8 C 386/2021-84 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit 46 908,38 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 38 239,52 Kč od 14.6.0020 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že žalobu podává z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] kterou s žalovaným uzavřel dne 11.12.2015 a jejíž nedílnou součástí byly také Všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. Žalobce se na základě této smlouvy zavázal žalovanému poskytnout peněžní prostředky až do výše disponibilního úvěrového limitu ve výši 10 000 Kč, žalovaný se poskytnuté finanční prostředky zavázal vrátit spolu s úroky a poplatky ve splátkách po 645 Kč měsíčně. V průběhu trvání smluvního vztahu došlo k navýšení úvěrového limitu na částku 40 000 Kč s tím, že splátka činila 1 480 Kč měsíčně splatných vždy do 15. dne v měsíci. Žalovaný své platební povinnosti řádně neplnil, žalobce tak využil svého práva sjednaného ve smlouvě a od této s účinností od 13.6.2020 odstoupil. Dle smlouvy se tak staly splatnými veškeré předchozí finanční závazky. Celková dlužná částka ve výši 46 908,38 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 38 239,52 Kč, dlužného pojistného ve výši 1 657,25 Kč, úroků ve výši 4 217,61 Kč, poplatků ve výši 294 Kč a nákladů na ukončení smlouvy a upomínky ve výši 2 500 Kč. Žalovaný dluh nevyrovnal i přes upomínání ze strany žalobce. 2. V podání ze dne 22.12.2021 žalobce nejprve zevrubně specifikoval čerpání peněžních prostředků ze strany žalovaného a mechanismus podpisu smlouvy uzavřené online. Dále žalobce uvedl, že se žalovaný dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 15.1.2020 a splátkou splatnou dne 15.2.2020, tedy dvou po sobě jdoucích splátek. Ve smlouvě žalovaný stvrdil svým podpisem, že jeho měsíční příjem činí 42 000 Kč, dále, že jeho náklady na splátky půjček, leasingů a úvěrů činí měsíčně 11 000,00 Kč, náklady na nájemné a hypotéky činí 14 300 Kč. Žalobce výdaje prověřil a vyhodnotil na základě telefonického prověřování, vlastního statistického modelu a přihlédl též v souladu s judikaturou i ke státem publikovaným údajům o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva včetně průměrného nájemného (databáze Českého statistického úřadu). Na tomto základě žalobce stanovil existenční výdaje žalovaného na částku 7 750 Kč, dále přičetl náklady na splátky nového úvěru od žalobce ve výši 644 Kč a výdaje na splátky ve výši 11 000 Kč (ověřeno v CRIF) a výdaje ve výši 14 300 Kč na bydlení (Hypotéka ověřena v CRIF). Příjem dlužníka byl zjištěn z jeho prohlášení v úvěrové smlouvě a ověřen z výpisu z účtu, dále také telefonátem se zaměstnavatelem. Totožnost žalovaného byla ověřena ze zaslaného občanského průkazu a rodného listu, existence účtu ze zaslaného výpisu z účtu a exekuce a závazky po splatnosti v registrech Solus, Insolvenčním rejstříku a CRIF. Žalovaný nikdy nerozporoval, že by snad smlouvu nepodepsal, neměl ji k dispozici, neporozuměl jejímu obsahu, nebo, že by v souladu se zákonem neobdržel smlouvu na trvalém nosiči dat. Smlouvu ve formátu pdf měl k dispozici kdykoli ve svém internetovém bankovnictví, po jejím podpisu byl žalovaný vyzván k jejímu stažení. 3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 11.12.2015 vyplynulo, že tuto uzavřeli účastníci řízení, jak je shora uvedeno. Ve smlouvě je dále uvedeno, že příjem žalovaného činí 42 000 Kč měsíčně, splátky úvěrů 11 000 Kč měsíčně a nájemné/hypotéka pak 14 300 Kč měsíčně. Žalobce k této dále doložil Všeobecné obchodní podmínky a sazebník, které byly sjednány jako její nedílná součást. 5. Z listiny označené jako Zpráva o posouzení úvěruschopnosti vyplynulo, že tuto vyhotovil žalobce, který zde dále ohledně předmětné úvěrové smlouvy a zkoumání tzv. úvěruschopnosti žalovaného prohlásil, že provedl šetření v registru SOLUS, insolvenčním rejstříku, nikoli v pak v rejstříku CRIF (není zaškrtnutý). Dále uvedl, že žalovaný má příjem ze mzdy ve výši 42 000 Kč měsíčně. Náklady na bydlení nemá, splácí úvěry ve výši 11 000 Kč měsíčně a hypotéku/leasing ve výši 14 300 Kč měsíčně. Výdaje byly ověřeny telefonicky u zaměstnavatele a z výpisu z bankovního účtu. 6. Dále žalobce doložil kopii občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného. 7. Z nedatovaného výpisu z bankovního účtu žalovaného vyplynulo, že dostupné prostředky na tomto účtu činily 13 107,10 Kč. 8. Z dopisu ze dne 1.6.2020 vyplynulo, že tento adresoval žalobce žalovanému s tím, že s ohledem na porušení platebních povinností žalovaného žalobce odstupuje od předmětné úvěrové smlouvy, vyzývá žalovanému k okamžitému zaplacení dlužné částky ve výši částky žalované s výstrahou jejího soudního vymáhání. Dle připojeného podacího archu byla písemnost žalovanému odeslána dne 3.6.2020. 9. Dále žalobce doložil tabulku označenou jménem a příjmením žalovaného, z níž soud neučinil žádné skutkové zjištění, neboť obsahuje výčet blíže neurčených číselných a písemných údajů. 10. Z dopisu ze dne 1.9.2020 vyplynulo, že tento adresoval žalobce žalovanému s tím, že jej upomínal k zaplacení dluhu z předmětné smlouvy. Dle připojeného podacího archu byla písemnost žalovanému odeslána dne 3.6.2020. Dále žalobce doložil další dvě upomínky adresované žalovanému ze dnů 1.2.2020 a 1.3.2020, obě bez dokladu jejich odeslání. 11. Z výpisu plateb a splátek žalovaného v souvislosti s předmětnou smlouvou, potvrzení o platbách a rozkladu splátek vyplynulo, že žalovaný od prosince 2015 do září 2019 čerpal celkem 66 689,42 Kč a v době od ledna 2016 do prosince 2019 splatil celkem 62 521 Kč. 12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaný čerpal celkem 66 689,42 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil 62 521 Kč. Žalobce se při uzavírání smlouvy zabýval schopností žalovaného úvěr splácet způsobem, který zaznamenal ve smlouvě a v listině Zpráva o posouzení úvěruschopnosti, jak je shora specifikována. Dne 1.6.2020 žalobce odeslal žalovanému výzvu k okamžitému zaplacení dluhu a odstoupení od předmětné smlouvy. 13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Dle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 19. Dle § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25.2.2013 do 1.12.2016 (dále jen„ zákon o úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 20. Dle § 2 písm. e) zákona o úvěru, se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč; částka 5 000 Kč se považuje za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem, přičemž se tento zákon vztahuje na smlouvu, kterou se dosáhne nebo přesáhne celková výše úvěru 5 000 Kč, a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období. 21. Dle § 9 odst. 1 zákona o úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvě