30 C 132/2022-13 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 15. 2. 2022 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 10. 7. 2019 smlouvu o úvěru číslo [anonymizováno], na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 1 900 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 6. 11. 2019. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do data splatnosti jej nevrátila. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná musela nejprve zaregistrovat zadáním svých osobních údajů a to včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto krokem zahájila úkony vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslala žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru pro hotovostní výběr u partnera právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a.s. [IČO], se sídlem [anonymizováno] [číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo] provozující na území České republiky síť čerpacích stanic nesoucí [označení]“. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán konkrétní návrh úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru 1 900 Kč. Žalovaná akceptovala smlouvu zadáním SMS kódu, který byl zaslán na její telefonní číslo. Žalovaná se dle smlouvy o úvěru zavázala rovněž uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 174,90 Kč, který byl splatný v den splatnosti úvěru, tedy dne 6. 11. 2019. Žalované byl úvěr prokazatelně poskytnut, což žalobkyně měla v úmyslu doložit přiloženým dokladem SAZKA terminálu o vyplacení částky 1 900 Kč. Žalobkyně se stala věřitelem pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.1.2021, kterou uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně. Dne 3. 4. 2021 byla žalované zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, své stanovisko soudu nesdělila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] měl soud za prokázáno že žalovaná uvedla právní předchůdkyně žalobkyně své jméno a příjmení, své datum narození, své rodné číslo, svojí adresu trvalého bydliště, číslo svého občanského průkazu, mailovou adresu, nikoliv však svůj bankovní účet. Sjednaná výše poskytnutého úvěru byla prokázána ve výši 1 900 Kč s tím, že celkový poplatek za poskytnutí úvěru činil 2 174,9 Kč. 5. Z tabulky nacházející se uprostřed listiny formátu A4 soud zjistil, že první řádek tabulky obsahuje sloupce označené následujícími názvy: poukázka č., platnost od, platnost do, nominální hodnota, datum transakce, ČS, online, blokováno. Druhý řádek tabulky pak obsahoval následující údaje: [číslo] 7. 10. 2019 16: 20: 59 9. 10. 2019 23: 59: 59 1900 7. 10. 2019 18: 17: 50 609 ano. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávky na žalobkyni, když přílohou uvedené smlouvy zjistil, že pohledávka žalovaný má v uvedeném seznamu [číslo]. 7. Z dopisu ze dne 3. 4. 2021 nazvaného oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznamovala žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] se jejím věřitelem stala žalobkyně. 8. Podacím lístkem ze dne 3. 4. 2021, měl soud za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalované zasílána doporučená pošta. 9. Dopisem ze dne 3. 4. 2021 měl soud za prokázáno, že tohoto dne byla vystavena písemná výzva k úhradě před podáním žaloby. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr. 11. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 7.10.2019 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle ust. § 104 z.č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Žalobkyně sama uvedla, že smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně. Zákon užívá za tím účelem termín:„ ..K uzavření smlouvy byly využity prostředky komunikace na dálku“. (§§ 1841-1851 o.z.). 12. Podle ust. § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 13. To však není tento případ, neboť k uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku vyplněním formuláře na internetových stránkách a osoba, která uvedené údaje žalobkyni poskytla, nemusí být vůbec totožná se skutečným majitelem účtu ani s osobou, jejíž údaje byly k vyplnění smlouvy o úvěru využity. 14. Uvedená forma nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. 15. Podle ust. § 110 odst. 1 z.č. 257/2010 Sb. neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 16. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle ust. § 86 odst. 2, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně neb