22 C 19/2023-59 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit 47 720,43 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 880 Kč od 26.11.2022 do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným dne 19.1.2022 uzavřel smlouvu o zápůjčce [číslo] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Na základě této smlouvy žalovanému ve stejný den vyplatil 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu se smluvním úrokem ve výši 25 412 Kč a administrativním poplatkem ve výši 18 900 Kč ve 41 měsíčních splátkách po 1 770 Kč počínaje dnem 6.3.2022. S ohledem na prodlení žalovaného se splácením žalobce využil svého práva sjednaného ve smlouvě a úvěr zesplatnil ke dni 13.9.2022. K danému dni pohledávka sestává z 30 000 Kč na jistině, z úroků ve výši 6 580 Kč a poplatku ve výši 3 150 Kč. Dluh dále sestává ze zákonného úroku z prodlení do data 25.11.2022 ve výši 1 007,07 Kč, ze sjednané smluvní pokuty ve výši 5 840,36 Kč a sjednané náhrady za vymáhání ve výši 1 150 Kč. 2. V doplnění ze dne 29.3.2023 žalobce uvedl, že s odbornou péčí zabýval schopností žalovaného předmětnou zápůjčku splácet, přičemž se nespokojil pouze s údaji tvrzenými žalovaným, ale sám aktivně postupoval. Žalobce lustroval žalovaného v dostupných registrech jako je evidence exekucí či insolvenční rejstřík, žalobce je nebankovním subjektem, nemá tedy přístup do bankovních databází. Žalobce také kontrolou výplatních pásek žalovaného za poslední tři měsíce zjistil, že tento má pravidelný příjem až 52 189 Kč měsíčně. Žalobce je do velké míry závislý na informacích od zákazníků, využívá tedy scoringový systém finanční analýzy. Příjmy žalovaného byly tímto modelem stanoveny na 38 729,17 Kč, což žalobce ověřil. Výdaje pak byly stanoveny na 18 805,49 Kč ve složení životní minimum ve výši 12 720 Kč, výběry v hotovosti za 348,33 Kč, transakce platební kartou za 8,23 Kč, rychlé půjčky k doplacení za 655,27 Kč, splátky úvěru ve výši 5 000 Kč a neidentifikovatelné platby ve výši 73,66 Kč. Po odečtení zjištěných výdajů od zjištěných příjmů vycházelo, že žalovaný má dostatečné měsíční prostředky pro splácení předmětné zápůjčky. 3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 4. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobce při jednání soudu na žalobě setrval, k výzvě soud připustil, že žalobce jinými než dosud doloženými důkazy v otázce úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje a doplnil, že žalovaný uváděl, že počet dospělých členů domácnosti jsou dva, lez tedy předpokládat, že se na náklady na bydlení tito skládali. Pokud žalobce uváděl v žalobě že z administrativního poplatku, resp. úroků zbývá uhradit 6 580 Kč a 3 150 Kč, takto neznamená, že by žalovaný zbývající část splatil, žalobce pouze úvěr zesplatnil, přičemž k datu zesplatnění činil dluh na těchto položkách danou částku, žalobce již zbývající část nepožaduje. Žalovaný na splacení předmětné zápůjčky neuhradil vůbec nic. Závěrem bylo navrženo žalobě vyhovět a přiznat žalobci náhradu nákladů řízení. 5. Ze smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 19.1.2022 pod [číslo] vyplynulo, že jejím předmětem bylo poskytnutí zápůjčky ze strany žalobce ve výši 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem a poplatkem, jak je shora uvedeno. Jako nedálná součást smlouvy byly sjednány obchodní podmínky, které žalobce také doložil a dále také formulář s informacemi o úvěru. 6. Dále žalobce doložil upomínku ze dne 13.9.2022 adresovanou žalovanému, kde tohoto upozorňuje na zesplatnění předmětné zápůjčky ke dni 13.9.2022. V dopise ze dne 25.7.2022 žalobce vyzval žalovaného k úhradě předmětného dluhu s výstrahou jeho zesplatnění. Dále žalobce doložil předžalobní výzvu adresovanou žalovanému, všechny shora označené listiny bez dokladu jejich odeslání či doručení. 7. Z elektronického výpisu z klientského centra žalobce vyplynulo, že došlo k uzavření shora uvedené smlouvy s žalovaným. Kromě kontaktních údajů na žalovaného a parametrů zápůjčky je zde uvedeno, že k datu uzavření smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný není v exekuci ani v insolvenci a má platný občanský průkaz. 8. Z čestného prohlášení žalovaného ze dne 10.1.2022 vyplynulo, že prohlásil, že jeho příjmy ze zaměstnání činí 30 000 Kč, pravidelné splátky půjček pak 5 000 Kč. Žalovaný bydlí v nájmu, kde hradí včetně energií 4 500 Kč, je svobodný a vyučen. V jeho domácnosti jsou dva dospělí členové bez vlastního příjmu a jedno dítě do 26 let bez vlastního příjmu. K tomu žalobce dále doložil kopii občanského průkazu žalovaného. 9. Z potvrzení zaměstnavatele„ [jméno]“ vyplynulo, že žalovaný byl zaměstnán jako sociální pracovník s průměrným čistým příjmem za období od října 2021 do prosince 2021 ve výši 42 569,33 Kč, a to v jednotlivých měsících ve výši 35 244 Kč, 52 189 Kč a 40 275 Kč čistého. 10. Žalobce dále doložil výpis z bankovního účtu žalovaného za období od 1.10.2021 do 31.12.2021. Z výpisu vyplynulo, že počáteční zůstatek činil - 585,33 Kč a konečný zůstatek pak 99,16 Kč. Žalovaný v daném období čerpal několik půjček či úvěrů, dne 21.10.2021 obdržel od [právnická osoba] a.s. částku 3 000 Kč, dne 3.11.2021 částku 24 000 Kč od společnosti [právnická osoba], ve stejný den pak také 50 000 Kč od společnosti [právnická osoba] a dne 4.11.2021 pak dalších 19 703 Kč od společnosti [právnická osoba] Dne 19.11.2021 pak 5 000 Kč opět od [právnická osoba] a.s. a dne 15.12.2021 pak částku 10 800 Kč od společnosti [právnická osoba] V prosinci 2021 žalovaný vynaložil na splátky úvěrů 8 115 Kč, na poplatky spojené se splátkami 1 541 Kč (platby označené jako odklady splátek). 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, jak je shora specifikována, na jejichž základě žalovaný obdržel 30 000 Kč, žalovaný na základě této smlouvy neuhradil žalobci ničeho. Žalobce se při uzavírání předmětné smlouvy zabýval schopností žalovaného úvěr splácet způsobem, když si interně posoudil poměry žalovaného na základě údajů, které žalovaný uvedl v čestném prohlášení shora specifikovaném. Žalobce disponoval potvrzením o příjmech žalovaného a výpisem z jeho bankovního účtu, jak jsou shora specifikovány. 12. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 13. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o SP, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v t