30 C 298/2021-36 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ze dne 4. ledna 2021 u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla dne 1. 12. 2019 žalované bezúročnou zápůjčku ve výši 3 000 Kč. Zápůjčka měla být jednorázově splacena dne 10. ledna 2020 společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala prostřednictvím své webové stránky [webová adresa] zápůjčky s tím, že žalovaná se nejprve zaregistrovala zadáním svých osobních údajů, a poté následovalo ověření správnosti kontaktů uvedených žalovanou. Jakmile žalovaná odeslala žádost o zápůjčku přes webové stránky, byla následně posuzována její schopnost zápůjčku splatit. Žalovaná ve smlouvě o zápůjčce potvrdila, že je schopna zápůjčku řádně a včas splatit. Smlouva o zápůjčce byla sjednána elektronicky na základě přístupu k uživatelskému účtu prostřednictvím hesla, který měla k dispozici právě a jen žalovaná. Zápůjčka byla převedena z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalované číslo [bankovní účet]. Nárok žalobkyně představovala jistina nesplacené zápůjčky ve výši 3 000 Kč a poplatek za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 984 Kč. Oba nároky byly splatné společně dne 10. ledna 2020. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, své stanovisko k věci soudu nesdělila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] měl soud za prokázáno, že žalovaná poskytla právní předchůdkyni žalobkyně údaje spočívající ve sdělení svého jména příjmení, rodného čísla, adresy bydliště, e-mailu a čísla účtu a dále v čl. 8 smlouvy o zápůjčce měla potvrdit, že je plně svéprávná, že nemá žádné závazky po lhůtě splatnosti ani vůči ní nebyla vydána žádná soudní rozhodnutí, rozhodčí nálezy či rozhodnutí správního, daňového či jiného orgánu státní správy či samosprávy na plnění, které by mohly být důvodem pro nařízení exekučního řízení, řízení o výkon rozhodnutí nebo řízení dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění, ani nebyly dle jejího vědomí podány žádné návrhy na zahájení takového řízení a podle všech jí dostupných skutečností zahájení takového řízení nepředpokládá; měla potvrdit, že uzavření této smlouvy a plnění povinností z této smlouvy vyplývající není v rozporu s kteroukoliv podmínkou nebo ustanovením jakéhokoliv ujednání nebo smlouvy, jejímiž ustanoveními je jako zákazník vázána, ani nevyžaduje žádný souhlas třetích subjektů v souvislosti s touto smlouvou a ani nepředstavuje porušení jakéhokoliv podmínky nebo ustanovení jakéhokoliv zákona, vyhlášky, nařízení, příkazu, nálezu nebo rozsudku vztahujícího se na ni. Dále měla potvrdit, že žádný údaj skutečnost či informací významnou pro uzavření této smlouvy, poskytnutí zápůjčky či jejího vrácení právní předchůdkyni žalobkyně nezatajila a má dostatečné příjmy na to, aby mohl zápůjčku splatit. Výše těchto příjmů neuvedla. Své osobní, rodinné ani majetkové poměry nerozvedla. 5. Smlouva o zápůjčce [číslo] v písemné podobě nebyla žalovanou vlastnoručně podepsána, nýbrž byl pouze uveden kód [číslo] s tím, že se mělo jednat o digitální podpis. 6. Přílohou žaloby se nestaly žádné listiny, které by poukazovaly na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala od žalované doklady, z nichž by bylo možné ověřit úvěruschopnost žalované, například pracovní smlouvu, nájemní smlouvu, výpisy z účtu…apod. 7. Z potvrzení o provedené platbě vydané [právnická osoba] s.r.o. bylo zjištěno, že na účet číslo [bankovní účet] byla dne 11. 12. 2019 odeslána částka ve výši 3 000 Kč. 8. Z rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla na žalobkyni smlouvy o zápůjčce vzniklé v rámci online produktu,,tetička“, které byly po lhůtě splatnosti více než 60 dnů a méně než 90 dnů, a které uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel se svými klienty jako dlužníky. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr. 10. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 11.12.2019 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle ust. § 104 z.č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Žalobkyně sama uvedla, že smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně. Zákon užívá za tím účelem termín:„ ..K uzavření smlouvy byly využity prostředky komunikace na dálku“. (§§ 1841-1851 o.z.). 11. Podle ust. § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 12. To však není tento případ, neboť k uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku vyplněním formuláře na internetových stránkách a osoba, která uvedené údaje žalobkyni poskytla, nemusí být vůbec totožná se skutečným majitelem účtu ani s osobou, jejíž údaje byly k vyplnění smlouvy o úvěru využity. Uvedená forma nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. 13. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle ust. § 86 odst. 2, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá