34 C 398/2021-26 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 34 872 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 17. 3. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na částku 30 000 Kč tak, že žalovanému zaslala bezhotovostním převodem částku 27 500 Kč a částku 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele tohoto úvěru. Žalovaný se zavázal žalobkyni tento spotřebitelský úvěr spolu s úrokem za poskytnuté prostředky splatit formou pravidelných 40 měsíčních splátek ve výši 1 050 Kč Celkem tak žalovaný měl žalobkyni vrátit částku 42 000 Kč. Splatnost první splátky byla stanovena na 20. 4. 2021. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil řádně a včas, pročež žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 24. 8. 2021. Žalobkyně také zaslala žalovanému celkem 3 upomínky ve dnech 30. 6. 2021, 23. 7. 2021 a 24. 8. 2021, přičemž za každou požaduje po žalovaném úhradu nákladů 100 Kč, celkem tedy 300 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 21,05 % ročně z neuhrazené jistiny 27 288 Kč (v petitu je však účtován z částky 28 943 Kč) za období po dni zesplatnění do zaplacení. Předmětem žaloby je dále celkem pět smluvních pokut každá ve výši 499 Kč za prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky. Z tohoto titulu je tak požadována částka 2 495 Kč. I přes výše uvedené upomínky žalovaný ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez jednání již v žalobě. Žalovaný se nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel se žalobkyní. Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit spolu s úrokem ve výši 21,05 % ročně, RPSN 30,6 %, a to celkem ve 40 měsíčních splátkách ve výši 1 050 Kč. Žalovaný ve Smlouvě výslovně instruoval žalobkyni k úhradě zprostředkovatelské provize ve výši 2 500 Kč na účet zprostředkovatelky. Tento účet však ve Smlouvě uveden není, takže jej žalobkyně musela zjistit jinak. Prostředky ve výši 27 500 Kč pak měly být zaslány na jeho bankovní účet uvedený ve Smlouvě. Celková částka k úhradě žalovaného tak činila částku 42 000 Kč. 6. Dle čestného prohlášení žalovaného (součást souboru se Smlouvou) soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že jeho měsíční výdaje jsou 2 000 Kč na bydlení, vodu, energie, paliva a nájemné, 3 900 Kč na splátky ostatních úvěrů a jiné výdaje nemá. Měl být svobodný, údaj o počtu dětí není uveden. Údaj o počtu osob ve společné domácnosti je 0. Příjmy měl mít měsíčně 15 991 Kč jako mzdu, resp. důchod, a jiné příjmy 29 000 Kč. 7. Dle posouzení úvěruschopnosti žalovaného měl mít příjmy domácnosti 44 991 Kč, náklady 2 000 Kč na bydlení a 3 900 Kč na jiné úvěry. Celkem měl mít disponibilních 9 100 Kč. Jako počet vyživovaných dětí je uvedeno 0. 8. Z výplatních pásek soud zjistil, že žalovaný měl za 1/ 2021 čistý příjem 51 428 Kč a za 2/ 2021 čistý příjem 38 027 Kč. 9. Z výpisu z Centrální evidence exekucí soud zjistil, že proti žalovanému neměla být vedena exekuce. 10. Z výpisu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že proti žalovanému nemělo být vedeno insolvenční řízení. 11. Z prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 7. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaný měl být její druh a přispívat jí na bydlení měsíčně 2 000 Kč. 12. Z výpisu z účtu žalovaného za období od leden 2021 soud zjistil, že kreditní položky činily částku 38 979 Kč a debetní položky částku 38 011,69 Kč. Rozdíl tak činí 967,31 Kč. Z tohoto bankovního účtu je i seznatelné, že žalovaný hradil prostředky s označením„ [anonymizováno]“ ve výši 1 000 Kč a [anonymizováno] ve výši 610 Kč. Z tohoto výpisu bylo také zřejmé, že žalovaný pobíral invalidní důchod 1. stupně v částce 7 956 Kč. 13. Z dokladu o provedení transakce soud zjistil, že žalobkyně zaslala dne 8. 4. 2021 částku 2 500 Kč paní [jméno] [příjmení]. 14. Z dokladu o provedení transakce soud zjistil, že žalobkyně zaslala dne 8. 4. 2021 částku 27 500 Kč žalovanému na č.ú. [bankovní účet]. 15. Z dokumentu označeného jako [příjmení] smlouvy soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku 1 900 Kč a to dne 25. 6. 2021. 16. Z upomínky ze dne 30. 6. 2021, včetně podacího lístku ze stejného dne, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 1 250 Kč. 17. Z upomínky ze dne 23. 7. 2021, včetně podacího lístku ze stejného dne, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 2 500 Kč. 18. Ze zesplatnění Smlouvy a předžalobní výzvy ze dne 24. 8. 2021 soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila úvěr [číslo]. Nesplacená jistina činila 30 638 Kč, smluvní pokuty 2 495 Kč a upomínací náklady 300 Kč. 19. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 20. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 21. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr – spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč. Daný úvěr poskytla žalobkyně žalovanému bezhotovostním převodem na jím uvedený účet. Žalovaný se opak zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet formou 40 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 050 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 21,05 % ročně, RPSN 30,6 %, celkem tedy 42 000 Kč. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 7. 3. 2022 tvrdí, že dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak toto své tvrzení doložila pouze výpisem z bankovního účtu za jeden měsíc, ze kterého plyne, že žalovanému zůstala měsíčně částka 967 Kč, i když doložil příjmy 51 428 Kč a 38 027 Kč a měsíční náklady u něj měly činit pouze částku 5 900 Kč (2 000 Kč + 3 900 Kč). Žalovaný navíc neměl mít žádné děti, avšak zasílal částky s označením [anonymizováno] a [anonymizováno], které dle všeho jsou výživným. Dále pak žalovaný dle podkladů žalobkyně neměl s nikým sdílet společnou domácnost, avšak měl mít družku, které přispíval na bydlení částkou 2 000 Kč. Tato částka přitom měla pokrývat veškeré jeho měsíční náklady na, tj. nájem, energie, vodné a stočné atd. Posouzení úvěruschopnosti žalobkyně pak neřeší náklady typu potraviny, dopravu, ošacení, koncesionářské poplatky atd. Výdajová stránka žalovaného tak nebyla hodnocena vůbec, resp. očividně jen selektivně a nikoliv komplexně. Dle doložených dokladů totiž žalovanému měla měsíčně zbývat disponibilní částka vyšší než 30 000 Kč, které si žalovaný byl ochoten půjčit na RPSN 30,6 % se splatností více jak tři roky. Soud tak shledal posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní jako nedostatečné. Žalobkyni přitom nic nebránilo v tom si od žalovaného vyžádat např. výpisy z účtů za delší období, z nichž by bylo velmi lehce zjistitelné, kolik činí jeho skutečné měsíční náklady. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by žalobkyně vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 24. 8. 2021 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 22. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 23. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 24. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebit