ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2023:1.C.26.2023.5 Datum: 2023-10-03 Předmět: zaplacení 13 293,86 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 13 ["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 13 293,86 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 )
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí 13 293,86 Kč, dále kapitalizovaný úrok do 14. 9. 2022 ve výši 482,25 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 23,99 % p.a. z částky 11 094,83 Kč od 15. 9. 2022 do zaplacení a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 11 094,83 Kč od 15. 9. 2022 do zaplacení. Podle žaloby byla zažalovaná pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne 27. 9. 2022 mezi [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba] (dále jen Banka), [IČO] se sídlem [adresa] která byla věřitelem žalované. Společnost [anonymizována dvě slova] (dále jen banka) na základě žádosti žalovaného o poskytnutí kreditní kary ze dne 14.3.2014 poskytla žalované úvěr ke kreditní kartě. Žádost byla bankou akceptována 19.3.2014, kdy byl žalované otevřen úvěrový účet a poskytnuta [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] kreditní karta, čímž došlo k uzavření smlouvy o úvěru ke kreditní kartě. Nedílnou součástí smlouvy byly [ulice] podmínky a Sazebník poplatků. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Na základě Smlouvy byl žalované poskytnut na kreditní kartě úvěr ve výši 12 000 Kč. Poskytnutý úvěrový limit byl žalované vždy oznámen po poskytnutí úvěru. V souladu s odst [číslo] Obchodních podmínek byla banka oprávněná poskytnutí limit kdykoliv zvýšit až do výše 600 000 Kč dle odst [číslo] podmínek. Výši poskytnutého úvěrového limitu oznámila Banka žalované stejné jako výši dostupného limitu a čerpanou částku úvěru, a to vždy v měsíčním výpisu z účtu. Žalovaná se zavázala kreditní kartu splácet v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami. Byla povinna poskytnutý úvěrový rámec splácet měsíční povinnou minimální splátkou. Podle bodu 6.4 Obchodních podmínek:“ Minimální splátka uvedená na výpisu z kartového účtu se stanoví níže uvedeným výpočtem. Minimální splátka rovná se 3,2 % z aktuálního zůstatku +splátky programů splátek +úroky z poslední období+částka, o kterou je v den vystavení Výpisu z kartového účtu překročen Kreditní limit +všechny nesplacené Minimální splátky z předchozích výpisů z kartového účtu+všechny typy poplatků a smluvních pokut nebo 200 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší, maximálně však Aktuální zůstatek.„. Původní věřitel při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých bance klientem. Tyto byly hodnocen individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních příjmů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta banka žádosti klienta vyhověla. Žalovaná však svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, jak vyplývá z měsíčních výpisů z účtu. Banka prohlásila proto dluh ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě dne 20. 6. 2022 za splatný v celé výši. Ke dni splatnosti dlužil žalovaný částku 13 776,11 Kč. Dluh je tvořen dluhem na jistině ve výši 11 094,83 Kč, z částky kapitalizovaných úroků ke dni 20. 6. 2022 ve výši 482,25 Kč a z částky 2 199,03 Kč představující dlužné poplatky. Výše dluhu vyplývá z výpisu z účtu kreditní karty. Žalobkyně požaduje smluvní úrok z úvěru ve výši 23,99 % p.a. z jistiny 11 094,83 Kč a zákonný úrok z prodlení 11,75 % p.a. z jistiny. Žalovaná a Banka si v obchodních podmínkách bod [číslo] sjednali, že v případě ukončení smluvního vztahu dle Smlouvy, je Banka oprávněna učinit veškeré závazky Klienta ze Smlouvy splatnými a je oprávněna i nadále, a to až do úplného splacení veškerých pohledávek za Klientem, úročit dlužnou částku úrokovou sazbou sjednanou podle Smlouvy a uveřejněnou v aktuálně platném sazebníku. Úrok byl sjednán ve výši 23,99 % p.a. z jistiny úvěru a žalobkyně jej požaduje ode dne zesplatnění úvěru. Žalovaná svůj dluh nesplnila, ač byla vyzvána předžalobní výzvou k zaplacení.
2. Žalované jako osobě neznámého pobytu byl v řízení ustanoven opatrovníkem advokát JUDr. [jméno] [příjmení], který se k žalobě vyjádřil ta, že podle jeho názoru v jámu zastupované žalované je třeba namítnout, že nebylo prokázáno, že by v době, před poskytnutím úvěru byla dostatečně a řádně zkoumána úvěruschopnost žalované a to zejména na výdajové stránce a z toho důvodu lze dospěl k závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy a na základě toho pak nárok posoudit jako bezdůvodné obohacení a přiznat bezdůvodné obohacení se zákonným úrokem z prodlení ave zbytku žalobu zamítnout.
3. Usnesením čj. 1 C 26/2023-236 z 15.8.2023 soud vyzval žalobkyni na čl. 236, aby písemně doplnila svá žalobní tvrzení o skutečnosti, jak byla konkrétně zkoumána před poskytnutím úvěrové karty a zda dostatečně a řádně úvěruschopnost žalované, a to zejména na výdajové stránce, dále na základě jakých konkrétních listin, podkladů a dokumentů posuzovala před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalované dle § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, tj. zda měla dostatek nezbytných, spolehlivých a dostatečných informací k tomu, aby mohla řádně posoudit schopnost žalované plánovaný úvěr splatit, a to včetně popisu průběhu procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného a jeho výsledku ve vztahu k jeho osobě (opět zejména s přihlédnutím ke zkoumání výdajů žalované); a aby písemně označila důkazy k prokázání svých shora uvedených tvrzení a jde-li o důkazy listinné, aby je soudu ve stanovené lhůtě předložila s poučením o možnosti neúspěchu ve věci v případě pasivity.
4. Žalobkyně na výzvu reagovala následovně: Dle jejího názoru je posuzování schopnosti spotřebitele splácet mu poskytnutý úvěr konkretizováno pouze ve dvou směrech. Za prvé posouzení by mělo být založeno mimo jiné na informacích získaných od spotřebitele. Jedná se o základní povinnost věřitele při poskytování spotřebitelských úvěrů, získat od spotřebitele informace relevantní pro posouzení jeho úvěruschopnosti, přičemž s přihlédnutím k § 86 z. č. 257/2016 sb. o spotřebitelském úvěru nepostačuje pouze pasivní sběr informací, ale věřitel by si měl rozhodné informace aktivně vyžádat. Za druhé pak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je-li to nezbytné. Naplnění tohoto druhého směru není vždy nutně obligatorním pokračováním ověřování úvěruschopnosti, když již poskytovatel naplnil směr první, nýbrž toto ověřování, nahlédnutím do databází, je povinné pouze v případech, ve kterých je tento postup nezbytný. Předchůdce žalobkyně aktivně vyhledával relevantní skutečnosti rozhodné pro posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Provedl kontrolu v interních systémech a pomocí dotazu v systému Solus, vše bez nálezu. Dále prověřil insolvenční rejstřík, v němž neměla žalovaná žádný záznam. S odkazem na § 2 odst.1 z. o ochraně spotřebitele je zcela klíčové použité slovo„ rozumně“, kdy dle žalobkyně právní předchůdce postupoval při posuzování úvěruschopnosti žalované dostatečně zodpovědně, odborně, a zcela v souladu se zákonem a zároveň s péčí,kterou po něm bylo možno rozumně požadovat. Dospěl proto ke správnému závěru v podobě poskytnutí úvěru, že žalovaná byla schopna splácet poskytovaný úvěr.
5. Z vyrozumění o postoupení pohledávkách z [datum] na čl. 6 soud zjistil, že [právnická osoba] vyrozuměl žalovanou, že postoupila pohledávky za ní ze Smlouvy o vydání kreditní karty dne 19.3.2014 s tím, že nadále má komunikovat s novým věřitelem tj.I- [právnická osoba] se sídlem [obec a číslo].
6. Z oznámení o postoupení pohledávek z [datum] na čl. 7 soud zjistil, že [právnická osoba], a.s. se sídlem [adresa žalobkyně], že pohledávka ze Smlouvy o vydání kreditní karty za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, a to ve výši jistiny 11 094,83 Kč s přísl.
7. Z oznámení o právním zastoupení a výzvě k úhradě dluhu z 22. 11. 2022 na čl. 8 soud zjistil, že Mgr. [jméno] [příjmení], advokátka, vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu s upozorněním na soudní vymáhání tohoto dluhu.
8. Ze smlouvy o [anonymizováno] kreditní kartě z 14. 3. 2014 na čl.9-11 soud zjistil, že [právnická osoba], společnost založená a existující podle irského práva se sídlem [příjmení], provozující svou obchodní činnost v ČR prostřednictvím [právnická osoba], organizační složka se sídlem v [obec a číslo] s žalovanou uzavřela tuto smlouvy, kdy žalovaná v souvislosti s poskytnutím revolvingového spotřebitelského úvěru ve formě kreditní karty, o níž žalovaná požádala svou žádostí. Banka dle smlouvy se zavázala poskytnout peněžní prostředky do výše sjednaného úvěrového limitu a žalovaná se zavázala peněžní prostředky ve sjednaném termínu vrátit a uhradit úroky a poplatky. Celková výše spotř. úvěru byla sjednána do kr
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.