9 C 111/2021-24 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 24.2.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 4 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO], s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] to dne 28.11.2016. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč se splatností do 16.12.2016. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatila řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.8.2018 s účinností ke dni 6.9.2018 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn přípisem ze dne 21.9.2018. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 2 917 Kč, proto soud řízení ohledně této částky zastavil a to usnesením č.j. 9C 111/2021 – 24 ze dne 1.12.2021. Uvedená částka představovala kapitalizovaný úrok. Žalovaná částka představuje jistinu ve výši 4 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z této jistiny, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a náklady řízení. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46 a § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Z předžalobní výzvy ze dne 4.2.2021 a připojeného podacího lístku je zřejmé, že právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzval k plnění dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s výstrahou jeho soudního vymáhání. Žalobkyně rovněž předložila smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 28.11.2016. Ze shora uvedené smlouvy vyplývá, že žalobkyně disponuje osobními údaji o žalovaného (rodné číslo, číslo OP, trvalý pobyt, e-mail, číslo mobilního telefonu,). Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že dne 8.8.2018 byla mezi žalobkyní jako postupníkem a společností [právnická osoba] jako postupitelem postoupena pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně dále předložila oznámení o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2018, z něhož je zřejmé, že žalobkyně oznámila postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Soudu byla dále předložena předžalobní upomínka ze dne 25.12.2016, 3.1.2017, 12.1.2017 a 21.1.2017. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně 4 000 Kč, žalobkyně disponuje identifikačními údaji žalovaného. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. 7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovaným byla dne 28.11.2016 uzavřena smlouva o úvěru, na jejichž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru ze dne 28.11.2016. Žalobkyně těmito předloženými listinnými důkazy prokázala, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku). Soud proto žalobě vyhověl co do částky 4 000 Kč co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně od 7.9.2018 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 520,49 Kč. 11. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalobkyně doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, když vykonala 3 úkony a jeden úkon ve výši ½ a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon, když advokát vykonal celkem 4 takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva a částečné zpětvzetí žaloby) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 731 Kč (3 x 200 + 1x100 +4 x 100). Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze shora uvedené částky, ve výši 231 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobkyně tedy činí celkem 1 731 Kč. 12. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.