23 C 227/2023-17 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 15 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne 19.8.2005 společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o půjčce [číslo], (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. Žalovaný se zavázal zápůjčku ve výši 15 000 Kč zaplatit předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 9 960 Kč v 42 týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18.8.2006. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně zaplatil částku ve výši 8 110 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 na [právnická osoba], která pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn. Přes upomínku žalobkyně žalovaný dluh ve výši 15 000 Kč s příslušenstvím nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jeho souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Ze Smlouvy bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřeli předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne 19.8.2005, na jejím základě se předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti při podpisu Smlouvy částku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný se zavázal spolu s poplatkem za jejich poskytnutí ve výši 9 960 Kč splácet v pravidelných týdenních splátkách (52) ve výši 480 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly i smluvní podmínky. Ze čl. 8 smluvních podmínek smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že žalovaný a předchůdkyně žalobkyně se dohodli, že v případě, kdy žalovaný včas nesplní povinnost uhradit splátku, má předchůdce žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že pohledávka za jeho osobou byla postoupena na [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2018 bylo zjištěno, že [právnická osoba] sdělila žalovanému, že pohledávka za jeho osobou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018. Z výzvy k plnění ze dne 18. 11. 2022 a podacího lístku České pošty ze dne 23.11.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ze Smlouvy ve výši 16 850 Kč s příslušenstvím. 5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela Smlouvu dne 19. 8. 2005, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že vrátí nejenom poskytnuté peněžní prostředky, ale i souhrnný poplatek za jejich poskytnutí ve výši 9 960 Kč, a to v pravidelných týdenních splátkách (52) ve výši 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18.8.2006, žalovaný předchůdkyni žalobkyně zaplatil částku ve výši 8 110 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25.6.2015 a [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn. Přes upomínku žalobkyně ze dne 18.11.2022 žalovaný dluh nezaplatil. 6. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, (dále jen,, o.z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 7. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 („obč.z.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 obč.z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 8. Dle § 517 odst. 1 obč.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení, a dle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. 9. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový právní vztah na základě platně uzavřené smlouvy o půjčce. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne 25.6.2015 a ze dne 24.8.2018. Soud posoudil souhrnný poplatek jako sjednaný úrok z poskytnutých peněžních prostředků. Vzhledem k tomu, že žalovaný si řádně neplnil povinnosti ze smlouvy, došlo k zesplatnění pohledávky (od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky žalovaným) v souladu s čl. 8 smluvních podmínek ze Smlouvy ke dni 18.8.2006. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně zaplatil částku ve výši 8 110 Kč, proto dluh žalovaného činí 15 000 Kč a žalobkyně požaduje zbývající souhrnný poplatek ve výši 1 850 Kč jako kapitalizovaný úrok z poskytnutých peněžních prostředků. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, vznikla mu povinnost zaplatit i úrok z prodlení, kdy počátek jeho běhu je dán dnem následujícím po dni, kdy došlo k zesplatnění pohledávky ze smlouvy s tím, že žalobkyně zkapitalizovala úrok z prodlení ke dni účinnosti postoupení pohledávky na [právnická osoba], tj. ke dni 1.7.2015, proto je úrok z prodlení dále požadován od 2.7.2015 do zaplacení. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). Protože měla žalobkyně ve věci plný úspěch a splnila podmínku dle § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy k plnění), přiznal jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení v celkové částce 2 252 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů za právní zastoupení advokátem sestávajících z odměny ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, (dále jen,,vyhláška“), tří paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky včetně 21 % DPH z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř. 12. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.