34 C 315/2021-92 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 33 614,83 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 12. 5. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly poskytnutí úvěru žalovanému ze strany předchůdkyně žalobkyně ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální měsíční splátky ve výši 5 % čerpaného úvěru. Žalovaný však tyto své závazky porušil, pročež předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za okamžitě splatný v celé výši. Předmětem žaloby je tak dlužná jistina ve výši 29 371,83 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 3 936,12 Kč, smluvní poplatky ve výši 4 243,00 Kč, zákonné úroky z prodlení ve výši 1 920,24 Kč kapitalizované ke dni 25. 2. 2020, smluvní úroky z úvěru ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 29 371,83 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, zákonné úroky z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné částky ve výši 29 371,83 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání souhlasila již v žalobě. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne 12. 5. 2017. Na základě Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout revolvingový úvěr ke kreditní kartě v úvěrovém rámci 30 000 Kč. Minimální splátka činila 2 % z čerpaného úvěru, RPSN úvěru činilo 29,79 %, úroková sazba pak 22,68 % ročně. 6. Ze žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 11. 5. 2017 soud zjistil, že žalovaný měl základní vzdělání, byl svobodný, bydlel u rodičů, pracoval ve [právnická osoba] s.r.o. jako dělník/řemeslník. Jeho průměrný čistý příjem za tři měsíce měl být 14 109 Kč, celkový příjem domácnosti pak 30 000 Kč. 7. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žádost žalovaného měla být posouzena individuálně. Z tabulky připojené k žádosti vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně identifikovala jeden spotřebitelský úvěr žalovaného a to přímo u ní, s měsíční splátkou 4 037,51 Kč. 8. Z platební historie soud zjistil, že ke dni 16. 2. 2020 měla pohledávka ze Smlouvy za žalovaným činit částku 39 471,19 Kč. 9. Z upomínky ze dne 1. 7. 2019 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého jeho dluhu dle Smlouvy a to ve výši 37 550,95 Kč. 10. Z výpisu z účtu [číslo] soud zjistil, že ke dni 30. 6. 2019 předchůdkyně žalobkyně evidovala za žalovaným pohledávky ve výši 36 950,95 Kč. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 12. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2020 včetně podacího archu ze dne 3. 3. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení svých pohledávek za žalovaným na žalobkyni. 13. Z předžalobní upomínky ze dne 31. 3. 2020, včetně podacího lístku z 1. 4. 2020, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 46 676,57 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení. 14. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 15. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 16. Dne 12. 5. 2017 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout revolvingový úvěr ke kreditní kartě v úvěrovém rámci 30 000 Kč. Minimální splátka činila 2 % z čerpaného úvěru, RPSN úvěru činilo 29,79 %, úroková sazba pak 22,68 % ročně. Žalovaný tento kontokorent čerpal, avšak porušoval své povinnosti je splácení. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 6. 12. 2021 tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak tato tvrzení byla pouze v obecné rovině. Předchůdkyně žalobkyně vycházela očividně pouze z tvrzení žalovaného, která nijak blíže neověřovala. Samotné údaje v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru jsou pak také velmi vágní a neurčité. Žalovaný např. tvrdil, že má měsíční čistý příjem ze zaměstnání 14 109 Kč, avšak celkový příjem domácnosti při počtu příjmů 1 měl být 30 000 Kč. Stejně tak není nic známo o výdajové stránce žalovaného. Nic není zřejmé o jejích nákladech na bydlení, energie, služby, jídlo, dopravu atd. Předchůdkyně žalobkyně pouze ověřila, že žalovaný neměl v době žádosti jiný spotřebitelský úvěr. Soud tak shledal posouzení úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyní žalobkyně jako nedostatečné. Předchůdkyni žalobkyně přitom nic nebránilo v tom si od žalovaného vyžádat např. výpisy z účtů, z nichž by bylo velmi lehce zjistitelné, kolik činí její skutečný měsíční příjem a kolik činí jeho skutečné měsíční náklady. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by předchůdkyně žalobkyně vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 a žalovaného o tomto postoupení dne 28. 2. 2020 informovala. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 31. 3. 2020 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 17. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 18. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, 21. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 22. Dle § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí píse