18 C 104/2022-52 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 9. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 49 736,15 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 736,15 Kč od 18. 9. 2020 do zaplacení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [anonymizováno 6 slov], [příjmení], [anonymizováno] [číslo], [země] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela dne 17. 7. 2019 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě takto uzavřené smlouvy se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 80 000 Kč. Žalovaná postupně z poskytnutého úvěrového rámce vyčerpala celkem částku ve výši 49 600 Kč a to bezhotovostním převodem na bankovní účet č. [bankovní účet]. Poskytnutý úvěr byl úročen pevnou úrokovou sazbou podle sazebníku, přičemž ke dni uzavření smlouvy činila 10,50 % měsíčně. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr hradit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 11 % nesplaceného úvěru. Žalovaná před postoupením pohledávky uhradila na účet právního předchůdce žalobkyně částku ve výši 36 552,63 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni [právnická osoba], [IČO] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 27. 10. 2020. Před podáním žaloby pak žalovaná uhradila celkem částku ve výši 15 000 Kč. 2. Na výzvu soudu k doložení posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že žalovaná byla před uzavřením smlouvy lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Dále pak byla úvěruschopnost žalované ověřena výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy je klientům ponechávána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které činí 3 410 Kč. Ke svému tvrzení žalobkyně nedoložila žádné listiny, ani neuvedla, z jakých hodnot vycházela tedy jaký činil příjem žalované a jakou částku představovaly její výdaje. 3. Podáním ze dne 8. 3. 2023 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky ve výši 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od 14. 9. 2021 do zaplacení, neboť žalovaná uhradila dne 14. 9. 2021 částku 1 500 Kč. 4. Jelikož částečné zpětvzetí žalobkyně učinila dříve, než soud začal jednat o věci samé, bylo řízení v rozsahu částečného zpětvzetí podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastaveno, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 5. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 1. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř., vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 6. Z listinných důkazů, které navrhla provést žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení, učinil soud následující skutková zjištění: 7. Podle Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 17. 7. 2019 se [právnická osoba] zavázala žalované poskytnout úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 80 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 11 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru ve výši 10,50 % a sjednanými poplatky. Smluvní vztah mezi stranami se řídí příslušnými právními předpisy, touto smlouvou, Obchodními podmínkami a Sazebníkem. Obchodními podmínkami a Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru pak byly rozvedeny informace týkající se poskytnutého úvěru. 8. Podle výpisu údajů z aplikace je jako účet žalované uveden [bankovní účet]. 9. Na doložených fotografií drží žalovaná v ruce svůj občanský průkaz. 10. Z doložených potvrzení o provedené platbě, žalovaná čerpala z účtu společnosti [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet] dne 17. 7. 2019 částku ve výši 15 000 Kč, dne 19. 7. 2019 částku ve výši 3 000 Kč, dne 1. 8. 2019 částku ve výši 2 000 Kč, dne 19. 8. 2019 částku ve výši 2 000 Kč, dne 1. 10. 2019 částku ve výši 600 Kč, dne 4. 10. 2019 částku ve výši 5 000 Kč, dne 7. 10. 2019 částku ve výši 5 000 Kč, dne 21. 10. 2019 částku ve výši 3 000 Kč, dne 6. 3. 2020 částku ve výši 6 000 Kč, dne 23. 3. 2020 částku ve výši 6 000 Kč, dne 25. 3. 2020 částku ve výši 2 000 Kč Tyto skutečnosti vyplývali také z doložené transakční historie úvěru. 11. Podle dopisu adresovaného žalované na adresu [adresa] do 17. 9. 2020 s tím, že celkový zůstatek po poslední platbě představuje částku ve výši 59 240,39 Kč. 12. Podle Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 postoupila společnost [právnická osoba] na společnost [právnická osoba], [IČO] nesplacené spotřebitelské úvěrové pohledávky jak je definováno v datových souborech. 13. Podle dopisu ze dne 27. 10. 2020 adresovaného žalované na adresu [adresa] 14. Podle Podacího lístku odeslala společnost [právnická osoba] žalované dne 27. 10. 2020 doporučenou zásilku na adresu [adresa]. 15. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: 16. Dne 17. 7. 2019 uzavřel právní předchůdce žalobkyně a žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu, v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované finanční prostředky až do výše úvěrového limitu ve výši 80 000 Kč. Žalovaná postupnými bezhotovostními převody na účet č. [bankovní účet] vyčerpala celkem částku ve výši 49 600 Kč. Žalovaná byla povinna poskytnuté finanční prostředky splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 11 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru ve výši 10,50 % a sjednanými poplatky. Na úhradu vyčerpaných prostředků zaplatila žalovaná celkem částku ve výši 51 552,63 Kč před podáním žaloby a částku ve výši 1 500 Kč dne 14. 9. 2021 [právnická osoba] pohledávku za žalovanou včetně práv spojených s pohledávkou postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 27. 10. 2020. 17. Žalobkyně nicméně nedoložila žádnou relevantní dokumentaci ohledně prověření schopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. S odkazem na tuto skutečnost soud shledal posouzení úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobkyně jako nedostatečné, protože z předložených důkazů vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně nevycházel ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. 18. Skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následovně: 19. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 20. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 21. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 22. Z § 86 odst. 1 ZSU vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní, ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v říz