24 C 279/2022-71 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 3. 5. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 30. 5. 2021 pomocí prostředků komunikace na dálku (registrací na internetových stránkách žalobkyně – tzv. Správce financí) smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok a sjednané poplatky, to vše v 24 měsíčních splátkách. Žalovaná dosud ničeho nezaplatila, avšak využila možnosti tzv. korunového odkladu, kdy po uhrazení 1 Kč jí byl povolen odklad splátek. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, prohlásila žalobkyně ke dni 24. 10. 2021 celý zůstatek úvěru splatným. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 9 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu (do 60 minut od ověření identity) ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za SMS servis ve výši 196 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti korunovým odkladem ve výši 990 Kč, úroků ve výši 1 470 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 460 Kč a smluvních pokut ve výši 2 146 Kč. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Z listiny nazvané standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrová smlouva a splátkový kalendář soud zjistil, že tato je datována dnem 30. 5. 2021 a na místě žalované je zde uvedeno, že byla podepsána číselným kódem [číslo] z IP adresy [číslo] v 9.32h s tím, že žalobkyně se zde zavázala poskytnout žalované převodem na bankovní účet bez určení účelu peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Z obrazu systému žalobkyně soud zjistil, že 30. 5. 2021 v 8:18h odeslala na tel. [číslo] SMS s tím, že [číslo] je PINem pro podpis smlouvy. Pro níže vyložený právní názor soud z této listiny žádná další skutková zjištění nečinil, stejně jako nečinil žádná skutková zjištění z přiloženého sazebníku. 4. Ze scanu občanského průkazu soud zjistil, že se jedná o občanský průkaz žalované. 5. Z předložené fotky displeje telefonu soud zjistil, že žalovaná je držitelkou karty k účtu č. [bankovní účet]. 6. Z listiny nazvané opis výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že žalobkyně ve svém systému eviduje dne 30. 5. 2021 platbu ve výši 10 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. 7. Z listiny nazvané potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. dne 30. 5. 2021 v 9:32h odeslala z účtu žalobkyně vedeného u této společnosti na účet č. [bankovní účet] částku 10 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. 8. [právnická osoba] ze dne 3. 4. 2023 soud zjistil, že majitelkou a disponentkou účtu č. [bankovní účet] je žalovaná a dne 30. 5. 2021 sem byla připsána částka 10 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. 9. Z listiny nazvané výpis čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalobkyně od žalované eviduje úhradu ve výši 1 Kč dne 30. 6. 2021, jinak ničeho. 10. Z dopisu ze dne 6. 9. 2021 soud zjistil, že je adresován žalované, kterou zde žalobkyně upozorňuje, že se nachází ve vážné situaci a nezaplatí-li ihned 5 563 Kč, bude nucena požadovat splacení celého úvěru. 11. Z dopisu ze dne 24. 10. 2021 soud zjistil, že jím žalobkyně oznámila žalované, že jelikož se dostala do prodlení, vyzývá ji ke splacení celého úvěru ve výši 14 910 Kč. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl žalované odeslán 25. 10. 2021. 12. Z dopisu ze dne 11. 3. 2022 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k zaplacení celkem 16 186 Kč do třiceti dnů, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl žalované odeslán 14. 3. 2022. 13. Z listiny nazvané potvrzení o provedení ověření bonity klienta soud zjistil, že žalobkyně zvažovala příjmy žalované ve výši [částka], životní minima dospělých členů domácnosti ve výši [částka] a splátky jiných úvěrů ve výši [částka], přičemž dospěla k závěru, že i se splátkou tohoto úvěru ve výši [částka] žalované měsíčně zbude [částka]. 14. Z listiny nazvané úvěrová zpráva soud zjistil, že žalovaná měla l 30. 4. 2021 jeden splátkový úvěr, jeden nesplátkový a jednu kreditní kartu s celkovou měsíční splátkou 10 077 Kč, přičemž k tomuto dni měla přečerpaný kontokorentní úvěr a v období od 18. 6. 2020 do 28. 4. 2021 jí byly odmítnuty čtyři další žádosti o úvěry. 15. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastnic a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, mohl soud pouze uzavřít, že žalobkyně disponuje osobními údaji žalované, tedy zejména jménem a rodným číslem. K samotnému uzavření smlouvy (resp. právnímu jednání) prostřednictvím prostředků komunikace na dálku je nutno uvést, že z předložených listin je sice pravděpodobné, že žalobkyně jednala se žalovanou (zejména z předloženého scanu občanského průkazu), avšak nebylo to v řízení prokázáno najisto, stejně jako nebylo prokázáno, co mělo být obsahem takového jednání (k tomu viz níže). Dále pak soud uzavřel, že žalobkyně žalované dne 30. 5. 2021 poukázala na její bankovní účet č. [bankovní účet] částku 10 000 Kč a že žalobkyně od žalované eviduje úhradu ve výši 1 Kč. Žalobkyně pak žalované adresovala několik upomínek. 16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Obecně pro smlouvu o úvěru zákon žádnou zvláštní formu nepředepisuje, může být uzavřena ústně, písemně nebo konkludentně. Je tedy v pořádku, pokud smluvní ujednání budou dohodnuta pomocí prostředků komunikace na dálku. To by však neplatilo ve vztahu mezi dodavatelem (žalobkyní) a spotřebitelem (žalovanou), neboť na projednávanou věc (pokud by bylo prokázáno uzavření nějaké smlouvy) by bylo nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Z § 104 zákona o spotřebitelském úvěru se podává, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemná forma je dodržena vždy, pokud umožňuje zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 o. z. a § 562 odst. 1, 2 o. z.). To by však nebyl tento případ, neboť ke sjednání smlouvy mělo dojít prostřednictvím prostředků komunikace na dálku registrací na internetových stránkách žalobkyně. Tato forma přitom nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. Nutno tudíž uzavřít, že v projednávaném případě smlouva, v níž měl být sjednán spotřebitelský úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. V § 104 zákona o spotřebitelském úvěru je dále uvedeno, že nesplnění písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Zákon se zde přitom odchyluje od obecné úpravy stanovící, že právní úkon, který není učiněn ve formě stanovené zákonem, je neplatný (§ 582 odst. 1 o. z.), neboť v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru by sankce neplatnosti dopadla nepřiměřeně tvrdě na spotřebitele, který by tím ztratil výhodu splátek, a mohl by se tak dostat do obtížně řešitelné situace, když prostředky z úvěru již zpravidla použil a nemá možnost je bezprostředně splatit v celé výši – kdyby měl tyto prostředky k dispozici, patrně by úvěru vůbec nevyužil. Toto ustanovení je tudíž nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele, tak, že nedostatek písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, pouze pokud by neplatnost způsobila zhoršení postavení spotřebitele, neboť požadavek písemné formy smlouvy je jednou z forem ochrany spotřebitele, jelikož smlouva v písemné formě zaručuje uchování pro spotřebitele nezbytných údajů, týkajících se splácení poskytnutých prostředků, kontaktních údajů věřitele, údajů o době trvaní úvěru, úrokové sazbě, výši splátek a dalších. V projednávaném případě, dle v žalobě tvrzené smlouvy, měly sice být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, nicméně žalobkyně přistoupila k zesplatnění a sankce neplatnosti smlouvy tak zhoršení postavení spotřebitele nezpůsobí. S přihlédnutím ke shora vyloženým specifikům daného případu považuje soud za nezbytné s nedodržením písemné formy smlouvy, v souladu s principy ochrany spotřebitele, spojit sank