34 C 60/2021-33 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 60 202,87 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 2. 12. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) s úvěrovým rámcem 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuálně dlužné částky. Splatnost jednotlivých splátek byla vždy do 20. dne kalendářního měsíce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal celkem částku 64 678,95 Kč. Na splátkách pak uhradil částku 7 088,87 Kč. Žalovaný své závazky ze Smlouvy porušil, pročež žalobkyně poskytnutý úvěr zesplatnila ke dni 28. 1. 2021. Žalovaný své závazky nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne 28. 1. 2021 a ani přes následnou předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. Předmětem žaloby je tak částka 58 748,87 Kč na jistině, částka 824 Kč jako vyúčtování poplatků, částka 130 Kč jako náklady vymáhání, částka 500 Kč jako vyúčtované smluvní pokuty, částka 9 607,21 Kč představující kapitalizovaný úrok od 29. 1. 2021 ke dni sepsání žaloby ve výši 26,28 % z částky 58 748,87 Kč, úrok 26,28 % ročně z částky 58 748,87 Kč od 30. 4. 2021 do zaplacení s přihlédnutím k § 122 zák. č. 257/2016 Sb., zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za období od 12. 2. 2021 ke dni sepsání žaloby ve výši 1 046,97 Kč v sazbě 8,25 % ročně a zákonný úrok z prodlení v zákonné sazby od 30. 4. 2021 do zaplacení z částky 60 202,87 Kč, což je součet požadované jistiny, poplatků a smluvních pokut. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání již v žalobě. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 2. 12. 2019 v rámci služby žalobkyně [příjmení] karta [anonymizováno] – revolvingový úvěr. Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr v úvěrovém rámci 60 000 Kč se sazbou RPSN 26,28 %. Minimální výše měsíční splátky byla stanovena na 4 % z dlužné částky. Dle Smlouvy bydlel žalovaný v podnájmu, měl střední vzdělání, byl svobodný, bezdětný, zaměstnanec s příjmem 24 000 Kč měsíčně. 6. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaný měl mít v době uzavření Smlouvy dva další spotřebitelské úvěry, 17 skončených, dvě kreditní karty, další 4 ukončené, dva nesplátkové úvěry a tři ukončené. Měsíčně splácel na jiné své existující splátkové úvěry částku 5 274 Kč a vedle toho měl i závazky z kreditních karet a nesplátkových úvěrů. 7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný na základě Smlouvy čerpal celkem částku 64 678,95 Kč sestávající se z 58 737,31Kč a 5 941,64 Kč, a uhradil celkem částku 7 088,87 Kč. 8. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 28. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 66 129,92 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení. 9. Z předžalobní upomínky ze dne 19. 2. 2021, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 67 153,41 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení. 10. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 11. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 12. Dne 2. 12. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému v rámci služby žalobkyně [příjmení] karta [anonymizováno] – revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 60 000 Kč RPSN tohoto úvěru byla sjednána 26,28 %, minimální měsíční splátka pak činila 4 % z dlužné částky. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 29. 6. 2021 tvrdí, že žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak k tomuto svému tvrzení nedoložila žádnou relevantní dokumentaci vyjma úvěrové zprávy o žalovanému. Není však nijak verifikován údajný příjem žalovaného ve výši 24 000 Kč. Stejně tak žalobkyně zcela rezignovala na zjišťování a ověřování výdajové stránky žalovaného a to přesto, že jeho příjem měl být 24 000 Kč měsíčně, z nichž musel hradit ostatní splátky ve výši 6 265 Kč (s touto částkou kalkulovala žalobkyně), nájemné, ceny ostatních služeb, potravin, léků atd. Po odečtení nákladů na ostatní splátky tak žalovanému mělo zůstat přibližně 17 750 Kč na veškeré životní náklady a splátku nového úvěru. Tato splátka přitom mohla činit až 2 400 Kč (tj. 4 % z částky 60 000 Kč). S ohledem na ceny nájmů, služeb a ostatní životní náklady dospělé osoby v jednočlenné domácnosti se pak částka necelých 15 000 Kč jeví jako neúměrně nízká. S odkazem na tyto skutečnosti soud shledal posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní jako nedostatečné. Žalobkyni přitom nic nebránilo v tom si od žalovaného vyžádat např. výpisy z účtů žalovaného, z nichž by bylo velmi lehce zjistitelné, jestli platí je schopen vyžít s částkou necelých 15 000 Kč měsíčně nebo jestli např. pobírá nějaké dávky atp. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by žalobkyně vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 19. 2. 2021 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně 13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, 17. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Dle § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu. 19. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 20. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může