34 C 326/2021-24 — Okresní soud v Chomutově

1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 748,69 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 1. 3. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě zápůjčky [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na částku 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tento spotřebitelský úvěr spolu s úrokem za poskytnuté prostředky ve výši 29 %, tj. částkou 799 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 2 410 Kč a poplatkem za vedení účtu ve výši 1 408 Kč, celkem ve výši 4 617 Kč, splatit v pravidelných 45 týdenních splátkách ve výši 236 Kč. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil řádně a včas. Ke dni 20. 8. 2018 činila dlužná jistina částku 4 997,85 Kč a na poplatcích činil dluh 3 750,84 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou jistiny úvěru ve výši 4 997,85 Kč byla tato od 11. 1. 2019 úročena úrokovou sazbou 29 % ročně. Žalovaný uhradil předchůdkyni žalobkyně pouze částku 1 472 Kč, žalobkyni neuhradil ničeho. Předmětem žaloby je tak dlužná jistina ve výši 4 997,85 Kč, dlužná částka poplatků ve výši 3 750,84 Kč, kapitalizované úroky ve výši 1 509,77 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 772,93 Kč, úroky ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 997,85 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 997,85 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Částka kapitalizovaných úroků ve výši 1 509,77 Kč pak představuje úrok ve výši 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4 997,85 Kč od 11. 1. 2019, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení 20. 1. 2020. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 772,93 Kč je pak zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4 997,85 Kč od 6. 4. 2018, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do data postoupení 20. 1. 2020. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 s účinnosti k témuž dni. O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn dopisem. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 5. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne 1. 3. 2018 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku – spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč. Daný úvěr poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti, při podpisu Smlouvy. Žalovaný se opak zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet formou 45 pravidelných týdenních splátek ve výši 236 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 799 Kč, poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 410 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 408 Kč, celkem tedy všechny položky tvoří částku 10 617 Kč. 6. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 21. 12. 2021 tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, nedoložila však, že by měla k dispozici dokumentaci nezbytnou pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně tak při posuzování úvěruschopnosti vycházela pouze z prohlášeních žalovaného. Soud tak shledal posouzení úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyní žalobkyně jako nedostatečné. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Žalovaný byl o postoupení pohledávek na žalobkyni informován dopisem ze dne 20. 1. 2020. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 28. 1. 2021 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 7. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, 11. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Dle § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu. 13. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o.z. Předchůdkyně žalobkyně na základě tohoto poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný úvěr nesplatil řádně a včas. Předchůdkyně žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z. 17. K tomuto s