8 C 37/2022-35 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se žalobou podanou dne 31.8.2021 nadále vedenou pod sp. zn. [spisová značka] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu 2 900 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od 9.4.2019 do zaplacení. V odůvodnění žalobce uvedl, že nabyl pohledávku za žalovanou z titulu smlouvy o postoupení pohledávek, jíž uzavřel dne 1.1.2021 se společností [právnická osoba], [IČO]. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 8.2.2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované 2 900 Kč, které se zavázala vrátit do 8.4.2018 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetu, finance byly poskytnuty bezhotovostně na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná dluh ve lhůtě sjednané splatnosti nevyrovnala. Žalovaná byla před uzavřením smlouvy lustrována ve veřejně dostupných databázích. 2. Žalobce se žalobou podanou dne 14.9.2021 nadále vedenou pod sp. zn. [spisová značka] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu 2 386 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od 12.3.2019 do zaplacení. V odůvodnění žalobce uvedl, že nabyl pohledávku za žalovanou z titulu smlouvy o postoupení pohledávek, jíž uzavřel dne 1.1.2021 se společností [právnická osoba], [IČO]. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 30.1.2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované 2 000 Kč, které se zavázala vrátit do 11.3.2019 spolu s poplatkem z prodloužení splatnosti ve výši 386 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetu, finance byly poskytnuty bezhotovostně na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná dluh ve lhůtě sjednané splatnosti nevyrovnala. Žalovaná byla před uzavřením smlouvy lustrována ve veřejně dostupných databázích. 3. S ohledem na výše uvedené, kdy totožný žalobce na základě souvisejícího právního titulu požadoval po totožné žalované ve dvou soudních řízeních finanční plnění, soud obě shora uvedená řízení spojil ke společnému projednání pod sp. zn. [spisová značka]. 4. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adrese trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 5. Důkazy ve věci [spisová značka]: Z potvrzení o bezhotovostní platbě vyplynulo, že právní předchůdce žalobce zaslal na účet shora uvedený dne 8.2.2019 částku 2 900 Kč. Žalobce rovněž předložil předžalobní výzvu, z níž je v kombinaci s rovněž doloženým podacím lístkem zřejmé, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby a oznámil jí prostřednictvím shora uvedené společnosti postoupení předmětné pohledávky na žalobce, zásilka byla odeslána dne 16.5.2021. Dále žalobce předložil listiny vyhotovené shora společností shora uvedenou, a to Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Všeobecné obchodní podmínky a Smlouvu o úvěru, všechny bez podpisu žalované. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.1.2021 uzavřené mezi shora uvedenými subjekty je zřejmé, že došlo k postoupení předmětné pohledávky. 6. Důkazy ve věci [spisová značka]: Z potvrzení o bezhotovostní platbě vyplynulo, že právní předchůdce žalobce zaslal na účet shora uvedený dne 30.1.2019 částku 2 000 Kč. Žalobce rovněž předložil předžalobní výzvu, z níž je v kombinaci s rovněž doloženým podacím lístkem zřejmé, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby a oznámil jí prostřednictvím shora uvedené společnosti postoupení předmětné pohledávky na žalobce, zásilka byla odeslána dne 16.5.2021. Dále žalobce předložil listiny vyhotovené shora společností shora uvedenou, a to Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Všeobecné obchodní podmínky a Smlouvu o úvěru, všechny bez podpisu žalované. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.1.2021 uzavřené mezi shora uvedenými subjekty je zřejmé, že došlo k postoupení předmětné pohledávky. 7. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: [právnická osoba] poskytla dne 30.1.2019 bezhotovostně žalované 2 000 Kč a dne 8.2.2019 částku 2 900 Kč. Pohledávku za žalovanou postoupila zmíněná společnost žalobci, jak je shora uvedeno, ten v zásilce odeslané dne 16.5.2021 žalovanou vyzval k zaplacení a oznámil jí prostřednictvím shora uvedené společnosti postoupení pohledávky. 8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 9. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému 4 900 Kč, ovšem po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nebyl prokázán žádný právní titul k takovému úkonu. Pro úplnost je třeba zmínit, že i listina označená žalobcem jako potvrzení o platbě prokazující poskytnutí výše uvedené částky mezi zmíněnými subjekty nevykazuje přílišné formální obsahové kvality a soud přistoupil k výše uvedeným závěrům o jejich obsahu jen s přihlédnutím k naprosté procesní pasivitě žalované. Z žádného provedeného důkazu však ani při zohlednění této pasivity a při přihlédnutí k nerozporovaným tvrzením žalobce nevyplývá, že by žalovaná provedla jakýkoliv relevantní úkon směřující k uzavření smlouvy o úvěru s žalobcem tvrzeným obsahem. Bylo pouze prokázáno, že žalobce disponuje identifikačními údaji žalované a vzorem smlouvy, resp. dalších listin, aniž by bylo jakkoli doloženo, že tyto údaje právnímu předchůdci žalobce sdělila žalovaná a jakým způsobem. Nebylo tak nijak prokázáno, že by se úvěrová smlouva doložená žalobcem dostala do sféry dispozice žalované a ta následně vyjádřila, ať již jakýmkoliv způsobem, vůli tuto smlouvu uzavřít. Skutečnosti nyní uvedené jsou dle názoru soudu pro takový závěr nedostatečné, svou neúčastí při jednání soudu se žalobce vzdal možnosti být vyzván k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). 10. Pokud pak bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce uhradil žalované 4 900 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno bez právního důvodu a je tedy povinna takové obohacení ve výši poskytnutých financí žalobci vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaná byla tedy povinna bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobce dle doložených důkazů žalovanou vyzval k úhradě dluhu nejdříve v oznámení o postoupení pohledávky odeslaném dne 16.5.2021. Toto je třeba považovat dle § 573 občanského zákoníku za doručené třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 19.5.2021, jelikož pak žalovaná bez zbytečného odkladu v následující den neplnila, je od dalšího následujícího dne s úhradou ze smlouvy v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). S ohledem na prodlení žalované má pak žalobce od shora uvedeného data rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobě vyhověl pouze v rozsahu uvedeném ve výroku č. I tohoto rozsudku a v rozsahu nad tento rámec žalobu zamítl. 11. Podle § 151 o.