7 C 279/2022-90 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 8. 2022 se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 29 974,60 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 17. 5. 2021 prostřednictvím žádosti o klasický úvěr [číslo] požádal žalovaný [právnická osoba] [anonymizována tři slova], podnikající v České republice prostřednictvím [právnická osoba] – dříve [právnická osoba], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) o poskytnutí úvěru, žádosti žalovaného bylo vyhověno, kdy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr [číslo] ve výši 35 599 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr ve 24ti měsíčních splátkách po 1 780 Kč, smluvní úrok činil 18,16 % ročně. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel. Dopisem ze dne 30. 4. 2022 předchůdkyně žalobkyně v souladu s příslušnými všeobecnými úvěrovými (obchodními) podmínkami úvěr zesplatnila. Dlužná částka ve výši 29 974,60 Kč sestává ke dni splatnosti z dlužné jistiny ve výši 29 201,94 Kč, poplatků ve výši 600 Kč a pokut v částce 172,66 Kč. Žalovaný dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní upomínky žalobkyní. 2. V podání ze dne 16. 11. 2022 žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých klientem v žádosti o úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně dále provedla kontrolu v interních systémech a pomocí dotazu v systému SOLUS, kdy žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti. Žalobkyně má za to, že právní předchůdkyně postupovala při posuzování úvěruschopnosti žalované dostatečně zodpovědně, odborně, a zcela v souladu se zákonem a zároveň s péčí, kterou po ní byl možné rozumně požadovat. 3. Žalovaný při jednání soudu dne 14. 12. 2022 uvedl, že úvěrovou smlouvu uzavřel na nákup sedací soupravy. K dotazu soudu žalovaný uvedl, že zprostředkovatel úvěru se jej sice dotazoval na výši příjmu a výdaje domácnosti, tyto údaje však nikdo neověřoval. Žalovaný se dostal z důvodu ztráty příjmu do finančních potíží. V současné době je již zaměstnán, kdy pracuje v Německu a v lednu 2023 by měl obdržet první výplatu. 4. Žalobkyně se z jednání soudu nařízeného na den 14. 12. 2022 omluvila. Provedeným dokazování byly soudem zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 17. 5. 2021 pod [číslo] vyplynulo, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ze strany žalobkyně ve výši 35 599 Kč na nákup zboží (kusový nábytek), které se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve 20-ti měsíčních splátkách po 1 780 Kč, roční úroková sazba činila 18,16 %. Ve smlouvě je vyplněno, že žalovaný má příjem 40 000 Kč, a to z podnikání v oblasti obchodu a služeb, celkový příjem domácnosti činí 47 000 Kč, žije s družkou, nemá vyživovací povinnost, žije v nájmu, přičemž celkové náklady domácnosti činí 11 000 Kč, jeho finanční závazky jsou v částce 2 300 Kč. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení (splátky), náhrada za vymáhání ve výši 600 Kč a poplatek za upomínku ve výši 100 Kč. Dále byl sjednán revolvingový úvěr až do možné výše 30 000 Kč. Žalobkyně rovněž ke smlouvě doložila Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, tyto listiny byly žalovaným podepsány. Dál žalobkyně doložila Produktové podmínky pro klasické úvěry, Všeobecné obchodní podmínky platné od 1. 12. 2016, a dále Sazebník pro úvěry platný od 11. 3. 2020, které tvořily nedílnou součást smlouvy. 6. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 31. 5. 2022 vyplynulo, že tuto adresoval právní zástupce žalobkyně žalovanému s tím, že dlužná částka činí 38 648,44 Kč. 7. Z dopisu předchůdkyně žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne 25. 3. 2022 vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně tímto odstoupila od shora uvedené úvěrové smlouvy z důvodu neplnění smluvních povinností žalovaným. 8. Z výpisu z úvěrového účtu [číslo] vyplynulo, že žalovaný čerpal dne 1. 6. 2021 částku 35 599 Kč. Žalovaný na předmětný dluh uhradil celkem 5 splátek po 1 780 Kč, tedy 8 900 Kč, celková dlužná částka k datu 18. 3. 2022 činí 31 619,56 Kč. 9. Žalovaný rovněž doložil kopii občanského průkazu. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy č. 1, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni. 11. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 23. 5. 2022 a poštovního podacího archu ze dne 23. 5. 2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávek na žalobkyni. 12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel dne 17. 5. 2021 s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, jak je shora uvedeno, v souvislosti s touto smlouvou čerpal celkem 35 599 Kč, které se zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 18,16 % ročně v pravidelných 24-ti měsíčních splátkách v částce 1 780 Kč. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, předchůdkyně žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními odstoupila od úvěrové smlouvy a prohlásila úvěr za splatný, což žalovanému písemně oznámila dopisem ze dne 30. 4. 2022. Pohledávka za žalovaným byla postoupena předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužné částky. 13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 35 599 Kč, žalovaný uhradil pouze 5 splátek po 1 780 Kč, tedy celkem 8 900 Kč. Jelikož však soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru neplatnou z dále uvedených důvodů, dále se nezabýval procesem jejího uzavření a jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. 21. Je nepochybné, že na právní vztah, od něhož žalobkyně odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o spotřebitelském úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěry poskytnuté spotřebiteli. Žalobkyně pak opakovaně argumentovala tím, že se její právní předchůdkyně schopností žalované splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabývala v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Shora uvedenému však soud nepřisvědčil. Předchůdkyně žalobkyně sice po formální stránce učinila příslušná zkoumání (šetření v registrech),