30 C 223/2021-78 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 25. 6. 2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi ní jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla dne 13. 1. 2017 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále jen úvěrová smlouva). Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnout úvěr ve výši 80 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy, a to závazek řádně splácet poskytnutý úvěr, došlo k zesplatnění celého úvěru a žalobkyně žalovaného o této skutečnosti uvědomila dopisem ze dne 26. 6. 2017. Podle čl. 6 úvěrové smlouvy platilo, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o dobu delší 65 dní dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru, čímž vzniká také nová jistina úvěru sestávající se z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru. V daném případě se jednalo o částku 93 096 Kč. Žalovaný se mimo jiné v čl. 6 úvěrové smlouvy zavázal pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení, přičemž žalobkyně s žalovaným v čl. 6 smlouvy o úvěru dohodla i to, že souhrn výše všech ze strany žalobkyně uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísel 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. 2. Žalovaný své závazky i přes výzvy žalobkyně vůbec neplnil, a proto bylo ze strany žalobkyně zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem byl rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 27. 4. 2018, č. j. 9 C 251/2017-49, ve kterém soud rozhodl o tom, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částky představující smluvní pokuty dle čl. 6 a čl. 6 úvěrové smlouvy tedy částky ve výši 498 Kč až 6 517 Kč. Částka ve výši 6 517 Kč představovala smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 93 096 Kč, a to za období prodlení žalovaného s úhradou této nové jistiny úvěru do 5. 9. 2017. Rozsudkem Okresního soudu v Lounech bylo žalobě žalobkyně, co do smluvní pokuty, již v plném rozsahu vyhověno. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru trvalo i po datu 5. 9. 2017. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru i za následující období. S ohledem na skutečnost, že žalovaný ničeho na svůj dluh z titulu této smluvní pokuty neplnil, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne 31. 5. 2021, ve které žalovaného vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 93 096 Kč od 6. 9. 2017 do 31. 5. 2021. V souladu s limity dle čl. 6 úvěrové smlouvy a ustanovením § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru požadovala po žalovaném zaplacení částky ve výši 32 485 Kč. 3. Žalovaný k věci uvedl, že tím, že žalobkyně požadovala smluvní pokutu 0,1 % denně z částky 93 096 Kč od 6. 9. 2017 a žalobu podala až dne 25. 6. 2021 učinila tak až po uplynutí doby promlčení a žalovaný tak vznesl námitku promlčení. Dále k věci uvedl, že příčinou toho, že na svůj dluh ničeho neuhradil byl jednak jeho nízký příjem, který má pouze z invalidního důchodu, ale hlavním důvodem bylo generální inhibitorium, neboť před vyhlášením rozsudku Okresního soudu v Lounech byly proti němu nařízeny jiné exekuce, které dodnes trvají a o tomto žalobkyni několikrát informoval. V řízení dále tvrdil, že v době, kdy o poskytnutí úvěru žalobkyni žádal, měl již od ČSOB poskytnut konsolidační úvěr ve výši 700 000Kč a že mu zprostředkovatelka sdělila, že když tento úvěr přizná, žalobkyně mu úvěr již neposkytne. 4. Žalovaný dále k věci uvedl, že registr Solus vede převážně data o klientech, kteří jsou s platbami po splatnosti, což nebyl jeho případ. Nebankovní registr klientských informací vede převážně úvěry nebankovních subjektů a takový úvěr žalovaný v té době neměl. Žalovaný uvedl, že měl bankovní úvěry, které byly od počátku vedeny v bankovním registru klientských informací. Výpis z bankovního registru klientských informací, však žalobkyně nepředložila a nezkoumala. Žalovaný zjistil, že bankovní registr klientských informací obsahuje každou fyzickou osobu, která má s bankou aktuálně uzavřenou úvěrovou smlouvu nebo v minulosti uzavřenou smlouvu měla. V bankovním registru klientských informací je dokonce i osoba, která o úvěr aktuálně žádá. Schválené bankovní úvěry jsou pak v bankovním registru klientských informací po celou dobu platnosti úvěru a dále ještě 4 roky po ukončení úvěru. 5. V otázce promlčení soud dospěl k závěru, že žalobou podanou dne 25.6.2021 se skutečně promlčela část smluvní pokuty od 6.9.2017 do 24.6.2018, ale žalovaná část smluvní pokuty za poslední tři roky před podáním žaloby promlčena nebyla, což je období od 25.6.2018 do 31.5.2021. Tato úvaha soudu má oporu v ust. § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. 6. Podle ust. § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. 7. Podle ust. § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. 8. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, z vyjádření žalovaného a z výslechu svědkyně, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že rozsudkem ze dne 27. dubna 2018, č. j. 9 C 251/2017-49 zavázal soud žalovaného mimo jiné k zaplacení smluvní pokuty ve výši 6 517Kč, přičemž z odůvodnění rozsudku nevyplynulo vůbec, proč tak soud rozhodl, z jakých provedených důkazů tato povinnost ve vztahu k poskytnutému úvěru vyplývala a ani to, zda žalobkyně v řízení prokázala a jakými důkazy, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jestliže soud došel k závěru, že smlouva je platná. 9. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že před poskytnutím úvěru na pobočce žalobkyně po něm chtěli výpisy z účtu, z nichž by bylo seznatelné, že splácí měsíčně 2 poskytnuté úvěr. 10. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že v roce 2016 byl zaměstnán u bezpečnostní agentury Heros, kde pracoval jako pracovník ostrahy s průměrným měsíčním příjmem ve výši 9 000 Kč s přesčasy to dělalo přibližně 12- 15 000 Kč měsíčně. 11. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že v roce 2016 činily jeho výdaje za nájemní byt přibližně 6 500 Kč měsíčně, včetně elektřiny a všeho, neboť se jednalo o nájemní byt od města, další výdaje činily telekomunikační poplatky za užívání mobilního telefonu a internetu a dále cesty k lékařům do Ústí nad Labem a do Prahy a výdaje za léky, neboť v té době byl již žalovaný v částečném invalidním důchodu, ale zároveň byl zaměstnán. 12. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že jeho invalidní důchod v roce 2016 činil 6 000 Kč měsíčně, ale v dubnu 2017 se zhoršil jeho zdravotní stav natolik, že podle lékařů v té době již nebyl schopen pracovat v ostraze a od té doby byl veden na úřadu práce a vzhledem ke svým mnohačetným zdravotním omezením je osobou, kterou lze jen obtížně zaměstnat. 13. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že v roce 2016 ještě žádné vedené exekuce neměl, neboť všechno nastalo až po roce 2017. Poskytovanými úvěry splácel dluhy firmám a řemeslníkům, kteří se podíleli na rekonstrukci jeho nemovitosti v okrese Louny, kterou však nemohl dál udržet a v roce 2014 nebo 2015 ji musel prodat. 14. Z listiny nazvané,,Hodnocení klienta“ soud zjistil, že byla sepsána dne 13. ledna 2017 a obsahovala pravidelný čistý měsíční příjem klienta ve výši 13 600 Kč, ostatní příjmy klienta 9 000 Kč, celkem příjmy 22 600 Kč. Výdaje klienta pak představovala částka 3 410 Kč, výdaje na bydlení ve výši 4 500 Kč, ostatní výdaje 500 Kč celkem výdaje 8 410 Kč volné zdroje tak představovaly částku ve výši 14 190 Kč. 15. Z listiny nazvané,,Hodnocení klienta“ soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán ve společnosti [právnická osoba], že je ženatý a do zaměstnání nastoupil 17. 8. 2015, je vyučen, bydlí v pronájmu a zprostředkovatel úvěru dne 17. ledna 2017 doporučil, aby mu byl úvěr poskytnut. 16. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne 13. ledna 2017 soud zjistil, že hodnocení bonity žalovaného jako klienta činilo 507bodů, což je kategorie IV., nejlepší segment klientů a nízké riziko. 17. Z výpisu záznamu z registru Solus ke dni 13. ledna 2017 soud zjistil, že žalovaný byl v registru bez záznamu. 18. Z oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 15. 12. 2016 soud zjistil, že od ledna 2017 mu byl zvýšen invalidní důchod na částku 6 599 Kč z původních 6 401 Kč 19. Z pracovní smlouvy ze dne 17. 8. 2015 soud zjistil, že pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do 31. 12. 2015 na pozici člena výjezdové skupiny. 20. Z dodatku pracovní smlouvy ze dne 1. 1. 2016 soud zjistil, že pracovní smlouva ze dne 17. 8. 2015 se změnila tak, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. 21. Z dohody o pracovní či