 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30.6.2014. Ve Smlouvě byl sjednán výpůjční úrok ve výši 20,11 % ročně. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 11.11.2013, žalovaný celkem uhradil částku ve výši 1 832 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn dopisem ze dne 6.1.2021. Přes upomínku žalobkyně ze dne 11.11.2021 žalovaný dluh ve výši 11 399,48 Kč nezaplatil. 5. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, (dále jen,, o.z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 6. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 („obč.z.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 obč.z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 7. Dle § 517 odst. 1 obč.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení, a dle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. 8. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový právní vztah na základě platně uzavřené smlouvy o půjčce. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, vznikla mu povinnost zaplatit nejen smluvní úrok ve výši 20,11 % ročně od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, tj. od 1.7.2014, ale i úrok z prodlení, kdy počátek jeho běhu je dán od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, tj. od 19.11.2013 a je požadován ve výši v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb. Žalobkyně výpůjční úrok i úrok z prodlení zkapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. ke dni 18.12.2020, proto je výpůjční úrok i úrok z prodlení dále požadován od 19.12.2020 do zaplacení. 10. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). Protože měla žalobkyně ve věci plný úspěch a splnila podmínku dle § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy k plnění), přiznal jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů za právní zastoupení advokátem sestávajících z odměny ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014 (dále jen,,vyhláška“), tří paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky včetně 21 % DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř. 11. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.